Weberberg

Hora u Dolního Podluží na hranici s Německem

Weberberg (v překladu z němčiny Tkalcovský vrch[1], též Vyhlídka[2][3]) je pohraniční zalesněný vrch (710,7 m n. m.[3]), devátá nejvyšší hora Lužických hor na severu České republiky, asi 1,5 km nad Dolním Podlužím a 5 km jižně od Varnsdorfu. Vrchol leží v Jedlovském hřbetu, z něhož k severozápadu vybíhá hřbet k Rohálu, zhruba 60 metrů západně od hranice s Německem.[1] Z hlediska správního členění se západní polovina hory s vrcholem a prameny Milířky nacházejí na území okresu Děčín v Ústeckém kraji, východní svahy pak leží v zemském okrese Zhořelec v Sasku.

Weberberg
Vyhlídka z Luže
Pohled na Weberberg z Luže, vpravo v pozadí Varnsdorf

Vrchol711 m n. m.
Prominence59 m ↓ sedlo na Lužické cestě
Izolace1,4 km → Pěnkavčí vrch
SeznamyLužické sedmistovky #9
Vrcholy v okrese Děčín #6
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříLužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet / Lužský hřbet
Souřadnice
Weberberg
Weberberg
PovodíLužická Nisa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrchol je téměř bez výhledu, je porostlý bukovými lesy. Jižně od vrcholu je sedlo Černá brána, jímž vedou cesty spojující údolí Milířky na české straně s protilehlou strží Eisgasse (Ledová ulička), prudce se svažující do Waltersdorfu v Sasku.

HistorieEditovat

Na Základní mapě České republiky vydávané Zeměměřickým úřadem[3] a v regionálních publikacích (např. [2]) je vrchol označen jako Vyhlídka, na mapovém portálu Mapy.cz jako Weberberg (Vyhlídka)[4], zatímco na turistických mapách KČT (Lužické hory, 1 : 50 000)[5] a Geodézie On-Line (CHKO Lužické hory 1 : 25 000)[6] je uveden název Weberberg. Název Vyhlídka vznikl mylným vztažením označení posedu nalézajícího se na severní straně na vrch samotný,[7] nicméně používají ho i další mapy státního mapového díla a objevuje se i v závazné databázi českých geografických jmen Geonames. Německý název Weberberg znamená v češtině Tkalcovský vrch, což je připomínka původního zaměstnání místních obyvatel.[1]

Na severní straně vrcholu Weberbergu byla v 60. letech 20. století přírodní rezervace Rychtrův prales, chránící zbytky smíšeného svahového pralesa, kde rostly statné tzv. šindelové buky, jež se používaly na výrobu šindelů.[1]

PřístupEditovat

Přímo na vrchol Weberbergu nevede žádná značená turistická cesta. Od jihu je možné vystoupat údolím Milířky k rozcestí Pod Ptačincem a zde pak využít napřed žlutě a posléze modře značenou turistickou stezku, která na německé straně podél státní hranice spojuje rozcestí u Černé brány s vsí Herrenwalde a těsně vrchol míjí, případně vystoupat k vrcholu po neznačené cestě z opačné strany, tj.ze severu, od hraničního přechodu Dolní Podluží – Herrenwalde.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Rohál - Weberberg - Černá brána [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  2. a b MODRÁ, Jana; HENTSCHEL, Silke. Poznáváme Lužické a Žitavské hory: 24 výletů pro malé i velké. 1. vyd. [s.l.]: Společnost pro Lužické hory, 2005. 135 s. ISBN 80-239-4386-3. S. 10,16,70,75. 
  3. a b c Základní mapa ČR 1:10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  4. Mapy.cz [online]. Seznam [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. 
  5. 14 Lužické hory. 9. vyd. [s.l.]: TRASA, 2020. 
  6. CHKO Lužické hory 1 : 25 000. 1. vyd. Česká Lípa: Geodézie On Line, 2007. 
  7. Lužické hory a Ještědský hřbet. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Olympia, 1987. 288 s. (Turistický průvodce ČSSR). S. 276. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat