Diskuse:Kreacionismus

Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Psax v tématu „kreacionusmus je zde prezentovan jako fakt?

Mohl by někdo uvést vědecké důkazy, které to vyvracejí? HonzaQ3 19:54, 22. 8. 2005 (UTC)

Nejlepší by bylo dát si práci a přeložit větší část článku z en:, tím bychom si zde ušetřili hrozící dohady o POV, které tam už proběhly. Ujmu se toho, pokud by to nikomu nevadilo. OK? Vzhledem k rozsahu to ovšem zabere nějaký čas.
-- Egg 20:29, 22. 8. 2005 (UTC)

Výborně. Konečně od Vás něco užitečného. -- Vít Zvánovec 21:01, 22. 8. 2005 (UTC)

Jsem vědec a zodpovědně můžu říct, že kreacionismus nikdy vyvrácený nebyl a nikdy zřejmě ani nebude, protože tak, jak je postavený, vyvrátil nejde. Jakýsi Bůh prostě kdykoli mohl vytvořit svět tak, že vypadá, jako by trval mnohem déle. Klidně i před pěti minutami. Kreacionismus není vědecká hypotéza, protože se zcela vymyká zásadě Occamovy břitvy. Věda ho nikdy nemůže vyvrítit. Proto na tento minipahýl vkládám VfD. Je to úplně zcestný článek. --Miraceti 21:08, 22. 8. 2005 (UTC)
To by mne zajímalo jaký "expert" přišel první s tím tvrzením, že "kreacionismus se zcela vymyká zásadě Occamovy břitvy", protože je poté často používán i když opak se vypadá jako pravda. Názor, že svět stvořil Bůh je starý kam až historie kterou jsme zaznamenali písmem sahá a také je o ní daleko více písemných zmínek (chcete-li čistě vědecky: zdrojů), a je tedy lidmi samotnými používáno jako nejjednodušší vysvětlení. Oproti této teorii vypadá složitější konstrukt, kdy je potřeba vzít mutace a zahalit je do mlhy stovek milionů let, jako přitažený za vlasy. No ještě zkusím počkat, třeba se z našeho koně nakonec ta kráva přeci jenom stane. Mav (diskuse) 9. 2. 2015, 12:14 (CET)Odpovědět

A v jakém oboru, smím-li se ptát? Jste-li opravdu vědec, kde jste četl tvrzení, že kreacionismus je vědecká hypothesa? To nikdy vědecká hypothesa nebyla; vyvrátil ji už Darwin. -- Vít Zvánovec 21:15, 22. 8. 2005 (UTC)

Reagoval jsem na clanek, jaky byl. V nem se psalo, ze tato hypoteza byla vedecky vyvracena. Jenze veda se nevedeckymi hypotezami nezabyva. Nemuze se jimi zabyvat. Proto ji nikdy Darwin vedecky vyvratit nemohl (a logicky duvod jsem uvedl v predchozim postu). Treba to tak prezentoval, ale vedec nekouka na to, co kde kdo rekl, ale na to, co jak kde funguje. Nikde jsem nerekl, ze jsem nekde v clanku cetl, ze to byla vedecka hypoteza. Jste-li opravdu pravnik, mohl byste porozumet alespon jednomu odstavci. --Miraceti 21:29, 22. 8. 2005 (UTC)

Kreacionismus bylo předvědecké tvrzení. Darwin na něj reagoval; je osudná domýšlivost tvrdit, že ne. To může činit jen "vědec" neznámého oboru, asi hodně blízkého biologii. A nikde jsem netvrdil, že jste "nekde v clanku cetl, ze to byla vedecka hypoteza". Jste schopen pochopit alespoň elementární větu? -- Vít Zvánovec 21:36, 22. 8. 2005 (UTC)

Je mi jedno, co stále tvrdíte o kreacionismu a o tom, co si podle vás, o něm myslím. Já tvrdím, že Darwin ho jako nevědeckou věc (nesplňovala Occamovu břitvu) nemohl vědou vyvrátit. Vaše bojůvky a provokace mě nezajímají. Dobrou noc. --Miraceti 21:39, 22. 8. 2005 (UTC)

