Diskuse:Dějiny Česka/archiv-01

Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Tosek v tématu „Česko

Cesko-Slovensko vs. Ceskoslovensko

Jestlize bylo puvodne slovo Cesko-Slovensko psano se spojovnikem podle vzoru Rakousko-Uhersko, melo by se tak i sklonovat.

Porovnejte napr.

"vznik Ceska-Slovenska - vznik Rakouska-Uherska"

vs.

"vznik Cesko-Slovenska - vznik Rakousko-Uherska" -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.59.239 (diskuse)

Rozhodně nikoli, protože je obecně zažitá forma skloňující to jako jedno slovo. --Šandík 17:20, 12. 1. 2008 (UTC)

Pravěk + změny

  • Mohl by to, prosím, někdo zkouknout - nejlépe někdo, kdo se tím moc nezabývá, abych věděla, jestli to je jasné i pro laika, jestli tam nejsou nějaké příliš velké zkratky apod?
  • Jinak text sem připravovala doma, takže jsem při vkládání odstranila tu poslední editaci Yurikbota. Jde to nějak vrátit?
  • Změny v rámci raného středověku jsou podle novější literatury, můžu to detailně odůvodnit na požádání; smazala jsem to, o čem nepanuje shoda a mělo by spíš být rozepsáno v konkrétním hesle.--Grw 07:42, 31. 7. 2006 (UTC)
Ve shrnutí zmiňovaný problém délky článku lze řešit pomocí přesunu části textů do dílčích článků, leč otázkou je, nakolik je dnes tento problém aktuální. Cinik 07:52, 31. 7. 2006 (UTC)

Wikibooks - české dějiny

Rozsáhlejší české dějiny jsou na http://cs.wikibooks.org/wiki/České_dějiny/

Přesun na České dějiny

Navržený přesun je problematický. Pochopitelně (a správně) se ozvou Moravané. (In margine podotýkám, že dějiny Čech by nepochybně vypadaly v mnoha ohledech jinak, pokud by byl názorům Moravanů a Slezanů dán v rozhodujících chvílích patřičný prostor. --Šandík 17:18, 12. 1. 2008 (UTC)

Též se domnívám, že by se článek neměl přejmenovávat, protože slovo „český“ není úplně jednoznačné, vztahuje se nejen k celému Česku, ale i k samotným Čechám (viz Šandíkovu připomínku). Navíc jde i o jednotu názvů, neboť tu máme např. Dějiny Německa, Dějiny Polska, Dějiny Slovenska apod. Jak jsem se díval do příslušné kategorie, všechny názvy článků tam jsou tohoto typu. --Pajast 11:10, 15. 1. 2008 (UTC)
Článek zahrnuje dějiny území (tedy Česka) v období, kdy rozhodně nešlo o české dějiny, protože Češi byli ještě na houbách. Původní název se mi zdá z několika důvodů přesnější a jednoznačnější. --ŠJů 13:30, 15. 1. 2008 (UTC)

Jednoznačně proti přesunu, protože by tak zcela splynul pojem Čechy s Českem. A to jako Moravák nemůžu připustit :D --Daniel Baránek 13:57, 15. 1. 2008 (UTC)

Velká Morava

Tak co se týče historie tohoto období, autor zde uvádí jako prvního knížete Mojmíra I. Dobrá, jako dalšího Svatopluka I. A kde je Rostislav? Autor se vůbec nezmiňuje o tom, že právě Rostislav se zasloužil o to, že Konstantin a Metoděj přišli na V.M. hlásat křesťanství ve zdejším lidem srozumitelném jazyce, aby tím zabránil pronikání latinského křesťanství ze západu a tím omezil vliv franské říše!
Podle části o V.M. bych pochopil, že Konstantin a Metoděj si prostě jen tak mýrnyxtýrnyx přišli, vytvořili si písmo, které naroubovali na zdejší jazyk, no a začali z pohanů vyrábět přesvědčené křesťany. Zmínka o tom, jak Metoděj coby biskup pomáhal Svatoplukovi formovat jeho říši je také sporná, jelikož je přece známo, že Svatopluk byl dosazen za pomoci franků a tudíž nakloněn ke franským-latinským biskupům. Což je zřejmé tím, že katolicka církev je na našem území majoritní církví.
Pokud se mýlím, velmi se omlouvám..--Studyarmed 01:50, 10. 2. 2008 (UTC)

Domníváte se, že jsou ve vámi uvedeném hesle chyby? Je to možné. Neváhejte a opravte je. Wikipedie není prací jednoho autora, právě vaše příspěvky mohou zkvalitnit úroveň zdejších hesel. Jen do toho. --Krvesaj 02:03, 10. 2. 2008 (UTC)

Ecyklopedizace ala Dr Králík

Nelíbí se mi způsob dnes provedené „encyklopedizace“. Prostým smazáním neencyklopedicky napsaných fakt přece z článku odstraňujeme důležité informace! V tomto případě informace velmi pravděpodobně doložitelné zdroji. Naneštěstí jako historik umění nemám o této věci takové povědomí, abych si dovolil odstraněný fakt opět formulovat, ale předpokládám, že na dané téma někde existuje nějaká studie či článek. Mazat je tak jednoduché, ovšem mazání může mít dosti sporný dopad. Nebylo by lepší se trochu snažit a danou pasáž přepsat? --Šandík 20:05, 11. 2. 2008 (UTC)

Zdravím, předpokládám, že se jedná o tuto mou editaci[1]. Kriticky jsem se na ni podíval, ale nepřipadá mi, že by byla nějak kontroverzní. Mohl byste prosím blíže specifikovat, co Vám na ní vadí? Předem díky.--Dr. Králík 13:53, 25. 2. 2008 (UTC)
To, že jste odstranil toto: "které budou pro české dějiny svým způsobem charakteristické. Morava totiž sice měla své charakteristické dějiny, ale jen slabé povědomí o moravském národě". Osobně se domnívám, že to nemusí být nutně nepravda. Netvrdím, že to pravda je, nejsem si jist, ale Vaše odmazání té věty se mi nelíbí. Můžete se samozřejmě opřít o pravidla a doporučení, vhodnější je však pokusit se nejprve zjistit (nejlépe v příslušné odborné literatuře) nemůže -li to být pravda a případně doplnit zdroj. --Šandík 18:20, 25. 2. 2008 (UTC)
Aha, díky moc za osvětlení. Specifičnost dějin Moravy je uvedena hned v úvodu článku: "Česko se nachází na území tří historických českých zemí – Čech, Moravy a Slezska, z nichž každá má svoji specifickou historii (viz Dějiny Čech, Dějiny Moravy a Dějiny Slezska)" a v samotném odstavci též: "Třebaže společnými vládci Čech, Moravy a Slezska byli Habsburkové, vývoj těchto zemí byl poněkud odlišný". Ztrojení této informace v článku celkově a zdvojení v kontextu vlády prvních Habsburků v českých zemích mi připadá zbytečné. Ohledně "povědomí o moravském národě" (které je nota bene uváděno jako "slabé"), jakou relevanci má tato informace v kontextu vlády prvních Habsburků, v době, jíž dominovaly konfesní spory a spory mezi panovníkem a šlechtou? Jinými slovy, nejde o nesouhlas s tvrzením, ale o to, že tvrzení již částečně (a ne jednou) v článku obsaženo je a jeho druhá část je v kontextu irelevantní.--Dr. Králík 19:00, 25. 2. 2008 (UTC)

