Diskuse:Klavír

Rozšířující poznámky k nástroji KLAVÍR

Dovolte mi představit se: Narozen 1928, vyučen klavírníkem u fmy. Brož, závěrečnou zkoušku vykonal 2.7.1945 v Praze u p. L. Krčmáře - (předs. společenstva). Přestože jsem po r. 1950 již řemeslo nevykonával, dovoluji si připojit několik poznámek:

- Pokud vím, kromě fmy. Petrof se u nás vyráběla piana také u fmy. Brož, Dalibor, dále tuším Förster, Scholze, Rösler a možná i jiné.

- V době výkonu řemesla jsem se setkal i s tzv. tabulovým celopancéřovým klavírem s anglickou mechanikou (vypadal jako běžný čtyřnohý stůl, na delší straně měl čelně zakrytou normální klaviaturu a horní desku měl odklopnou-podepřenou). Také jsem se setkal se starými vídeňskými křídly i novějšími americkými (Steinway), obecně tedy od malých pokojových po velké koncertní nástroje. Staré typy měly místo pancéř. rámu jen vzpěry.

- začátkem min. století se vyráběly také masivní pianina s tichým elektromotorem a pneumatickou mechanikou, do které se vkládal široký válec s děrovaným pruhem papíru, kde byl každý stisk klávesy naperforován. Sacím mechanismem se skladba snímala z pásu a přenášela na dřevěné měchy kláves, takže se klávesy samy stiskaly.

- křídla měla dole tzv. lyru s pedály, ovládajícími mutace zvuku (pohyb dusítek, klávesnice či tlumicí plstěné lišty). U pianin k témuž účelu sloužily 2 až 3 pedály, někdy ruční moderátor.

- rezonanční deska - záleželo na hustotě let dřeva a síle desky - pro vysoké tóny hustší a tlustší, pro nízké řidčí a tenší, samozřejmě záleželo na správném umístění štégu (kobylky).

- k docílení lepší barvy zvuku někteří výrobci užívali kromě normálního chóru strun téhož tónu ještě strunu alikvótní, někdy u vysokých tónů dokonce pro jeden chór až 4 struny. Nejcitlivější oblastí ladění jsou úseky tónů, kde se přechází z normálních zpravidla třístrunných chórů na struny ovinuté. Zde se při ladění a intonaci musí laborovat i s plstí kladívek - někdy se musí úder změkčit napícháním a jindy zvýšit třeba napuštěním plsti vhodnou látkou.

- staré typy mívaly ladicí kolíky s ploché, novější mají osmihrané s jemnými šroubovými drážkami a hodně záleží i na úpravě díry pro kovovou strunu strunu, právě tak na dokonalosti agrafů upravujících chór strun.

- postupem času se obejvilo několik typů křídlových a pianinových mechanik. Z drnkátek starých spinetů se postupně začly používat plstěná kladívka, vyvinuly se i chytače, které umožňují docílit vysokou a lehkou repetici. Podobně se měnily i způsoby ovládání či vypínání tlumení zvuku. Svého času se nejvíce užívala dvojrepetiční Herz-Erardova mechanika. K její výrobě se užívalo vybrané habrové a pod. dřevo, specální osičkový materál a další speciální druhy plstěných, kožených, textiolních a kovových dílků.

- pochopitelně že záleží i na kvalitě skříně a materálů, ze kterých je vyrobena, ale také na stěsnanosti či vůli uvnitř nástzroje, aby byl zvuk nesen správným směrem a nebyl ničím, skreslen. Záleží i na vlivu temperatury, tvaru a tlumivosti okolního prostoru, kde je nástroj umístěn. Rozhodně by nástroj neměl sloužit jako odkládací a manipulační deska pro jiné účely, zejména květiny a chrastící předměty.

Doplnil: wikipedista Knizek

Hezké, nebojte se tyto informace zapracovat rovnou do článku. Proto je Wikipedie otevřená encyklopedie, že může každý upravovat její obsah. S pozdravem --Juan de Vojníkov 23:51, 5. 5. 2008 (UTC)

Kolego, to autorství není třeba doplňovat, je to v historii článku (viz [1]) a diskusi článku (viz [2]). I když je zvykem se na diskusních stránkách podepisovat. To se dělá tak, že vložíte do článku --~~~~. Stačí napsat text a pak v horní šabloně tačítek zmáčknout a je to. Nemá asi cenu říkat, že v ten moment musíte být příhlášen.--Juan de Vojníkov 08:34, 8. 5. 2008 (UTC)

Připomínky při hlasování na hudebním portále

• navrhuji sloučit obě sekce Úvod. Úvod patří na začátek článku a mít další samostatnou část pod tímto názvem je podle mě špatně (hlavní úvod je nepřiměřeně krátký)
• minimum řádkových referencí a zdrojů - přestože sám jako hráč na klavír považuji informace za pravdivé
• časté zpochybňování textu např. Kromě firmy Petrof se piana v Českých zemích vyráběla také u firmy Brož, Dalibor, dále snad Förster, Scholze, Rösler a možná i jiné.

--Mates (diskuse) 28. 7. 2012, 12:42 (UTC)

Sloučit úvody asi... určitě jo, kdyžtak trochu poupravit. A co se týká toho ostatního, to už je na tobě, protože k tomuhle já zdroje neseženu a nevyznám se v tom. --Marek Koudelka (diskuse) 28. 7. 2012, 13:01 (UTC)

Srovnávání Klavíru a Pianita

Dobrý den, říkat, že Klavír je to samé jako Piáno (Pianito) je dosti dehonestující. Klavír ≠ Pianito Pianito ≠ Klavír Pro hráče a ladiče je v tomto znatelný rozdíl. Je možné článek opravit či vysvětlit důvod sloučení těchto dvou instrumentů do jednoho pojmu?

Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti/otázky.

Ted Mosby the architect (diskuse) 11. 7. 2020, 23:14 (CEST)

@Ted Mosby the architect: Zdravím, ve článku je rozdíl mezi křídlem a pianinem rozlišen. Je pravda, že zde není úplně precizně rozlišováno mezi klavírem (název pro křídlo) a pianem (obecný název pro křídlo i pianino), ale termíny jako menší klavír pro popis pianina se používají často i v široké veřejnosti. Myslím, že článek dobře reflektuje použití těchto slov v praxi. --Mimars (diskuse • příspěvky) 12. 7. 2020, 00:21 (CEST)