Výborně. Vaše tvrzení uvedeme jako Váš POV a NPOV nadále nebude nutný. -- Vít Zvánovec 21:46, 22. 8. 2005 (UTC)

Musím pana Zvánovce zklamat. Tvrzení, že Darwin vyvrátil kreacionismus či že jde o předvědecké tvrzení, je absolutně směšné. Odmítla by ho i většina evolučních biologů, včetně bojovných ateistů. Nesmyslnost této teze nám Jan Zrzavý na přednáškách opakovaně zdůrazňoval, stejně jako ale zdůrazňoval, že kreacionismus není vědeckou hypotézou. Zdůrazňuji, že Zrzavý není věřící a kreacionismus a kreacionisty jinak potírá, kde může... Cinik 06:03, 17. 9. 2005 (UTC)

Důkazy proti evoluční teorii editovat

Na serveru p. Kábrta www.kreacionismus.cz lze nalézt celou řadu odkazů na kreacionistické zdroje. Ty podávají stále nové a nové důkazy, které zpochybňují nebo i vyvracení určitou část Darwinovi teorie. Hlavní důkazy jsou tyto:

- Dosud nebyl prokázán vznik života samovolnými přírodními procesy. Život vzniká ze života. Samoplození popřel Luis Pasteur.

- Také Oparinova hypotéza nebyla dokázána snad kromě teoretických předpokladů Millera, kterému se pokus nepovedl v laboratoři, ale v praoceánské polévce by se prý povedl. Abiogeneze je některými vědci považována za nevědeckou.

- Darwina popírá i genetika. První nám známe organismy mají neuvěřitelně složitý genetický kód (program). Memetika je zatím vědecky neuznatelná.

- Komplexita. Některé organismy (např. bičíkovci) či orgány (např. oko) nemohlo vzniknout postupně (evolučně), protože by jedna část bez druhé nemohla existovat.

- Chybějící přechodné fosílie. Dosud nebyly nalezeni tvorové, kteří by měli např. část orgánů z jednoho druhu a část z jiného. Darwinisté sice tvrdí, že našli přechodové formy života mezi rybami a obojživelníky či mezi plazi a ptáky, ale nedá se zcela vyloučit, že šlo o samostatné druhy. Diskuze o tom ukončilo nalezení živé fosílie - ryby latimerie podivné, která podle vývojové teorie měla vyhynout již před 60 mil. let, čímž se ukázalo, že nešlo o přechodový článek, ale o samostatný druh. Obdobné to může být i ostatními takzvanými "důkazy" evoluce.

- Matematická pravděpodobnost.Vedou se o tom spory, ale matematicky je pravděpodobnější stvoření života Bohem než abiogeneze. Také vznik života se již neprezentuje jako náhodný, náhoda totiž neexistuje, všechno má své příčiny a následky.

- Exogeneze? Darwin vůbec nepředpokládá, že by k nám mohl přiletět život z vesmíru. To si sice nemyslí ani kreacionisté, ale kdyby tomu tak bylo, stejně jako kdyby stvořil svět Bůh, tak by automaticky padla i Darwinova teorie.

- Nevědeckost Darwinovi teorie. Tato hypotéza nebyla nikdy prakticky prokázána, jedná se pouze o teoretický předpoklad. Podle K. Poppera jde však o teorém, nezfalsifikovatelnou tezi - dogma, což by mělo být vědě cizí a pokud je takto evoluční teorie brána, lze označit za nevědeckou.