Česko

Sám název Dějiny Česka je nesmysl, ještě před 20 lety žádné Česko neexistovalo ! --MiroslavJosef 2. 12. 2008, 15:12 (UTC)

Pokud vím, tak Česko kontinuálně existuje v různých menších či větších státních útvarech už několik staletí. --ŠJů 3. 12. 2008, 08:54 (UTC)
Jistěže ne. Česko je umělý termín. --Tchoř 1. 2. 2009, 19:58 (UTC)

Jistěže ano !!! Česko není umělý termín - písemně doloženo od roku 1777 - především však jde o název historicky stmelující a potřebný, splňující základní funkci, kterou název země má mít, jak píšu v odpovědi na vaše "líbí-nelíbí" níže. A že jste měl Česko v názvu Československo po sedmdesát let jste si nevšiml ? (zpočátku v roce 1918 psáno Česko-Slovensko), Česko již tehdy podpořeno lingvisty v čele s prof.Trávníčkem.Diggindir (diskuse) 26. 1. 2015, 17:54 (CET)

Jistěže ne. Termín Česko se v různých významech používá již minimálně přes 230 let, viz [2]. --Harold 1. 2. 2009, 20:19 (UTC)

Ojedinělé používání v různých významech? To není příliš přesvědčivé. Nicméně raději zcela praktický dotaz: Má patřit Braniborsko do kategorie Kategorie:Historická území Česka? Řekl bych, že ne, že termín Česko se prosadil jako geografický označující zhruba území současné České republiky a měl by být rezervován pro různé zaniklé administrativní celky na tomto území. Dát Braniborsko do souvislosti s územím ČR mi přijde poněkud nepatřičné. Myslím, že by na území typu Braniborsko, Slezsko, Lužice, Horní Falc měla být raději nějaká kategorie typu Bývalé země koruny české. Zároveň prosazovat Česko jako termín pro oblast ČR i pro různé v historii volně připojené oblasti daleko za hranicemi ten termín akorát rozmělní, což se mi nelíbí, i když mu nic dobrého nepřeji :-). Navíc si myslím, že našim německým sousedům by se označení Braniborska jako historického území Česka právem nelíbilo. --Tchoř 1. 2. 2009, 21:50 (UTC) (později upřesněno --Tchoř 1. 2. 2009, 21:54 (UTC))

Problém je stále v tom, že Česko je novotvar, jeho dějiny fakticky zažínají někdy rokem 1990 - název článku je zjevně zcela chybný --MiroslavJosef 1. 2. 2009, 21:52 (UTC)
Tak mozna, dle uvedeneho clanku, uz nazev Cesko existuje dve stoleti, ale ja ho nikdy drive neslysela. Pred Ceskou resp. Ceskoslovenskou republikou tu bylo Ceske kralovstvi a Ceske zeme, ale zadne Cesko. --Bosquete 1. 2. 2009, 21:54 (UTC)
Souhlasím, vyjadřuji souhlas i s kat. Bývalé Země Koruny české, nevím o tom, že by Karel IV. znal a používal pojem Česko. :) --Kacir 1. 2. 2009, 21:56 (UTC)
Jj, ta kategorie je rozhodne chybna. Do kategorie Bývalé Země Koruny české by se ovsem dalo zaradit Braniborské markrabství ci kurfiřství ne Braniborsko.:)--Bosquete 1. 2. 2009, 22:00 (UTC)
Když jsem přidával Braniborsko do kategorie Kategorie:Historická území Česka, bral jsem to tak, že Braniborsko bylo historickým územím zemí Koruny české stejně jako Lužice či Slezsko. V této kategorizaci nevidím nic špatného, vždyť např. Besarábie je zařazena v kategoriích historického území Polska i Rumunska, Pravobřežní Ukrajina je v kategorii historického území Polska apod. Je tedy otázkou, jak je tato kategorizace myšlena - zda se jedná o historická území ležící na území současné České republiky, Polska, Rumunska, Ukrajiny apod. nebo o historická území, která v historii tomu či onomu státnímu útvaru náležela. Toto je je základní otázka, kterou je nutno vyjasnit. Když jsme u kategorizace historických území, pak mi není jasné, proč je v kategorii Kategorie:Historická území Česka uvedeno heslo Sudety, které není žádným označením země, jako v případě Čech, Moravy či Slezska, ale jedná se uměle vytvořený termín. Časem se může stát, že v kategorii historického území Česka bude heslo "Valašské království" :-) Wikipedista:John M 2. 2. 2009, 9:30
Pokud existuje kategorie historicka uzemi, pak do ni musime radit tehdy existujici zeme a ne ty existujici dnes. Navic braniborske markrabstvi a kurfirstvi nebylo primo soucasti Zemi Koruny ceske, pouze melo stejneho panovnika. A Slezsko, dnes k republice patri pouze mala cast, je psano jako historicke uzemi. Ikdyz po vetsinu staleti bylo vazalem kralovstvi a ne primou soucasti. Nicmene kategorie Historicka uzemi Ceska je nepresne, nehlede na to, ze prirazovat lze ke statnimu utvaru a ne ke geograficky uzivanemu Cesko. Porad ale chybi slovicko dnesni--Bosquete 3. 2. 2009, 13:22 (UTC)
Zde už nejde jenom o spor Česko a Česká republika, protože Česká socialistická republika také vznikla někdy v 60. letech 20. století. Jde zde, mimo jiné, také o to, že k historicky neexistujícímu Česku přiřazujeme historická území např. Horní a Dolní Lužice. Nejsem si vůbec jist zdali by se to některých Lužických Srbů nějak nedotklo a nepřipadalo by jim to dost podivné ** --MiroslavJosef 1. 2. 2009, 22:04 (UTC)
Chybi mi tam hlavne slovicko "dnesniho" Ceska, ikdyz toto slovo nepouzivam, ale pak by to eventualne slo. Kdyz jdeme do historie, pak musime brat v uvahu tehdejsi rozcleneni a Cesko tehdy rozhodne neexistovalo, takze k nemu nelze nic prirazovat.--Bosquete 1. 2. 2009, 22:10 (UTC)
Bosquete, mohl bych Vás poprosit, abyste si to založení vhodné kategorie pro území v historii (byť i krátce) přičleněná k českým zemím vzala na starost? Přeci jen, asi jste větší nadšenec do historie než já. A třeba to rozlišení Braniborsko/Braniborské markrabství mne nenapadlo, z čehož usuzuji, že nebudu ten pravý expert, který by měl stávající situaci napravit :-) --Tchoř 3. 2. 2009, 06:19 (UTC)

