Wikipedie

Diecéze Charlotte

Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.

Diecéze Charlotte (latinsky Dioecesis Carolinana) je latinské církevní území neboli diecéze katolické církve na západě Severní Karolíny ve Spojených státech. Je sufragánní diecézí metropolitní arcidiecéze Atlanta.

Diecéze Charlotte
Dioecesis Carolinana
Katedrála svatého Patrika v Charlotte
Základní informace
Sídlo1123 South Church Street, Charlotte, NC 28203
USA Spojené státy americké
PatronPanna Maria
Katedrálasv. Patrika v Charlotte
Zřízena12. listopadu 1971
Církev sui iurislatinská církev
BiskupMichael Thomas Martin OFM Conv.
Emeritní biskupPeter Joseph Jugis
Metropolitní arcibiskupGregory John Hartmayer OFM Conv.
Generální vikářPatrick Winslow
Církevní provincieAtlanta
Církevní oblastXIV. viz USCCB
Statistické údaje
Počet vikariátů10
Počet farností96
Rozloha53 696 km²
Počet obyvatel5 505 666 (rok 2023)
z toho katolíků546 370 (10 %)
Další informace
Zeměpisné souřadnice35°13′14,16″ s. š., 80°51′15,12″ z. d.
WebOficiální web
{{{název}}} na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecézi Charlotte vede biskup, který je duchovním pastýřem v katedrále svatého Patrika v Charlotte.[1] V diecézi se nachází bazilika svatého Vavřince v Asheville a opatská bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů (Belmont Abbey) v Belmontu.

Statistika

editovat

Diecéze Charlotte se rozkládá na ploše 20 700 čtverečních mil (54 000 km2) v Severní Karolíně a zahrnuje 46 okresů. Zahrnuje tři hlavní osídlení:

Diecéze má deset vikariátů. Jsou to Albemarle, Asheville, Boone, Gastonia, Greensboro, Hickory, Mecklenburg, Salisbury, Smoky Mountain a Winston-Salem.[3]

V roce 2010 žilo v diecézi přibližně 174 689 registrovaných katolíků. Toto číslo nezahrnovalo odhadovaných 230 000 hispánských nebo latinskoamerických katolíků bez dokladů.[4] Katolická farnost svatého Matouše v Charlotte s více než 35 000 členy byla v roce 2017 nejlidnatější farností ve státě.[2] V roce 2024 dosáhl celkový počet katolíků 530 000.[5]

Historie

editovat

Raná historie

editovat

Před americkou válkou za nezávislost a během ní spadali katolíci ve všech britských koloniích v Americe pod jurisdikci Apoštolského vikariátu pro londýnskou oblast v Anglii. Diskriminace a pronásledování katolíků v kolonii Severní Karolína byly běžné, dokud se v roce 1729 nestala královskou kolonií. Každý, kdo chtěl zastávat veřejný úřad, musel podepsat přísahu, že protestantismus je pravá křesťanská víra.[6]

Po přijetí americké ústavy v roce 1789 po ukončení americké revoluce byla katolíkům zaručena svoboda vyznání v celém novém státě.

Papež Pius VI. zřídil v roce 1784 apoštolskou prefekturu Spojených států, která zahrnovala celé území USA. O pět let později tuto prefekturu přeměnil na diecézi Baltimore. 11. července 1820 papež Pius VII. zřídil diecézi Charleston.[7] Z tehdejší baltimorské arcidiecéze vyňal státy Georgie, Severní a Jižní Karolína.[8]

Na počátku 19. století začali do Severní Karolíny přicházet irští katoličtí přistěhovalci, aby pracovali na železnici a dalších stavbách. Kostel sv. Petra, založený v Charlotte v roce 1851, byl prvním stálým katolickým kostelem v regionu. Většina jeho financování pocházela od protestantů, na které zapůsobily kazatelské schopnosti prvního kněze Jeremiaha J. O'Connella.[9]

Apoštolský vikariát Severní Karolíny a opatství Belmont

editovat
 
Arcibiskup James Gibbons
 
Belmontské opatství v Belmontu v Severní Karolíně

3. března 1868 papež Pius IX. zřídil apoštolský vikariát Severní Karolíny a vyňal Severní Karolínu z diecéze Charleston. Tehdy papež jmenoval prvním apoštolským vikářem Jamese Gibbonse z baltimorské arcidiecéze.

Když se Gibbons stal apoštolským vikářem, čítala Severní Karolína méně než 700 katolíků. Během prvních čtyř týdnů ve funkci urazil téměř tisíc mil, navštívil města a misijní stanice a uděloval svátosti. Spřátelil se také s mnoha protestanty, kterých bylo ve státě výrazně více než katolíků, a kázal v jejich kostelech. Gibbons přivedl ke katolictví mnoho konvertitů.[10] V roce 1872 Pius IX. jmenoval Gibbonse biskupem richmondské diecéze. Dalších 11 let Vatikán nejmenoval nového apoštolského vikáře v Severní Karolíně.

Prvním katolickým kostelem v Greensboro byl kostel sv. Benedikta založený v roce 1877. Později jej financovala sestra Katharine Drexelová, aby zajistila místa pro Afroameričany. V roce 1876 vyslalo arciopatství svatého Vincenta v Latrobe v Pensylvánii do západní části Severní Karolíny skupinu benediktinských mnichů. Ti zakoupili pozemky u Charlotte a založili převorství Belmont. Papež Lev XIII. v roce 1884 povýšil belmontské převorství na Belmontské opatství.[11] V té době si mniši v Belmontu zvolili Lea Haida za svého prvního opata.