93.91.144.178 4. 1. 2010, 08:31 (UTC)

Dovolím si reagovat - kreacionismus má tyto problémy - Dosud nebyl prokázán vznik života vyšší silou., Nevědeckost kreacionismu., Matematická pravděpodobnost???? co to jako má být? Je větší pravděpodobnost, že tě zajede auto, než že vyhraješ ve sportce, to neznamená, že se to nemůže stát... Původní Darwinova teorie je v mnoha bodech aktualizována novějšími poznatky, každý nově nalezený druh či fosilie nám pomáhají objasnit další a další věci. Navíc jedná se o encyklopedické heslo, které by mělo popisovat současný stav ve světě (Darwinismus drtivě ano, Kreacionismus velmi okrajově). --Petr Losert 4. 1. 2010, 08:38 (UTC)

Myslím, že váš komentář nepatří do menu - důkazy proti evoluci. Ale přesto musím dovysvětlit: Kreacionismus není proti vědě. Respektive není proti vědě, která zkoumá ověřitelná či jinak prokazatelná fakta, které interpretuje standardními objektivními postupy. To je princip vědy. Darwin bohužel zavedl do vědy ateistické pohádky typu vznik života z neživé hmoty a to bez patřičných důkazů či testů své hypotézy s tím, že pravdivost teorie ověří generace vědců v budoucnu. Evoluce je tedy pouze teorém = předpoklad kvalitativně stejný jako předpoklad stvoření světa vyšší inteligentní bytostí. Hlavní spor se odehrává na úrovni filosofie vědy. 93.91.144.178 7. 1. 2010, 10:57 (UTC)

Ateistické pohádky??? Hmmm. No ony náboženské pohádky taky nejsou nic moc. --Petr Losert 7. 1. 2010, 11:43 (UTC)

Jak vidno někteří lidé uvažují se zpožděním 20 let. Prosím zkuste se na problém dívat objektivně. Uvedu další důkaz proti evoluci - termodinamický zákon. Ten říká: "Není možný žádný proces, v kterém je jediným výsledkem přesun energie z chladnějšího do teplejšího tělesa." [Atkins, 1984, The Second Law, str. 25] Jinými slovy velmi stručně - uspořádané systémy se časem mění na neuspořádané, velmi lidově od řádu k chaosu. Tento proces je pozorovatelný a ověřitelný. Pokud by život vznikl z neuspořádaného chaosu nevyzpytatelné náhodnosti - jak by se pak mohl bez cizí energie a vložené informace sám uspořádat v řád??? V této souvislosti buď evoluce neprobíhala tak jak je nyní prezentována či ke vzniku života došlo zásahem vyšší bytosti a nebo II. termodinamický zákon neplatí. 93.91.144.178 7. 1. 2010, 13:11 (UTC)

Povrchem planety Země, na kterém probíhá evoluce, teče neustále energie ze Slunce i z jádra Země. Nejdeme tedy velmi lidově od řádu k chaosu. Alespoň ne ve skromném rozměru povrchu Země. --Luboš Pruner 7. 1. 2010, 13:26 (UTC)
  Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.  
93.91.144.178 je v termodynamice živých systémů zcela mimo, diskuze však na Wikipedii nepatří. Pokud chcete pokračovat, pokračujte např. zde] --Formol 7. 1. 2010, 13:30 (UTC)

kreacionusmus je zde prezentovan jako fakt? editovat

s tim nemohu v zadnem pripade souhlasit. nabozenstvi se nechte do kostela.a nedelejte z nej vedu. Pmp

Kde je problém? Konkrétně, prosím.   Zanatic ʡ 09:18, 28. 12. 2006 (UTC)
v zadnem pripade to neni vedecky fakt.je to nesmysl.vymysl o tom se v clanku nedocteme.a je toho vice.