Zřejmě jste nepochopili, co má název vyjadřovat. Název Dějiny Česka je zkráceninou Dějiny území dnešního Česka. Jinak by v podstatě téměř všechny články tohoto typu (Dějiny Itálie, Dějiny Německa, Dějiny Maďarska, Dějiny Polska) byly holým nesmyslem, protože např. článek o Itálii by podle logiky, že Česko je novotvar, pojednával pouze o posledních dvou staletích Apeninského poloostrova. Protože Itálie je novotvar ;) Je zcela irelevantní, jak starý pojem Česko je. Článek se jmenuje Dějiny Česka, protože je nejstručnější a zároveň nejvýstižnější - každý ví, o čem bude. Stejně jako u Itálie, Německa či třeba Rumunska. Samozřejmě jde o trochu ahistorické pojetí, ale takové pojetí je zcela běžné. Viz třeba edice dějin států Nakladatelství Lidových novin. --Daniel Baránek 1. 2. 2009, 22:15 (UTC)

Naprostý souhlas s Daniel Baránek. Název článku považuji za významný posun v problematice - za celou existenci české Wikipedie jsem dosud nezaznamenal natolik racionální a osvícený postoj v názvoslovné problematice tohoto typu (v anglické se tak nestalo a dlouho bohužel zřejmě ještě nestane). Je možná divné, že používám tolik bombastické výrazy, ale tomu, kdo na Wikipedii dlouhodobě sleduje to přijde jako zázračná iluminace. Lidé, kteří zde řeší, kdy Česko pod TÍMTO názvem existovalo či nikoli vůbec nechápou, oč jde. Kolik knih bylo napsáno pod názvem "Dějiny Československa" v době jeho existence a nikdo se nepozastavil nad tím, že před rokem 1918 Československo neexistovalo. Zdalipak Slováci ve svých Dějinách Slovenska řeší skutečnost, že žádné Slovensko až do 20.století neexistovalo ? Vtip je v tom, že Česko je název neutrální, stmelující a překlenující. Je to název zeměpisný, tedy definovaný územím, jehož dějiny jsou popisovány a proto aplikovatelný, ať již bylo užíváno či nikoli. Toto zjednodušení je nezbytné, jinak se čtenář utopí ve zmatku, neb by se poté článek, event.kniha musela jmenovat "Dějiny Velké Moravy, Českého knížectví, Království českého, Zemí koruny české, atd.atd.). a všechny země řeší danou problematiku stejným způsobem, tedy zjednodušením tohoto typu, zjednodušením racionálním, ve kterém díky neutralitě a geografické povaze názvu není možné udělat chybu. Němci si jistě píší své Dějiny Německa v celé historické šíři, ačkoli sjednocené Německo vzniklo až v v roce 1851. P.S. Politické názvy (jako je nesmyslně v běžné řeči nadužívaná Česká republika) jsou zcela logicky naprosto nevhodné pro jakýkoli typ statě obecně dějepisné povahy či jakékoli sentence nadčasového charakteru, protože jde o názvy přechodné, jednoznačně časově limitující a tedy pro tyto účely nepoužitelné. Politický název nemůže nikdy významově substituovat název geografický. Diggindir (diskuse) 26. 1. 2015, 17:09 (CET)

Presne tak, Cesko je korektni vyraz, nevadi Polsko, Recko, Rusko, Irsko! Proc vadi Cesko? Neustale omilani politickeho nazvu je specificka ceska nemoc. Mate snad pocit, ze momentalni statni usporadani je nemenne? Vrchol vseho, ceho jsme dosahli, konec dejin? Co kdyz z nas bude za 200 let chalifat? Budeme od prvniho dne mluvit o chalifatu, jezdit z chalifatu, byt z chalifatu? Anebo si opravdu radsi zvykneme na Cesko? Helveticus96 (diskuse) 27. 1. 2015, 10:03 (CET)

U clanku se to da jeste vysvetlit, protoze se predpoklada, ze Cesko je Ceska republika, takze je to vyvoj nasi zeme. Ale ta kategorie je chybne, nelze zarazovat historicka uzemi, napr. mnou uvedene Braniborske markrabstvi do kategorie historicka uzemi Ceska, protoze tehdy proste neexistovalo. Tam mi chybel ten dovetek dnesniho. Coz je otazka vyse. Vest debaty, zda se clanek ma jmenovat Dějiny Česka nebo ČR je zbytecne, to jsem pochopila. S pozdravem--Bosquete 1. 2. 2009, 22:22 (UTC)
... nevím, mě by se zdálo asi nejsprávnější Dějiny zemí Koruny české, což je poměrně přesné a hezké i jazykově --MiroslavJosef 1. 2. 2009, 22:18 (UTC)
Nu, nevim. Sice se mi to libi vice, ale to mel byt jen podclanek clanku Dejiny Ceske republiky, protoze bychom pro zmenu narazili na to, ze dnes neexistuji zeme Koruny ceske.--Bosquete 1. 2. 2009, 22:23 (UTC)
@MJ: Nevím, jestli si uvědomujete, že Dějiny zemí Koruny české by byly pouze o období 1348-1918. --Daniel Baránek 1. 2. 2009, 22:23 (UTC)
Jiste, to uz jsem tu psala. Tenhle clanek nam tu ale chybi:)--Bosquete 1. 2. 2009, 22:29 (UTC)
Asi by to měly být dva různé články - nicméně (ale to je jen žert) korunu zde máme doposud ... --MiroslavJosef 1. 2. 2009, 22:34 (UTC)
To je fakt, ale chybi nam kral:) Souhlasim, bylo by to prilis rozsahle, pac je to preci jen temer sest stoleti. Je to soucast historie naseho statu, ale ponevac toto uzemi se menilo, byl by vhodnejsi samostatny clanek. A kategorie Zeme Koruny ceske bych take navrhovala vytvorit pro Slezko ci Luzici (stavajici kat. je chybne). V pravde ale nevim, kam by vlastne patrilo to Braniborske markrabstvi:) (nebylo primou soucasti kralovstvi, pouze melo stejneho panovnika za Premyslovcu a Lucemburku). A ted uz se rozloucim a preji dobrou noc--Bosquete 1. 2. 2009, 22:41 (UTC)
Otázka je, jestli má mít skutečně stručnost takovou váhu, aby zdůvodnila jinak zbytečné použití kontroverzního názvu. Dějiny českých zemí je jen nepatrně delší a nikoho by to neuráželo, což mi přijde celkem podstatné. S tou výstižností je to také otázka. Já když slyším ten patvar, tak si sice skutečně automaticky dělám jasný obrázek, ale věřte, že moc lichotivý není. Možná, že geografové ten název preferují, ale u článku o dějinách bych dal přednost tomu, aby hlavní slovo měli historici. V článcích geografických jsem spíš ochoten nějaký moderní výstřelek tolerovat, ale v článcích historických odklon od tradičních termínů vnímám s krajní nedůvěrou. --Tchoř 3. 2. 2009, 06:19 (UTC)

