Diskuse:Černá díra

Článek týdne

Tento článek byl v 21. týdnu 2008 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Chyby k současné diskusi

Rotující černé díry

V téhle části by podle mě mělo být, že sekundární horizont událostí, který je vyvolán rotací černé díry (zde Cauchyův horizont) by měl být vnější a ne vnitřní - to by mohla být jen chyba v překladu (ale je pravda, že jsem si jistý jen asi na 80%) --Syselkk 19:47, 20. 6. 2007 (UTC)

Domnívám se, že ne. Cauchyův horizont je horizont, pod nímž není zadaná Cauchyova úloha jednoznačně, viz např. en, u rotující černé díry kdokoliv se nachází pod Cauchyho horizontem, vidí nahou singularitu. Cauchyův horizont je IMHO skutečně až pod Schwarzschildovým, viz třeba zde. Ergosféra představuje statickou mez, ale ne horizont. (ani Cauchyův ani jiný). Ještě se podívám jak to uvidět z metriky, ale jsem si skoro jistý. Díky za upozornění! --Irigi ♠ ☼ 12:29, 21. 6. 2007 (UTC)

Starší diskuse

Diskuse o zjednodušování článku

Prosím o detailní a polopatické vysvětlení rovnic! Normální člověk z nich nepochopí absolutně nic! --Kirk 16:02, 31. 7. 2006 (UTC)

Myslim, že chtít vysvětlit rovnice popisující černý díry pro „běžného“ čtenáře, je jako chtít vysvětlit prvňákovi derivace tak, aby je pochopil. A zbytek je napsán srozumitelně, ne? Zanatic ʡ 17:07, 31. 7. 2006 (UTC)

Souhlasím naprosto se Zanaticem a nesouhlasím s Kirkem. Hlasuji pro to, aby se požadavek na zjednodušení z článku odstanil. Podstatná část hesla je naprosto srozumitelná a odstavec s matematickým popisem sem patří, ale tzv. "normální" čtenář jej může přeskočit. Ten, kdo studoval alespoň základy fyziky (nemusí to být zrovna teoretický fyzik), se v tom orientuje. --A.Vítek 18:29, 31. 7. 2006 (UTC)

Jednoznačně se připojuji k požadavku odstranění té šablony. Drtivá většina textu je absolutně srozumitelná, matematickou část vnímám jako něco navíc a ne jako něco co by činilo článek nesrozumitelným. --Tlusťa 18:32, 31. 7. 2006 (UTC)

Avitek + Tlusťa: Jak se říká "všechno je relativní". Myslím, že je tam toho ještě spousta, co lze vysvětlit lépe. Například ta věta „Z pohledu vnějšího pozorovatele to vypadá tak, jako by objektu trvalo přiblížení k horizontu událostí nekonečně dlouho.“ vypadá docela divně a například mě není vůbec jasné jak se to bude projevovat: bude to vypadat tak, jako by se dotyčné těleso nepohybovalo, či co? A je tam toho ještě víc, co je potřeba vysvětlit daleko polopatičtěji --Kirk 18:35, 31. 7. 2006 (UTC)

A myslím, že ta šablona aspoň bude podněcovat k lepšímu vysvětlení problematiky :-) --Kirk 18:42, 31. 7. 2006 (UTC)

Počkejte prosím aspoň měsíc. Třeba se najde dostatek lidí, kteří problematiku popíší podorobneji a polopatičtěji :-) --Kirk 18:45, 31. 7. 2006 (UTC)

Lidi co plne chapou OTR je opravdu dost malo. Mozna nejake Hawkingovy prace by se daly pouzit jako zdroj pro neco polopatictejsiho ...

A problem je taky v tom, ze nikdo nevi jak vypada cerna dira uvnitr ... vetsina modelu predpoklada singularitu (vsechna hmota je nahnacana v bode uprostred), ale to jsou jen teorie - a z pricipu fungovani cerne diry jaksi ten kdo se do cerne diry jednou podiva, uz z ni nevyleze aby mohl o tom vypravet (za predpokladu ze vleze do diry dostatecne velke na to aby ho neroztrhaly predtim slapove sily na atomy)

btw kdyz vezmeme odhadovanou hmotnost objektu v pozorovatelnem vesmiru a dosadime to do rovnice pro Schwarzschildův poloměr (polomer cerne diry roste linearne s jeji hmotnosti), dostaneme zhruba velikost pozorovatelneho vesmiru. Takze by teoreticky mohlo byt mozne, ze cely nas vesmir se nekomu "zvenci" nej jevi jako opravdu masivni cerna dira o rozmeru nekolik miliard svetelnych let. (nekde v starsim VTM kolem roku 93+-5 let o tom byl clanek, asi ho vyhrabu ...) --Bilboq 19:00, 31. 7. 2006 (UTC)