Pmp

Bez konkrétních problematických uvedení a vyřešení konkrétních problematických vět se to nikdy nevyřeší.   Zanatic ʡ 09:26, 28. 12. 2006 (UTC)
pokud pmp neuda duvod, co se mu nelibi a proc clanek zpochybnil, tak by tam to zpochybneni asi byt nemelo IMHO --Limojoe 10:06, 28. 12. 2006 (UTC)
No teď ho neudá, je zablokován. Ale je pravda, že už tu přes půl hodiny nereagoval. Já osobně tu šablonu ale odstraňovat nebudu, nemám chuť se s ním zas handrkovat o blbostech.   Zanatic ʡ 10:09, 28. 12. 2006 (UTC)

Kreacionismus existuje, encyklopedie má informovat i o významných společenských fenoménech, které většinová společnost považuje třeba i za hloupost (netvrdím, že je to případ kreacionismu). Hned v úvodu článku je zmíněna rezervovanost většiny vědců. Nebyly uvedeny relevantní důvody pro vložení zpochybňující šablony, proto ji odstraňuji. --Beren 16:21, 28. 12. 2006 (UTC)

Věřit ve stvoření je víra stejně jako věřit v evoluci. Ve vědě neexistuje evoluce jako fakt, ale jako teorie. Teorie není vědecký argument. Podívejte se třeba do slovníku na význam slova teorie. To neznamená vědět, tzn. si něco myslet. Věda je lidský nástroj pro zkoumání a jako je to s každým nástrojem, je nástroj omezený tím, kdo ho používá. Tzn. že věda není popírat nepoznané, odmítat stvoření není věda ale ateismus. Nepleťte si pojmy. Věda není ukončená záležitost, ale pokračující proces lidského poznávání. V Bibli je napsáno, že poznáváme částečně, tzn. že i vědec neví všechno, takže nelze tudíž popírat nepoznané, natož neviděné. Jsme jen lidi, kteří neznají všechno, nevidí všechno, neslyší všechno. Jsme omezení. Vědecký nelze popírat stvoření, pokud někdo chce vědecky myslet, nesmí být zaujatý a ateismus je zaujatost. Podotýkám, že vědecký názor není fakt, názorem bylo i to, když Hitler tvrdil, že Židé nejsou lidé ale podřádná rasa. Vědec by měl všechno dokázat a ne něco jenom tvrdit. Názor je jen názor. Co třeba se skutečně postavit k tomu vědecky. Napadlo vás někdy třeba říci si, že jestli Bůh je tak s ním můžu mluvit? A potom s ním mluvit a počkat na odpověď? To bych řekl, že je vědecké. Vědecký výzkum neprobíhá jen v laboratoři ale ve skutečnosti v praxi. 2A00:102A:5008:AA6B:1:0:DE15:3C6C 16. 9. 2021, 10:06 (CEST)Odpovědět

Domnívám se, že Váš příspěvek není k článku Kreacionismus relevantní. Svou reakci na Váš příspěvek jsem tedy publikoval na své diskusní stránce. Můžeme pokračovat tamtéž. Díky. --Psax (diskuse) 16. 9. 2021, 18:58 (CEST)Odpovědět

Pseudověda editovat

Dávám to i sem: odstranil jsem kategorii Kreacionismus z kategorie pseudověda, protože pro takové umístění neexistují žádné podklady. Kreacionismus je v podstatě filosofický, resp. náboženský náhled na vznik světa, na němž není nic pseudovědeckého. Za pseudovědu označují evoluční biologové pouze instituce, které se snaží Stvoření vědecky zkoumat a zavádět do přírodovědeckých teorií. I toto označení je IMHO poněkud sporné, ale je možné ho pod jistým úhlem pohledu akceptovat. Ovšem zařazení celého kreacionismu pod pseudovědu je nesmysl a je v naprostém rozporu se zdravým rozumem - stejně jako by bylo zařazení lopaty mezi dopravní prostředky, neboť se na ní občas někdo pokouší sáňkovat. Proto taky v této kategorii není ani na en: ani na de: ani na es:. Dál jsem nekontroloval. Uvítal bych, kdyby se Pmp namísto slepého revertování nejdříve pokoušel nějk reagovat na tuto argumentaci. Cinik 08:07, 31. 12. 2006 (UTC)

sam vis ciniku ze je to pseudoveda, vymyslena pambickarema protoze se ve statnich skolach pambicek nesmi ucit. jako nabozensky pohled je to v poradku. Ale zde je to prezentovano jako veda. A to neni. Neni to ani filozoficky smer.