Vážený pane Tchoři, Vaše líbí-nelíbí je váš subjektivní postoj a ten je zcela irelevantní. Pokud jej preferujete, nepište encyklopedii a vůbec se nevyjadřujte k problematice, protože v ní nějaká kvaziestetická hlediska nemají místo. Běžné (geografický, krátký, jednoslovný, neformální) jméno země patří do seznamu těch slov, která mají splňovat požadavek obsahové a významové přesnosti, nikoli subjektivně pojímané líbivosti. Že současně podobně tvořené názvy používáme pro mnoho jiných zemí pomíjíte, protože "ti druzí se líbit nemusí". Nebo snad - protože se mi nelíbí názvy Řecko či Španělsko" pojedu proto do Helénské republiky nebo do Španělského království ?? Vaše "Česká republika" není ničím jiným, než momentálním státně politickým zřízením na území Česka (nota bene "republika" není vlastní jméno, pokud jste si toho díky nadužívání tohoto spojení nevšiml). Politický název je názvem s limitovaným užitím, Česko je název zeměpisný a tedy nadčasový, univerzálně aplikovatelný. Název "Česká republika" je nemotornou kostrbatinou, nevhodnou pro běžnou řeč, natož pro aplikaci v dějinném kontextu. "Zvyk propůjčuje důstojnost i zrůdám", jak říká Vladislav Vančure, proto svůj zvyk negeneralizujte, jde totiž o zlozvyk. Nejsme Dominikánská či Středoafrická republika, kteréžto státy používají výhradně politický název, nikoli, že by se jim líbil, ale protože jeho zeměpisnou obdobu vůbec nemají ! Přestaňte s "republikováním", jsme v tom jediní v Evropě a nejedná o nějakou specifičnost, ale o ojedinělý projev neuvědomění si skutečnosti, že se tím odkrajujeme od vlastní minulosti a ignorujeme časoprostorovou kontinuitu státu. Politický název je dobrý pro mezistátní smlouvy či politická prohlášení, ale tím jeho použitelnost končí. Diggindir (diskuse) 26. 1. 2015, 17:41 (CET)


No, ja rozhodne mezi zastance nazvu Cesko nepatrim a neuzivam jej. A kdyz vidim na nasi encyklopedii nepresnosti typu redirektu z Ceske republiky na Cesko nebo absolutni blbost Kategorie:Obce v Cesku, Kraje v Cesku atp., tak ma autor stesti, ze ho neznam.Jeste kdyz spousta ostatnich wiki, vcetne anglicke, na kterou vecne nadavam, ze se po ni opicime se sablonami, maji nazev Ceska republika, pak je to smutne. A my davame za pravdu Nemcum, kteri pouzivaji Tschechien jako pro spolkovou zemi. Tenhle clanek by se mel jmenovat Dejiny Ceske republiky, protoze pojednava o dejinach dnes existujicim statnim utvaru, byvale Ceskoslovenske republice, Ceskoslovenske socialistické republice... S nazvem Dejiny ceskych zemi nevim, protoze tenhle nazev ve me nevyvolava predstavu nasi republiky, tedy spis nevim, co si pod nim predstavit. Nevylucuji ale, ze se pouziva a muze byt tak vhodnejsi. Rozhodne ale nazev Dejiny Ceska je nevhodny, protoze se pouziva az v poslednich dvaceti letech a v casti nasich spoluobcanu (vc. me) vyvovalava, narozdil od nazvu Ceska republika, rozporuplne pocity, slusne napsano.

--Bosquete 3. 2. 2009, 12:48 (UTC)

U en.wiki jde o otázku jazykovou - anglický jednoslovný název se prostě zatím žádný nevžil. Jazyky, kde se nějaký jednoslovný ekvivalent Česka vžil ho vesměs na svých wiki používají obdobně jako my.
A jaká spolková země propána??? Taky chápu, že je to echt Čechy ponižující dávat za pravdu Němcům - můžou udělat cokoliv /třeba změnit čechy kritizované Tschechei na neutrální Tschechien/, ale bude to vždycky špatně, protože sou to prostě Němci. --Nolanus C E 3. 2. 2009, 23:58 (UTC)
Tak myslim, ze bychom to mohli ukoncit. Navrhuji zalozeni Kategorie:Bývalé Země Koruny české a Kategorie:Dějiny Zemí Koruny české. A snad naleznu nejakeho kolegu z wikiprojektu, ktery by mi poradil a pomohl jak upravit a zalozit prislusne clanky. Co vy na to?--Bosquete 4. 2. 2009, 13:56 (UTC)
Jo a mimochodem nemci uzivaji Tschechien, takze nevim, co je na tom neutralniho. Pro cechy je z latiny pochazejici Boehmen a morava Moehren (protektorat):) Spolkova zeme je narazka na tabule, ktere meli s nasi republikou (LandesGrenze).--Bosquete 4. 2. 2009, 14:30 (UTC)

Z historického hlediska je naprosto jedno, jak dlouho se slovo používá. Egypťané také svému státu v daném období neříkali Stará říše a přesto se teď tak označuje. Podstatné je, že slovo je jazykově korektně utvořené, široce a stále více užívané a jednoznačně určující určité území se společnou historií po více než tisíc let. Važme si toho, že tu (nejen) historickou spjatost máme. Používat namísto geografického všude politický název je dost nevhodné, evokuje dočasnost, umělost (vzpomeňme si kolikrát se měnil politický název Československa). Nezvyklost daná předchozí nepoužívaností tu samozřejmě je, podobná jako když se kdysi po vzoru Rakousko-Uhersko zavedl nový název Česko-Slovensko (z kterého na podporu teorie o jednotném československém národu vypadla pomlčka). Nezvyklost je navíc umocněna nostalgií po společném státu. Nedělejme kvůli aktuálním náladám nějaké speciální výjimky zbytečně komplikující situaci (žádné slovo nahrazující jednoduše Česko neexistuje).