V roce 1881 Lev XIII. jmenoval Henryho P. Northropa novým apoštolským vikářem Severní Karolíny. O dva roky později papež jmenoval Northrupa také biskupem charlestonské diecéze. Northrup zastával obě funkce až do roku 1888, kdy mu Vatikán povolil rezignovat na funkci apoštolského vikáře a sloužit pouze jako biskup charlestonský.

V roce 1888 Lev XIII. jmenoval Haida místo Northrupa apoštolským vikářem Severní Karolíny, přičemž Haidovi umožnil zůstat opatem v Belmontu.[12] V roce 1910 papež Pius X. jmenoval opatství Belmont územním opatstvím a svěřil mu kontrolu nad osmi okresy z apoštolského vikariátu Severní Karolíny. Haid nyní vedl dvě různé katolické jurisdikce v Severní Karolíně. Haid zemřel v roce 1924.[13]

Diecéze Raleigh

editovat

12. prosince 1924 povýšil papež Pius XI. apoštolský vikariát Severní Karolíny na diecézi Raleigh, čímž se stala první katolickou diecézí v Severní Karolíně.[14] Papež jmenoval jejím prvním biskupem monsignora Williama Hafeyho z Baltimoru. V roce 1937 Pius XI. jmenoval Hafeyho biskupem koadjutorem diecéze Scranton. Na místo Hafeye jako biskupa v Raleighu jmenoval papež téhož roku monsignora Eugena J. McGuinnesse z filadelfské arcidiecéze. V roce 1944 papež Pius XII. převedl sedm okresů z Belmontského opatství do diecéze Raleigh. Později v roce 1944 Pius XII. jmenoval McGuinnesse biskupem diecéze Oklahoma City.

Pius XII. jmenoval v roce 1944 novým biskupem v Raleighu Vincenta Waterse z richmondské diecéze. Waters byl některými diecézními duchovními obviňován, že si ponechal nečinný církevní majetek v hodnotě milionů dolarů, zatímco některé farnosti byly zadlužené.[15] Odmítl také žádosti o vytvoření kněžského senátu; 20 % jeho kněží zaslalo do Vatikánu žádost, v níž žádali Watersovo odvolání.[15]

V roce 1953 Waters nařídil rasovou desegregaci všech katolických kostelů a škol v diecézi.[15][16] Rasovou segregaci označil za produkt „temna“ a prohlásil, že „nastal čas, aby skončila.“[17]
Řekl také,

„Jako Jižan si nejsem vědom síly tohoto viru předsudků mezi některými lidmi na Jihu i na Severu. Vím však, že na tento virus existuje lék, a tím je naše víra.“[18]

V roce 1960 papež Jan XXIII. převedl Gaston County, poslední okres Belmontského opatství, do diecéze Raleigh.[19] Ačkoli Belmontské opatství zůstalo územním opatstvím, mělo nyní jurisdikci pouze nad svým vlastním areálem.[20] V roce 1962 Jan XXIII. povýšil diecézi Atlanta na arcidiecézi Atlanta. Diecézi Raleigh a opatství Belmont určil jako sufragány nové arcidiecéze.

Diecéze Charlotte

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roman Catholic Diocese of Charlotte na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Welcome to the Cathedral of Saint Patrick [online]. Cathedral of Saint Patrick, rev. 2016-02-26 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b LIBRESCO, Leah. Lessons on evangelization from the largest parish in the United States [online]. America Magazine, 2017-04-05 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Pastoral Report 2010. [s.l.]: Diocese of Charlotte Dostupné online. S. 10–11. (anglicky) 
  4. ↑ Pastoral Report 2010. [s.l.]: Diocese of Charlotte Dostupné online. S. 4. (anglicky) 
  5. ↑ PAYNE, Daniel. Pope Francis appoints new bishop of Charlotte, North Carolina [online]. Catholic News Agency, 2024-04-09, rev. 2024-07-12 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ North Carolina. In: Catholic Encyclopedia. [s.l.]: newadvent.org Dostupné online. (angličtina)
  7. ↑ Our History [online]. Archdiocese of Baltimore, 2008-06-24, rev. 2009-03-30 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ CHENEY, David M. Diocese of Charleston [online]. Catholic-Hierarchy.org, 2024-04-14 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ History of Catholics in the Carolinas [online]. catholicnewsherald.com, 2016-07-27, rev. 2023-04-12 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MCNAMARA'S, (Blog). Cardinal James Gibbons, Baltimore (1834-1921) [online]. McNamara's Blog, 2013-07-02, rev. 2020-08-23 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ History on Web Site of Belmont Abbey [online]. belmontabbey.org [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Bishop Leo Michael Haid (Hite), O.S.B. † [online]. Catholic-Hierarchy.org, rev. 2024-02-25 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Ibid.
  14. ↑ History of the Diocese [online]. Diocese of Raleigh, rev. 2016-02-26 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b c Bishop Waters, Led Raleigh Diocese [online]. The New York Times, 1974-12-05 [cit. 2024-07-18]. (anglicky) 
  16. ↑ Bishop Vincent S. Waters (1904-1974). North Carolina History Project [online]. northcarolinahistory.org [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Light in Newton Grove [online]. TIME Magazine, 1953-06-08, rev. 2008-05-16 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Cure for the Virus [online]. TIME Magazine, 1953-06-29, rev. 2008-12-22 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Diocese of Raleigh [online]. Catholic-Hierarchy.org, 2024-05-27 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ History on Belmont Abbey web site [online]. belmontabbey.org [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diecéze_Charlotte&oldid=24101666“