Pmp

V článku to jako věda prezentováno není. Váš příspěvek postrádá jakoukoliv argumentaci a podklady. Cinik 09:01, 2. 1. 2007 (UTC)

Kreacionismus resp. ID a další jeho odnože samozřejmě JE pseudověda. A třeba na francouzské wikipedii je do této kategorie řazen, ale na tom nezáleží. Stačí si přečíst zdejší článek Pseudověda, konkrétně oddíl Identifikace pseudovědy. Případně článek zde: http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189078866&heslo=Kreacionismus nebo zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=1629 s pozdravem Jiří Novák

Occamova břitva editovat

Mám dotaz na někoho, kdo vědě rozumí víc než já (tedy skoro každý );) - jak se do článku dostala Occamova břitva? Řekl bych, že Occamova břitva je překlep, asi se mělo jednat o Popperovu břitvu, ale případnou editací bych nerad zahájil editační válku...Formol 22:05, 18. 5. 2008 (UTC)

U Popperovy břitvy záleží, jaká kritéria vyvratitelnosti zvolíme. --Qasinka 15:27, 21. 5. 2008 (UTC)
Empirická, ne? ;) Pokud jsem princip Popperovy břitvy pochopil, pak jde "jen" o vyloučení nefalzifikovatelných teorií. Formol 22:24, 21. 5. 2008 (UTC)
Problém je trochu v tom, že evoluční teorie, kresacionismus nebo ID-teorie se týkají v podstatě historických faktů. Nejedná se o zkoumání přírodních zákonitostí nebo exatktní obory. Výtky neverifikovtelnosti snměřované na ID se dají vesměs stejně použít i na evoluční teorii.--Qasinka 15:54, 24. 5. 2008 (UTC)
Tak to je drobné nedorozumění, falzifikace obvykle probíhá tak, že se testuje logický důsledek teorie. Jinak řečeno - falzifikovatelná teorie je taková, která má některé nutné a zároveň testovatelné důsledky. U ET takové důsledky jsou - např. z ET vyplývá, že organizmy blízké v některých znacích budou blízké i v jiných znacích (např. u morfologicky příbuzných organizmů lze očekávat i genetickou příbuznost, u organizmů s podobnou sekvencí některých proteinů lze očekávat podobnost i u dalších sekvencí,....). Tento důsledek je testovatelný, případný hrubý nesoulad by ET hodně otřásl, opakovaný nesoulad by ji vyvrátil. Formol 20:42, 24. 5. 2008 (UTC)
Obávám se, že v určitém ohledu má pravdu Qasinka. Jistě má pravdu i Formol, nicméně zrovna ta příbuznost se dá vysvětlit mnoha způsoby. Naproti tomu je zde řada aspektů, kde se evoluční biologie velice vytrvale vymlouvá na nedostatek poznání (zejména v konkrétnějších popisech fungování mnoha základních principů, kterými má evoluce fungovat). A to vůbec nemluvím o tom vtípku s výpočty, na který poukazuje Johnson ve Sporu o Darwina. Už si to moc nepamatuju, ale podstatou bylo, že vědci odhadli, že evoluce probíhá tak a tak, a dali to spočítat matematikům. Když ovšem těm vyšlo, že život je starší