Co se týká Kategorie:Bývalé Země Koruny české, tak nechápu, proč "bývalé". Je to naprosto nadbytečné slovo. Pokud chce někdo založit kat. Kategorie:Země Koruny české a zařadit tam vše, co se někdy do tohoto státního útvaru počítalo, tak budiž. Navíc tato kategorie již existuje. Pokud jde o Kategorie:Dějiny Zemí Koruny české, tak mi podobné dělení historických článků v kategorii Česko připadá poněkud nesystematické (z chronologického hlediska je období 1348-1918 zvoleno poněkud náhodně, z geografického přináležely Země Koruny české různým státům a navíc se v čase měnily, Lužice a část Slezska z tohoto svazku vypadly). Logické by mi připadalo rozdělení českých dějin na principu časovém (rozdělení podle let na základě důležitých historických předělů) nebo podle zemí (dějiny Moravy, Čech, Slezska), případně podle skutečných státních útvarů, k nimž v dějinách území Česka přináleželo. --Beren 4. 2. 2009, 14:56 (UTC)

S tou kategorii mate samozrejme pravdu, to byla moje chyba. Co se dejin zemi Koruny ceske tyce. Toto obdobi neni zvoleno nahodne, ale je vymezeno vynosy Karla IV. a rok 1918 snad zduvodnovat nemusim. To ze se uzemi menilo je samozrejme a clanek pak bude pojednavat o vyvoji jadra tvoreneho Ceskym kralovstvim a Markrabstvim moravskym + jednotlivymi uzemimi v case. Navic podkladem pro clanek bude stejnojmena mnohosvazkove dilo Dejiny zemi Koruny ceske. Zda se mi ale ponekud nevhodne takovyto clanek radit do kategorie:Dejiny Ceska, protoze tam nepatri. Protoze Cesko je geograficke vymezeni nezto clanek by mel pojednavat o vyvoji kulturnim a politickem, ktery nakonec vedl ke vzniku Ceske republiky.
K predchozi zmince o ceskoslovensku, i tento nazev vedl k bourlivym diskuzim o tom, ze cechoslovaci nejsou - pouze cesi a slovaci. O duvodech zemny nazvu Cesko-slovenska tu polemizovat nebudem, protoze je to irelevantni. Snazim se byt objektivni, ale vy pro zmenu prosazujete za kazdou cenu pouzivani geografickeho nazvu namisto "politickeho! (napr. u verejne spravy, kde je to bezesporu nesmysl). Ja Cesko nicim nahrazovat nepotrebuji, protoze tento nazev nepouzivam. Ale z historickeho hlediska je pouziti dejiny Ceska nesmyslne, protoze, jak uz jsem uvedla vyse, se nejedna pouze o geograficke vymezeni.--Bosquete 4. 2. 2009, 17:18 (UTC)
K náhodnosti 1348-1918: Já samozřejmě vím, proč je období vymezeno právě těmito roky. Nicméně rok 1348 nepatří k zásadním milníkům v dějinách českého státu, aby odděloval dvě epochy. Proto rozdělovat články o dějinách do kategorií na základě tohoto roku mi připadá nahodilé. Mít článek o dějinách Zemí Koruny české je samozřejmě v pořádku, pokud bude jeho obsah nad rámec článku Země Koruny české, v tom Vám držím palce. Nevidím ale důvod, proč pro něj vytvářet vlastní kategorii Kategorie:Dějiny Zemí Koruny české (co do ní kromě něj dávat, duplikovat kategorii dějiny Česka?), když je možné jej dát do kategorie Kategorie:Země Koruny české. Jinak Česko samozřejmě není jen geografický název, ale název vyjadřující kulturní a historickou soudržnost určitého území. V tom je silnější než jakýkoliv název politický. Upozorňuji také, že obce nejsou jen subjekty veřejné správy, tím jsou až sekundárně, ale především jde o sídla, což je geografický pojem. --Beren 4. 2. 2009, 19:58 (UTC)
Prosazovat s odůvodněním posílení soudržnosti slovo, které značná část populace považuje za odpudivé, nechce se s ním ztotožnit a aktivně se mu brání, by mi přišlo úsměvné, kdyby se mne tyto snahy netýkaly. Pokusy o emocionální argumenty, že (všemi bez problémů uznávané) Česká republika evokuje dočasnost a umělost, zatímco (kontroverzní a cíleně prosazované) jednoslovné vyjádření by snad mělo znít neuměle a nedočasně — ty by svou vahou nijak nepřevyšovaly to, když někdo prohlásí, že se mu to jednoslovné označení zkrátka nelíbí, i kdyby snad byly pravdivé. Že mi v hymně schází Nad Tatrou sa blýská s tématem vůbec nesouvisí — na Česká republika jsem si zvykl rychle, jsem s názvem spokojen, používám ho i v geografickém kontextu a nemám potřebu ho ničím nahrazovat, stejně jako mne netrápí, že zvláštní geografický název nemají Spojené státy americké. Snaha dát jednoslovnému pojmu kromě geografického významu ještě nějaký význam historický a pod jeho hlavičku schovat Země Koruny české povede jen k zmatkům. Budeme-li míchat současný stát s historickými ve snaze (jakobychom to měli snad zapotřebí!) dosáhnout skrze terminologii větší jednoty se slávou historických zemí (jsem jediný, kdo si při této příležitosti vzpomene na pojem Třetí říše?), a polepíme-li půlku Německa kategorií která jej bude uvádět jako historické území podřízené našemu státu, měli bychom v rámci rovného přístupu obdobně postupovat i v rámci Německa (které je svým způsobem nástupcem Svaté říše římské) a Rakouska (které je nástupcem habsburské monarchie) a nalepit si na článek o naší republice (ale i jinam) kategorie Kategorie:Historické území Německa a Kategorie:Historické území Rakouska. Což se mi tedy pranic nezamlouvá. --Tchoř 4. 2. 2009, 22:46 (UTC)
Stejne tu stale zbyvaji okresy a verejna sprava. Geograficky je pro me obec vesnici. Co se kategorii a clanku k dejinam ZKC to uz resim na wikiprojektu, protoze vic hlav vic vi.--Bosquete 4. 2. 2009, 22:50 (UTC)
@Tchoř: Nechápu to srovnávání se Spojenýmí státy americkými, které jsou od nás úplně odlišné tím, že netvoří homogenní kulturně-historický celek, ale jsou sdružením států (které už jednoslovné názvy zpravidla mají), ať už relativně mladých v Americe nebo různých ostrovních států v Tichém oceánu. Podobně je sdružením národních celků s rozdílnou kulturou Spojené království. My jsme historicky a kulturně mnohem více homogenní než oni, jednotlivé části České republiky v podstatě od vzniku českého státu procházely celou historií společně. Jinak nejde o nahrazování názvu Česká republika. Ten se má používat, kde je to obvyklé. Ale je nevhodné jej používat tam, kde se u jiných států používá geografický název. Z mého hlediska je to velmi kontroverzní. Působí to, jako bychom tím chtěli něco naznačovat, nechtěli např. přiznat, že nás spojuje něco víc než jen existence ve společném státě. Jinak míchat současný stát s historickými (zatím doufejme) nikdo nechce, takže všechny následné argumenty jsou zcela mimo. --Beren 4. 2. 2009, 23:27 (UTC)
@Beren: Možná, že to míchání nechceš, ale v praxi zde k němu dochází. Když se jednoslovný termín používá k označení konkrétního území současné České republiky, tak je to alespoň jasná a srozumitelná definice, byť s ní nesouhlasím. Ale pokud má to slovo mít nějaký společenský přesah, který zahrnuje Českou republiku i předchozí státy na podobném (ale zdaleka ne shodném) území, pak se to začíná vzdalovat od čistého vymezení území a stává se z toho označení politické. Argumenty se odrážejí od zcela konkrétního případu s Braniborskem, na které byla nalepena značně diskutabilní kategorie a já se snažím řešit, co s ní udělat. Pokud jsi si v této debatě tohoto problému nevšiml a nezajímá Tě, pak se Ti samozřejmě může zdát, že argumenty jsou mimo, ale nezdá se mi, že by chyba byla na mé straně.
Co se týče Spojených států amerických poukazoval jsem na to, že se lze obejít i bez tzv. geografického jména. Že existence tzv. geografického jména není žádná nevyhnutelná potřeba. Ať už k tomu vede Spojené státy americké a Spojené království cokoliv, je zřejmé, že to bez geografického jména jde (a Spojené království za nijak zvlášť nehomogenní nepovažuji, kdybych měl sázet, který další západní stát v Evropě se rozpadne, vsadím na Itálii nebo Španělsko). --Tchoř 5. 2. 2009, 01:20 (UTC)