Já nechápu, co se Kirkovi nezdá. Mně text přijde srozumitelný a fyziku jsem nestudovala. Že nechápu ty rovnice mi nevadí, přece je nesmažem jen proto, že je člověk bez patřičného vzdělání nedokáže pochopit. Text je srozumitelný, rovnice jsou jako bonus navrh pro ty, kterým to něco říká. Wikipedie je úžasná v tom, že si v nich každý najde to své. Nejdřív vždy jednoduchý úvod a v dalších kapitolkách pak třeba detily pro specialisty. Čemu nerozumim, to přeskočím. Vezmu si jen to, co potřebuju. --Karakal 09:08, 1. 8. 2006 (UTC)

naprostý souhlas --Chmee2 10:11, 1. 8. 2006 (UTC)

souhlas, kdo nechape matematiku zakřivení časoprostoru (priznavam ze taky jsem tu rovnici nepochopil) tak tu rovnici přeskočí.Schwarzschildův poloměr a hustota jsou snad dostatečně jednoduché. :) --Bilboq 11:35, 1. 8. 2006 (UTC)

Bilboq: Mě onen poloměr teda vůbec nic neříká --Kirk 12:05, 1. 8. 2006 (UTC)

No to je prave polomer po jehoz prekroceni jiz neni navratu z cerne diry zpet, takze se bere jako "polomer" cerne diry, ackoliv rozlozeni hmoty uvnitr cerne diry muze byt i takove ze treba toho polomeru ani zdaleka nedosahuje (napr. singularita, kdy obsazen je jen jeden bod). A vypocet je jednoduchy, G a c jsou fyzikalni konstanty, za m dosadim hmotnost cerne diry, dostanu polomer. To by tam melo byt v clanku snad i vysvetleno. Nebo neni? --Bilboq 12:26, 1. 8. 2006 (UTC)

Nevím, co mu pořád vadí, vždyť je tam vysvětlení, i když by se dalo napsat lépe. Ten objekt se nikam nezhroutí, ten prostě je černou dírou (nevím, jak to lépe formulovat), když má poloměr menší. --212.24.150.227 19:27, 10. 2. 2007 (UTC)

Další vyřešené diskuse

v tretim ostavci podkapitoly horizont udalosti nejde vytvorit odkaz na "dilatace času"

problém vyřešen, díky za upozornění, problémem bylo nevhodné formátování, kde byl použit enter. Došlo k tomu, že se text v závorce dělil entrem, čímž nešlo utvořit odkaz. Opraveno --Chmee2 16:00, 31. 7. 2006 (UTC)

Je pravda, ze pojem Cerna dira muze byt vyjadren (odbornejsim) terminem "gravitacne zcela zhroucene teleso"? V clanku o tom zminku nevidim. --Drom 16. 1. 2007

Možná se to používá, ale termín černá díra je ycela běžný a používá se daleko častěji. Rozhodně „gravitačně zcela zhroucené těleso“ není odbornější nebo rozšířenější. Zda stojí za to se o tom zmínit nevím, nikdy jsem se s tím nesetkal. --Irigi ♠ ☼ 15:02, 22. 1. 2007 (UTC)

Nezpochybnuji termin "Cerna dira" ani jeho odbornost, jen se ptam. Jinak viz Strucna historie casu od Hawkinga. --Drom 29. 1. 2007

Odstavec Gravitační srážka dvou černých děr potřebuje přeformulovat - newtonovské vzorce jsou zcela od věci, protože při srážce černých děr se vůbec nedají použít, apod. --Irigi ♠ ☼ 13:58, 5. 6. 2007 (UTC)

Už jsem přeformuloval. --Irigi ♠ ☼ 12:03, 7. 6. 2007 (UTC)

POkud vím v černé díře se rychlost nemůže dostat na rychlost světla ve vakuu natož pak aby rychlost byla větší než rychlost světla tento článek považuji za chybný a měl by se okamžitě upravit nebo by měl být zničen

To samozřejmě nemůže. Souhlasím, že první věta článku je zavádějící a měla by se přeformulovat - formulace s únikovou rychlostí je spíš ilustrativní, rozhodně ale ne přesná. Dík za připomínku! --Irigi ♠ ☼ 20:58, 6. 6. 2007 (UTC)

Přeformulováno --Irigi ♠ ☼ 11:33, 7. 6. 2007 (UTC)

Je tam napsano: ...Při vztažení teorie o uzavřeném a otevřeném vesmíru, který vychází z naší současné neschopnosti přesně určit Hubblovu konstantu je možné, že dříve dojde ke smrštění celého vesmíru do jediné singularity, než by došlo k celkovému vyzáření energie černé díry. Hmota v černé díře tak není navěky ztracena, ale postupně se opět „vypařuje“ do okolního prostoru... Vesmír se nejenže pořád rozpíná, ale to rozpínání se dokonce urychluje, jak potvrdilo zkoumání vzdálených galaxií a výpočtu jejich vzdalování pomocí rudého posuvu. Není jediného důkazu, že by se vesmír smrštil do jediné singularity. Prosím nějakého "většího vědce" než jsem já, aby má slova potvrdil a článek pozměnil.