než celý Vesmír, tak nedošlo k žádnému otřesu evoluční teorie, ale k tomu, že si evoluční biologové pohráli s konstantami, které upravili tak, aby výsledek vyšel rozumě. Z toho zajímavého postupu /v daném oboru vůbec ne ojedinělého, byť ostatní nejsou tak nápadné/ mi vychází přesvědčení, že evoluční teorie není ve skutečnosti ani tak testovatelná hypotéza/teorie, ale spíše netestovatelný axiom. Protože evoluční biologové výhradně uvažují ve stylu, evoluce proběhla, tedy se to vyjít musí, přičemž ve snování svých teorií se často nenechají spoutávat ani logikou, ani realitou. Přinejhorším si vypomohou berličkou: tohle prostě nevíme, ale stát se muselo a časem přijdeme na to, jak. Ale třeba na rozumný způsob vzniku funkčního komplexního systému NA-bílkovina přicházejí již asi tak 100 let a nezdá se mi, že by pokročili byť i jen o jediný krok. Což je ovšem vůbec nevzrušuje, maximálně na účet tohoto faktu vtipkují na přednáškách, jako např. profesor Zrzavý (na druhé straně, je možné, že s tím přestal, přece jen je to už 6 let, co jsem je navštěvoval. --Cinik 21:16, 24. 5. 2008 (UTC)
Ciniku, ale přesně z toho důvodu "vymyslel" Popper falzifikovatelnost (zjednodušuji). My nemůžeme z principu teorii konečně potvrdit, ale musí tu být možnost ji vyvrátit. Tedy molekulární podobnost je jen "falzifikací, která nefalzifikovala", nikoliv verifikací. Tutíž Váš argument, že podobnost lze vysvětlil i jinak, není argumentem, jen konstatováním toho, co v sobě princip falzifikace obsahuje. Spor o Darvina jsem nečetl a tudíž se nebudu vyjadřovat k tomu, kolika možných chyb (nebo záměrných klamů - nedávno jsem se setkal s "důkazem", že biopolymer se složitější strukturou nemůže vzniknout v rozumném čase) se mohli dopustit. Nehledě k tomu, že jde mnohdy jen o hrubé odhady a ono "hraní si s konstantami" je normální proces vědeckého poznání. Argument, že ET je nejspíš špatně, protože neumí vše vysvětlit, snad nemyslíte vážně - to totiž ukazuje na nevyřčený předpoklad, že vědecká teorie musí vše vysvětlovat. To však není možné, protože teorie vznikají z neúplných údajů jako pokus o jejich explanaci - tudíž jde o mylný předpoklad. A ke koplexu NA-bílkovina - 100 let je sice hezkých, ale stále nejsou k dispozici pořádné nástroje pro studium interakcí. Formol 22:46, 24. 5. 2008 (UTC)
Já netvrdím, že je špatně já jen tvrdím, že se nepoužívá (a v zhledem ke své podstatě ani nemůže být používána) jako teorie, ale že je axiómem a že hraní si s Occamovou břitvou může být v jejím případě poněkud dvojsečné. --Cinik 02:43, 25. 5. 2008 (UTC)
Teorie, která má testovatelný (falzifikovatelný) důsledek, nemůže být už axiómem už podle definice pojmu axiom. Formol 09:41, 25. 5. 2008 (UTC)