Rozhodne take nechapu prosazovani nazvu Cesko, ktere v mnohych vyvolava odpor, oproti Ceska republika, ktere je obecne uznavano. Faktem je, ze vyvoj zemi je predevsim politicky a nikoliv geograficky (ne v tom smyslu, ze by se nemenily hranice, ale primo s geografii nesouvisi) a nesouhlasim se zarazovanim historickych uzemi k patvaru Cesko a rovnez dejiny Ceska pro me nejsou nicim. Proc vyslo mnohosvazkove dilo Velke dejiny zemi Koruny ceske, kdyz jsou vlastne dejiny Ceska? Dejiny Ceska to je prinejlepsim obdobi od roku 1993 a pro nekoho neexistujici pojem.--Bosquete 4. 2. 2009, 23:00 (UTC)

Já slovo Česká republika uznávám jako označení politického a ústavního uspořádání jinak. Používání v jiných kontextech mě uráží; kdybych větu typu "Mihule potoční se vzácně vyskytujuje i v České republice" četl jen jednou, pousmál bych setomu jako podařenému vtípku, ale narážím na to relativně často, takže se spíš ptám, kolik lidí tu přišlo o rozum. Přinejmenším mluvte za sebe.
A když zde čtu některé nacionalistické výlevy ... musím na to říct: běžte si někam na náměstí vykřikovat "kdo neskáče není Čech" (případně "kdo neblbne není blb"), jestli vás to udělá šťastnými, ale do Wikipedie to prosím netahajete. Wikipedie je psaná v českém jazyce a tím její vztah českému národu končí. Nacionalistická encyklopedie je contradictio in adjecto. --Nolanus C E 4. 2. 2009, 23:30 (UTC)
Tím sice končí, i tím je to ale velmi, velmi silný vztah. Pokud bereme národ =~ lidé mluvící stejným jazykem, pak je česká wikipedie národní ze své vlastní podstaty. --Tchoř 5. 2. 2009, 01:20 (UTC)
Ne. To z ní chces pravě chceš udělat ty a dalsi; cs.wiki je psaná v češtině, tim je definovana, o tom, ze by mela byt narodni nikde v pravidlech nic neni /a "narodni" by v tomto smyslu znamenalo zaujata/. Je stejne tak urcena pro Němce umějící česky, pro potomky českých emigrantů, kteří česky ještě umí od rodičů, ale za čechy se už nepovažujou a koneckoncu i pro ty, kteri cesky neumí vůbec, ale nějaké informace z cs.wiki přesto dokážou dostat /např. obrázky nebo systém kategoriií/. Nebo snad existuje australská Wikipedie, britská Wikipedieči quebecká Wikipedie, brazilská Wikipedie nebo švýcarská Wikipedie? --Nolanus C E 5. 2. 2009, 01:36 (UTC)
Zaujatou ani nepřátelskou vůči těch skupinám, co jsi vyjmenoval, wikipedii dělat nechci, to mi nepodsouvej (a pokud vím, ani ji takovou nedělám). Já to neříkám jako svůj program, já to říkám jako konstatování. Českých mluvčích, kteří by nebyli spjati s českým národem (ať už třeba tak, že rodiče byli Češi), je prostě poměrně málo. To neznamená, že nerodilé Čechy ignoruji, moc dobře vím, že může být cswiki velmi přínosná třeba pro Slováky, kteří snad pasivně češtinu zvládají bez větších problémů. Ale je zde rozdíl třeba proti anglické wikipedii, kde je zcela jasné, že anglicky mluvící lidé ze Spojených států a ze Spojeného království jeden národ nejsou a také se v jejich případě definice národa podle jazyka pochopitelně neuplatňuje, proti situaci, kdy český národ je dán zejména svým jazykem. Každopádně se omlouvám, že jsem na to téma začal reagovat, to je diskuse, která sem nepatří, protože s tématem nesouvisí — dále ji rozvíjet nehodlám. --Tchoř 5. 2. 2009, 02:14 (UTC)
Me by zajimalo, co je na tom spatneho, ze se mihule potocni vyskytuje v Ceske republice? Ne snad? Me to rozhodne nevadi, ikdyz mluvim za sebe. Ale mihule nema nic spolecneho s dejinami. Nevim take, co je spatne na nacionalismu. Pokud tedy berete za nacionalismus to, ze se snazim, aby byla nase wiki lepsi a hlavne presna, budiz. Ja jsem rozhodne hrda na to, ze jsem ceska a mluvim cesky. Snazim se cestinu pouzivat spravne, protoze je to koneckoncu muj matersky jazyk. To co se dnes provadi s cestinou je hruza a Dobrovsky s Jungmannem by se obratili v hrobe. Cs.wiki je predevsim pro cechy, moravany a slezany zijici v Ceske republice, coz ovsem nevylucuje, ze by si ji nemohli precist lide kdekoliv na svete. Z toho duvodu je narodni. A je rozhodne spravna pripominka, ze lide mluvici anglicky ziji ve vice statech a tak pro ne vymezeni statni prislusnosti jazykem neplati. Navic existuji ruzne jazykove mutace dle statu. Musim dale rici, ze me pro zmenu prekvapuje Vase absence nacionalismu s pripominkou tykajici se hokeje ci fotbalu, k tomu nevim, co dodat. Jiste bezne uzivate slova brífing ci brejstorming a prijde Vam to ceske. --Bosquete 5. 2. 2009, 12:13 (UTC)
Napadlo by snad někoho napsat, že ten a ten tvor se vyskytuje v Egyptské arabské republice? Nebo ve Spojených státech mexických nebo v Australském svazu? Používat takto politický název u Česka je stejně absurdní.
Slovo Česko existuje už dávno a je za české a správné uznáno, tím sou připomínky k jazykové správnosti vyřešeny; pokud se někomu nelíbí, je to jeho problém.
Brífink se dá psát počeštěně /pro což sem/; brejnstorming imho dosud ne. Nevím, co proti těm slovům máte, obzvlášť když přesné ekvivalenty v češtině vůbec nejsou! BTW, za svou přezdívku se jako češka nestydíš? --Nolanus C E 5. 2. 2009, 15:25 (UTC)