Díky za upozornění! popravdě se mi zdál podezřelý celý odstavec s únikem částic a tak jsem jej zatím zakomentoval. Nejsem zrovna odborník na Hawkingovu radiaci, ale IMHO probíhá právě a jen procesem kreace párů částice a antičástice. Ostatní jsou buď jenom slovní opis toho samého, nebo neprobíhají vůbec. Na en jsem o nich taky zmínku nenašel, tak jsem zatím zakomentoval všechno podezřelé a to, co se mi zdálo seriózní jsem v článku ponechal. Pokud tomu někdo rozumíte víc, tak mně prosím opravte, nebo pište do diskuse. --Irigi ♠ ☼ 13:25, 5. 6. 2007 (UTC)

Objevil jsem řadu chyb (nebo spíš nepřesností) pravděpodobně vinou nesprávného překladu. Budu je postupně upravovat a opravovat, do té doby dávám infoboxy. --Martincz 09:48, 16. 1. 2007 (UTC)

Jak to asi tak bude dlouho trvat? --Miraceti ✉ 15:45, 22. 1. 2007 (UTC)

Radove dny. Mam ted malinko pracovni fofry. Neni to nic narocneho, jen to proste musim upravit do korektni podoby. Omlouvam se za nekonzistentnost moji prace, chtel jsem to vcera sfouknout naraz, ale nepovedlo se mi to :-) --Martincz 23:26, 28. 1. 2007 (UTC)

Smazal jsem ty tagy BR, protože na wiki jsou pro formátování jiné prostředky. Přečetl jsem si i změny, které jste prodělal, a obecně s fakty souhlasím. Jen se mi trošku nelíbí jejich třídění. Ale to se ještě upraví. Mimochodem, proč zmizel "kolapsar"? --Miraceti ✉ 23:39, 28. 1. 2007 (UTC)

Diky, ano, jeste to chci po celkove uprave pretridit. Sam v tom vidim urcite nedostatky. Celkove je heslo napsane pekne, jen jsou zde urcite drobnosti a urcita fakta, ktera budu uvadet na pravou miru. Snad u toho sam nensekam prilis chyb. A ke kolapsaru, to je hypoteticky objekt a jako takovy ani nema moc s cernou dirou spolecneho. Nejcasteji se o kolapsaru mluvi jako o superobri hvezde na konci sveho zivota (obdoba WR hvezdy) tesne pred hroucenim anebo behem zhrouceni, mozne obdoby techto objekty by mohly byt hvezdy prvni generace ve vesmiru, jejichz nejvyznamnejsi cast zivota byl prave grav. kolaps.--Martincz 23:52, 28. 1. 2007 (UTC)

Ahoj, já sice fyzice nerozumím ani zbla:-), ale tenhle článek je podle mě perfektně a poutavě napsaný, navíc černé díry samy o sobě jsou myslím hodně zajímavé téma. Nic nemazat! Maku1304 23:23, 21. 3. 2008 (UTC)

Nějak to nechápu

Pokud nemůže z ČD "uniknout nic", ani světlo, tak by z ní nemělo uniknout ani gravitační působení? Viz graviton. Takže by ČD vlastně měla být navenek nehmotná? Taková gravitace ČD mi připadá celkem dost jako "něco" ... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.165.212.242 (diskuse)

1. Gravitony jsou jen hypotetické.
2. Gravitační pole neznamená, že něco odněkud uniká. Ve stacionárním elektrickém či magnetickém poli také nemusí být žádné reálné fotony.
3. Tyto otázky nesměřují k vylepšení encyklopedického hesla, takže nepatří na stránky Wikipedie, ale například na diskusní fórum o fyzice.

--egg 23. 8. 2012, 19:46 (UTC)

Zpochybnění části textu

Encyklopedické heslo obsahuje text: "Podle obecné relativity nemůže žádná hmota ani informace proudit z nitra černé díry k vnějšímu pozorovateli. Například není možné získat žádnou její část ani odražené světlo vyslané z vnějšího zdroje či jakoukoli informaci o hmotě, která vstoupila do černé díry." Tento text je zavádějící, neboť dojde-li uvnitř černé díry k přeskupení hmoty dojde též k lokální změně v jejím gravitačním poli, které souvisí s nerovnoměrným rozdělením hmoty. Tato informace o změně je měřitelná vně černé díry i za horizontem událostí. Tj. informace proudit z nitra černé díry k vnějšímu pozorovateli může. Nemůže proudit jen informace založená na elektromagnetickém záření (světlo) jak je správně uvedeno u encyklopedického hesla "Horizont událostí". Dále informaci o hmotě, která vstoupila do černé díry též získat lze, například hmotnost této vstupující hmoty lze změřit měřením změny gravitačního pole vně černé díry i za horizontem událostí. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.176.218.3 (diskuse) 5. 9. 2012, 18:58‎ (CE(S)T)

Na to je jen jedna odpověď: editujte s odvahou. --83.240.7.60 5. 9. 2012, 19:15 (UTC)

Žádné informace o „přeskupení hmoty uvnitř ČD“ není možné získat, to se mýlíte. Kde jste na takovou věc přišel/přišla? Černá díra nemá vlasy, má pouze hmotnost, elektrický náboj a moment hybnosti. --egg 6. 9. 2012, 11:51 (UTC)