No, zrovna na ten kreacionismus se imho hodí obě břitvy :)). Jinak ta Popperova je ponědkud složitější než jak je v hesle napsáno, viy třeba pasáž v de wiki v Popperovi; imho se ale právě na náboženství a spol. hodí velmi. --Nolanus C E 19:25, 21. 5. 2008 (UTC)

Já bych proti Occamově břitvě protestoval ještě z jednoho důvodu - formulace je nešťastně zvolená, jako kdyby byla Occamova břitva demarkačním pravidlem mezi vědou a ne-vědou. Navíc Occamovu břitvu lze vyložit takovým způsobem (minimální znalost přírodních věd vs. nelineární termodynamika), že naopak odřízne evoluci. Zkusil jsem to maličko zakomponovat do textu.. Formol 22:24, 21. 5. 2008 (UTC)
Podle Occamovy břitvy mi vychází evoluční teorie jako nejméně použitelné řešení. :-) Bůh mi zní rozuměji a jednodušeji než kterákoliv teorie o vzniku života a vzájemné spoluráce RNA-DNA-bílkoviny, se kterou evoluční biologové a chemici přišli. Oni samozřejmě namítnou, že na to časem přijdou, ale to já jim zase mohu říci, že jim časem ukážu Boha (myslím, že v zívodě o to, kdo dřív, bych měl větší šanci :-) ). --Cinik 21:16, 24. 5. 2008 (UTC)
Ciniku, myslím, že nemá cenu pokračovat zde v diskuzi, jejímž jediným výstupem (kromě spousty slov ;) ) bude to, že zjistíme, jaké kdo máme nedostatky v teorii vědy. Pokud chcete diskutovat na toto téma, bylo by vhodnější se přesunout na fóra k tomu určená: např. www.evolutionbiology.com nebo planetopia.webzdarma.cz Formol 09:41, 25. 5. 2008 (UTC)
Teď mi to došlo s Occamovou břitvou. Podle původní formulace (zavádět jen tolik jsoucen, kolik je nezbytně nutné) by byla použitelná spíše proti kreaci. Ovšem Occamova břitva je nebeznečný nástroj a jeho použití nezaručuje správnost, jen ukáže na "pravděpodobnější" řešení. Formol 09:47, 25. 5. 2008 (UTC)
Ono to hlavne ukazuje na to, ze nakonec to dycky zavisi na tom, jak se to cloveku jevi, pokud se to cloveku bude zdat neskousnutelne, tak mu na to bude sedet Occamova britva, napriklad teorie strun, tam mate tolik pomalu nadprirozenych veci, ze by se dala krasne za nevedeckou, presto je uznavana jako vedecka, to k cemu tihneme, to je dulezite pro nas usudek, nikdo nejsme objektivni, castecne objektivity muzeme dosahnout pouze spolecne, stejne to nikdy nebude ono. Nakonec je vzdy nejdulezitejsi osobni dukaz, a je jedno jak je logicky ci realny, tezko se vyvraci neco, co jste zazili na vlastni kuzi. Co z toho vyplyva si domyslete sami. --83.240.26.181 30. 7. 2009, 19:12 (UTC)

3 zamyšlení editovat

To s tou pravděpodobností 10^-47 vzniku bílkoviny s délkou řetězce 101 aminokysekin je jednak otázka reakční doby, ale také otázka kombinací. Ono totiž Thaxtona nezajímá jakákoli dlouhá bílkovina ale bílkovina s konkrétním pořadím amionokyselin. Tedy složena z konkrétních "součástek". Protože bílkovina, která je jenom dlouhá (a nějak zachuchvalená) nejspíš nebude plnit žádnou funkci. Kromě toho je třeba si uvědomit, že jedna bílkovina i třeba sebedůmyslnější není kybernetický systém, který je nutnou podmínkou živého. Musí k ní dostatečně blízko (v mikroskopické vzdálenosti) a dostatečně brzy (než se rozpadne nebo srazí) vzniknout ještě spousta dalších součástek, které ten kybernetický systém dohromady vytvoří. Ty součástky nemohou být libovolné ale konkrétní vzájemně k sobě kompatibilní a plnící potřebné funkce a to dokonce i funkce zpracování informace. Proto ten požadavek na konkrétnost.

Jinak Occamovu britvu neznam, ale Popperově testu se ET vyhyba, jak muze. (Denton: "ET v krizi", ted nevim kdo presne "Ikony evoluce", Johnson: "Kauza Darwin") Naštěstí pro ET je ještě jiný filosof Lakatos, který za vědu uzná i tu, která sice Popperovo kritérium nesplní, ale která nemá odpovídající alternativu. Nevím, pro koho jiného než pro ET by to Lakatos musel vymýšlet. Zajímavé ale je, ze ID Popperovo kritérium splňuje: Behe formuloval možný experiment, který by mohl vyvrátit jeho vlastní tvrzení. Vystavme baktérie s řasinkami tlaku na mobilitu, nechme množit po 100000 generací a když se vyvine bičík, je Beheho hypotéza vyvrácena.