Narodil jsem se v roce 1957, až do roku 1992, tedy plných 35 let jsem nikdy slovo Česko neslyšel - pro mne je to novotvar vzniklý v roce 1992. Znamená to tedy, že žádné dějiny Česka před rokem 1992 prostě neexistují stejně tak jako nnexistují mé osobní dějiny před rokem 1957 kdy jsem se narodil - logika věci je - bohužel - naprosto neúprosná ** Dějiny České republiky jsou jen o 30 let starší ** --MiroslavJosef 5. 2. 2009, 15:30 (UTC)
I kdybyste měl pravdu s tím slovem /skutečně existovalo už dřív a diskutovalo se o něm bouřlivě už v roce 1968 v souvislosti s federalizací/, tak motáte dohromady dějiny subjektu /česká země/ a dějiny slova, který ten subjekt označuje /Česko/; slovo Amerika např. se taky začalo prosazovat až v 16. století, ale nikoho nenapadne zpochybňovat, že Kolumbus objevil Ameriku. Ale jak sem už psal,kdo chce psa býát, hůl si vždycky najde. --Nolanus C E 5. 2. 2009, 15:43 (UTC)
Plno argumentu, pekne. K prvnimu nemam, co dodat, protoze me zoologie ani biologie nezajima (mysleno nepatri mezi me zajmy) a nevim tedy, co je spravne a pouziva se.
Slovo Cesko je sice zrejme dolozeno v roce 1777, ale nevime nic o autorovi textu. Co kdyz neovladal spravne pravopis, navic je zde ve slove Cžesko pouzita sprezka a uzito slovo země, kdyz pritom sklonny tvar je zemjch, zvlastni. Dale je zde slovo Cesko uvedeno v souvislosti se slovem Cechy a ne Ceske kralovstvi ci Ceske zeme. Takze to o jazykove spravnosti ani historicke souvislosti nerika nic. O slove Cesko se da rici, ze je obecne pouzivano pro geograficke vymezeni nasi republiky a sirsi verejnosti je prijimano rozporuplne.
Pokud vim slovo brifing se pouziva na misto slova porada, jinak je to anglicky informace, ale to vy jiste vite. At cesky ci anglicky psano, stale je to patvar.
Co se me prezdivky tyce, do toho, proc jsem si ji zvolila Vam nic neni a mel by jste si precist pana Jarkovskeho. Pokud uz nemate, co dalsiho sdelit a je jasne, ze nemate, protoze stale uvadite ta sama fakta dokola, pak Vam oznamuji, ze Vam na zadny dalsi prispevek jiz neodpovim, protoze urazite mou osobu a urazi me rovnez venovat svuj cas nekomu, kdo neumi napsat nic podnetneho. Naproti tomu urazi a trva svehlave na svem, tedy neumi vest diskuzi.
Faktem ale zustava, ze dejiny Ceska zahrnuji obdobi poslednich 18 let, narozdil od dejin Ceskych zemi ci dejin zemi Koruny ceske. Ale to pane Josefe Nolanusovi nevysvetlime, protoze je hluchej a vic dodavat uz radeji nebudu. Jeho prispevky mluvi za sve. Vykaslete se na to, ztrata drahoceneho casu--Bosquete 5. 2. 2009, 15:57 (UTC)
Opravdu neexistují dějiny Česka, či České republiky před 1. lednem 1993, před tím žádná Česká republika či Česko nebylo. Ani se tomu území tak neříkalo. Nemohu jsi pomoci. Stejně jako neexistují dějiny budovy před jejím postavením, orchestru před jeho založením atd.--Mirek256 5. 2. 2009, 16:00 (UTC)
Každé slovo muselo nějak vzniknout a význam se samozřejmě může posunout. Stejně tak je jasné, že se nejdřív psalo tehdejším pravopisem.
Brífink právě není úplně to samé co porada, je tam jistý významový rozdíl; toto cizí slovo je proto obohacením jazyka. Heslo o tom mají třeba na de.wiki.
Jinak můžu jen zopakovat: motáte dohromady dějiny subjektu /česká země/ a dějiny slova, který ten subjekt označuje /Česko/; slovo Amerika např. se taky začalo prosazovat až v 16. století, ale nikoho nenapadne zpochybňovat, že Kolumbus v roce 1492 objevil Ameriku.
S ukončení diskuze částí účastníků se budu muset naučit žít, urážky nicméně nevidím. --Nolanus C E 5. 2. 2009, 16:09 (UTC)

Mirku, pleteš se několikanásobně. Před 1. lednem 1993 Česká republika samozřejmě byla, existovala již od 1. ledna 1969 a dnešní název nese od roku 1990. Ale před rokem 1969 skutečně žádná Česká republika neexistovala. Zatímco Česko existovalo již několik staletí, třebaže se mu tak obecně začalo říkat až po roce 1993. Význam slova není totéž co historie slova. --ŠJů 5. 2. 2009, 16:15 (UTC)

Nejsem si jistý, jestli pod pojmem Česko bylo kromě Čech před letopočtem 19xx myšlena i Morava, Slezsko, Lužice, Slovensko, Podkarpatská Rus přidejme si k tomu ještě co chceme. Myslím že asi opravdu ne. Od 1. ledna 1969 se státní útvar jmenoval Česká socialistická republika, byl součástí Československé socialistické republiky. Tak nevím, jestli je to jedno a totéž. Pamatuji jsi, jak předpověď počasí v tehdejší televizi byla počasí v ČSR a SSR. Hezké to bly zkratky..V ČSR samozřejmě S znamenalo socialistická.--Mirek256 5. 2. 2009, 16:25 (UTC)

Ceska republika nese svuj nazev od 1. 1. 1993, pred tim to byla Ceskoslovenska federativni republika ne? Od 1. 1. 1969 existovala Ceska socialisticka republika. Takze by se to dalo povazovat za Ceskou republiku. Nicmene Cesko se jiste pouziva az po roce 1993. Jsou dukazy, ze pojem Cesko se pouzival, ale jako ekvivalent Cech a ne Cech, Moravy a Slezska.--Bosquete 5. 2. 2009, 16:30 (UTC)