Musím pochválit autora odstavce Kreacionismus a ID. Myslím, že ten vztah přesně vystihl. Zajímavé by jistě bylo zabývat se otázkou, na základě čecho archeolog usoudí že omlácený kus pazourku je hrot kopí, spečený kus hlíny střepem nádoby a podobně - zkrátka že se jedná o artefakty, které vytvořil někdo inteligentní. Může vůbec vědec dospět k takovému závěru? Podobně ale může teoreticky být, že domnělá Darwinova práce "O původu druhů" ve skutečnosti jen byla spousta papíru náhodně pokáleného mouchami, že to shodou okolností vypadalo jako písmena. A možná, že já nejsem člověk, ale nějaký internetový generátor náhodných čísel a že tento text vzniknul pouhým náhodným generováním.

Ing. Jiří Vyšata Ph.D. 30. 9. 2008, 08:38 (UTC)

Diky, moc pekne zamysleni --83.240.26.181 30. 7. 2009, 18:38 (UTC)

Pozn. V článku je špatně popsána definice kreacionismu. Ten nemá s gnostickým demiurgem nic společného.

Sloučení s Biblickým kreacionismem editovat

Tak fajn.. před rokem byla na článek vložena šablona s návrhem na sloučení a odkazem na diskusi... která ovšem na toto téma zcela mlčí, včetně vkladatele šablony.
Nesouhlas! Jsem silně proti sloučení. Kreacionismus je teorie, že život byl stvořen božskou silou. Biblický kreacionismus je teorie, že život byl stvořen žido-křesťanským bohem. Zde neplatí, že A=B a to ani omylem. B⊂A a tudíž o sloučení článků nemůže být ani řeč. Je to jako kdyby jste chtěli článek křesťan sloučit do článku katolík.
Niusereset 5. 1. 2011, 17:18 (UTC)

Vzhledem k celkovému nesmyslu tohoto sloučení (článek sám o sobě obecně hovoří o zásahu božské síly bez konkrétního určení s narážkami na nekřesťanskou mythologii) a zcela nulového zdůvodnění podaného za celý rok přítomnosti šablony, odstraňuji šablonu z článku. Pakliže by si někdo přál toto téma znovu otevřít, nechť moje odstranění revertuje a sem vloží zdůvodnění pro toto sloučení.
Niusereset 5. 1. 2011, 17:26 (UTC)
MEA CVLPA. Diskuse proběhla u druhého článku, než kam se šablona odkazuje...
Niusereset 5. 1. 2011, 17:33 (UTC)

Kreacionismus mladé Země editovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Diskuse:Biblický kreacionismus.

Zdravím podle zanechaných šablon (aniž bych si pořádně přečetl diskuzi) jsem článek Biblický kreacionismus začlenil do sekce Kreacionismus mladé Země. Jelikož výlučně tato větev kreacionismu byla v článku IMHO popsána (viz: zde). Jistě také Kreacionismus mladé Země si, vzhledem ke svému společenskému ohlasu, zaslouží svůj vlastní článek na wikipedii, ale pod správným názvem. --Jenda H. (diskuse) 22. 7. 2012, 16:57 (UTC)

Bohužel z článku Biblický kreacionismus vymizely zcela základní informace hlavně z úvodu. Biblický kreacionismus je především otázká teologická, která se liší od kreacionismu obecně, který spíše řeší otázky vědecké. Škoda, že slučovatel vypustil důležité definice ze systematické teologie od Hortona (USA). Na našich stránkách http://kreacionismus.cz/content/biblicky-kreacionismus jsem vytvořil vlastní verzi výkladu pojmu, co je to Biblický kreacionismus.

Celkově zpochybněno editovat

Článek velmi pochybný a zaujatý, hodnotící včetně vyhýbavých tvrzení. Označuji {{celkově zpochybněno}}.Vyžaduje přepsat,

  • wp:NPOV – vědecký POV, neencyklopedická hodnocení, zaujatost,
  • encyklopedičnost – nevhodný styl, nepřesnost či pochybnost obsahu,
  • ověřitelnost – článek je zcela bez zdrojů

Konkrétně:

Zpět na stránku „Kreacionismus“.