Obávám se, že tahle diskuze se trošičku nebere ideálním směrem. Chtělo by to jasně říci: zde jsou varianty a diskutujme pro ně a proti nim. Namísto alternativ sem někteří wikipedisté začali motat například země Koruny české a jiné romantismy, které by zde a v tomto kontextu vůbec neměly co dělat, což diskuzi dosti znepřehlednilo. Řekněme si to na rovinu, kam tahle diskuze zatím dospěla? Vůbec nikam. Ono je hezké všemožně pošpinit nebožátko Česko, ale když nic jiného není (jak dokázala tato diskuze), tak co naděláme. --marv1N 5. 2. 2009, 21:25 (UTC)

Já bych jen ještě doplnil: Česká republika jakožto označení samozřejmě existuje od roku 1990, byť do konce roku 1992 byla součástí Československa, to sem si myslel vždy, že je jasné, kupodivu se zdá, že ne všem.
Trochu ale polemizuju se ŠJů, že vznikla 1.1. 1969; 1.1. 1969, dostalo "Česko" právní subjektivitu a bylo oficiálně označeno jako ČSR; došlo de facto k obnovení české státnosti; změny po roce 1989 (a přejmenování celku na Česká republika) byly ale podle mě takové, že už pak šlo de facto o jiný subjekt /ústava paradoxně platila stejná, z větší části i právní řád, ale byly naplněny zcela jiným obsahem/.
Ústavní změny vstoupivší v platnost 1.1. 1993 a osamostatnění pak vytvářejí další nový subjekt, další novou a odlišnou "Českou republiku". Samozřejmě, že šlo ale stále o pokračování té samé české státnosti.
Ve smyslu ŠJůova příspěvku si teda dokážu představit 3 hesla: Česká socialistická republika; Česká republika (1990-1993) a Česká republika (vznik 1993). Jde samozřejmě částečně o úhel pohledu a způsob definice, ale v každém případě tato 3 označení označujou dost odlišné věci. --Nolanus C E 10. 2. 2009, 00:44 (UTC)

Subjekt, který se dnes jmenuje Česká republika, vznikl k 1. lednu 1969 pod názvem Česká socialistická republika. Od té doby byl v roce 1990 přejmenován a roku 1992 přijal svou první vlastní ústavu a stal se od 1. ledna 1993 subjektem mezinárodního práva (a přestal být členem federace, která k témuž dni zanikla). Ale že jde stále o tentýž subjekt je z příslušných zákonů nepochybně zřejmé, ostatně i proto přijímala novou českou ústavu Česká národní rada. Oproti tomu na české království nebo českou či moravskou zemi nemá dnešní Česká republika přímou právní návaznost. Nolane, tvoje úvahy, že kvůli nějakým změnám šlo od roku 1990 "de facto o jiný subjekt", jsou přehnané: to už bychom mohli tvrdit, že se ČR stává jiným subjektem pokaždé, když skončí jedno volební období a začne další nebo se změní vláda nebo když ČR vstoupí do nějaké unie či paktu či z nich vystoupí. Jistě je možné členit historii na oddíly a podčlánky podle výraznějších dějinných předělů, ale trvající právní subjektivita je v tomto případě dost jednoznačná věc a jeden subjekt by měl mít svůj jeden hlavní článek. --ŠJů 10. 2. 2009, 03:18 (UTC)

Já sem nezpochybňoval právní návaznost, ale mluvil sem o jiném subjektu ve smyslu pojmovém či encyklopedickém. Taky tu máme články jako Třetí říše a Německá říše a nikdo nezpochybňuje, že šlo pořádo Německo, právní kontinuita je i zde jasná. A stejně tak máme např. články 1. republika a 2. republika. A nemyslím, že jde srovnávat změny po listopadu 1989 s volbama, vstupem do nějaké organizace etc., společenský systém zůstává v zásadě stejný /podmínku by dnes byla přinejmenším změna ústavy/. --Nolanus C E 10. 2. 2009, 18:45 (UTC)

Protože je tato diskuse příliš krátká, dovoluji si přidat názor. Je možné uvažovat (kvůli těm, kteří nejsou schopni si přečíst první větu článku nebo pochopit její význam) o změně názvu na "Dějiny území dnešního Česka". Bude to sice vypadat korektně, ale systematické to nebude. Kdyby se tak chápaly i jiné možné články podobného obsahu, bylo by to velmi limitující. Určitě se u dějin Polska bude chtít čtenář dovědět i o dějinách státního útvaru Poláků na jiném území (protože s Polskem bylo neustále posouváno) a pravděpodobně nikoli o dějinách německých státních útvarů (Prusko) na dnešním polském území; u dějin Rakouska bude v 19. století očekávat i dějiny celé monarchie, nejen té části, která odpovídá dnešnímu území. Naprosto exaktní, systematické a přitom "uživatelsky přátelské" vymezení prostě neexistuje, smiřte se s tím, není to aritmetika. Jsem pro ponechání stávajícího názvu, myslím že každý běžný čtenář první větu článku dokáže pochopit. (Chcete-li se hádat o nevhodném názvu, pak nabízím lepší terč - Politický systém Česka je podle mě název ze své podstaty nevhodný jako nadpis toho, co se v článku píše; tam by měla být ČR.) Petr Karel (diskuse) 26. 1. 2015, 18:17 (CET)

K pojmu Česko a k jeho "umělosti": úplně na začátku lingvistiky se student dozví, že VŠECHNA SLOVA jsou umělá, smluvní, někým prvně zavedená a pak šířená. Navíc, pokud je záznam jeho použití v písmu z někdy, nic to neříká o tom, jestli nebylo nezapsané, ale užívané již (možná dávno) předtím. Spíše bychom měli cenit to, že konečně se víceméně podařilo takové slovo zavést. Jsou země, které to ještě nedokázaly, ale nějak to obcházejí (tj. my s nimi), často dost vzdáleně - typicky Spojené království, Jihoafrická republika a USA. Některé nosí cizácké názvy, jako Bohemie (známé - Bójové), Germánie (římská tradice či svévole), Indie (podle pákistánské řeky). Daly by se taky vymýšlet mnohem lepší názvy, které by uspokojily českomoravský dualismus (třeba Čechrava), samozřejmě taky "umělé", ale to nedoporučuju. Spokojme se s tím, co je. A v encyklopedii respektujme skutečný stav, zavedenost Česka. Když už nebudeme rozlišovat zem (území) Česko a stát (organizaci společnosti) Českou republiku, což by žádoucí bylo. --Tosek (diskuse) 16. 10. 2015, 17:51 (CEST)

Zpět na stránku „Dějiny Česka/archiv-01“.