Deinonychosauria

Deinonychosauria ("ještěři s hrozivým drápem") je klad (vývojová větev) masožravých teropodních dinosaurů, blízce příbuzných dnešním ptákům.[1]

Jak číst taxoboxDeinonychosauria
Stratigrafický výskyt: Jurakřída, asi před 167 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra variraptora, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Theropoda
Infrařád Deinonychosauria
Colbert & Russell, 1969
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Žili v období střední jury až svrchní křídy na většině světových kontinentů a byli zřejmě vesměs opeření. Charakteristickým znakem této skupiny byl zvětšený srpovitý dráp na druhém prstu zadních končetin, který ale sloužil spíše jen k přidržování kořisti, nikoliv k jejímu sápání.[2] Tito dinosauři měli také relativně největší mozky ze všech známých neptačích dinosaurů. Někteří ještě před vznikem ptáků vyvinuli schopnost letu, nikoliv ale plně aktivního.[3]

SystematikaEditovat

Podle nových analýz patří do této skupiny tři čeledi - Archaeopterygidae (včetně známého rodu Archaeopteryx), Dromaeosauridae a Troodontidae.

RozměryEditovat

Největším zástupcem byl nejspíše severoamerický dromeosaurid Utahraptor (délka až kolem 7 metrů) nebo Dakotaraptor s délkou asi 5,5 metru, za nejmenšího bývá považován čínský archeopterygid či troodontid Anchiornis o délce pouhých 34 cm, který však možná není přímým zástupcem skupiny Deinonychosauria.

RozšířeníEditovat

Zástupci této skupiny obývali většinu křídových kontinentů, jejich fosilie byly objeveny dokonce i na území Antarktidy.[4] V Číně byly objeveny celé série paralelně uložených fosilních stop deinonychosaurů z období rané křídy.[5] Miniaturní, jen 1 cm dlouhé fosilní stopy těchto malých opeřených dinosaurů byly objeveny ve spodnokřídových (asi 110 milionů let starých) geologických vrstvách v Jižní Koreji.[6]

Objevy ichnofosilií (zkamenělých otisků stop) deinonychosaurů dokládají, že také na území Severní Ameriky byli tito teropodi v období pozdní křídy podstatně více početní a rozšíření, než co nám o nich vypovídají pouze objevy kosterních fosilií.[7]

KlasifikaceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. https://dinosaurusblog.com/2020/04/16/posledni-z-velociraptoru/
  2. https://blogs.plos.org/paleocomm/2019/08/30/killer-claws-or-climbing-crampons/
  3. Rui Pei, Michael Pittman, Pablo A. Goloboff, T. Alexander Dececchi, Michael B. Habib, Thomas G. Kaye, Hans C. E. Larsson, Mark A. Norell, Stephen L. Brusatte & Xing Xu (2020). Potential for Powered Flight Neared by Most Close Avialan Relatives, but Few Crossed Its Thresholds. Current Biology. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.06.105
  4. Gigantic, Basal Deinonychosaur from James Ross Island, Antarctica & the Biostratigraphy of the Latest Cretaceous, Antarctic Dinosaurs Dr. Judd Case's research in Antarctica. CWU Biology (36 min.): https://www.youtube.com/watch?v=kSovD7H5D6w
  5. Lida Xing, et al. (2018). Multiple parallel deinonychosaurian trackways from a diverse dinosaur track assemblage of the Lower Cretaceous Dasheng Group of Shandong Province, China. Cretaceous Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.04.005
  6. https://phys.org/news/2018-11-tiny-raptor-tracks-big-discovery.html
  7. Nathan J. Enriquez, Nicolás E. Campione, Corwin Sullivan, Matthew Vavrek, Robin L. Sissons, Matt A. White & Phil R. Bell (2020). Probable deinonychosaur tracks from the Upper Cretaceous Wapiti Formation (upper Campanian) of Alberta, Canada. Geological Magazine. doi: https://doi.org/10.1017/S0016756820001247

LiteraturaEditovat

  • Ostrom, J. H. (1969). "Osteology of Deinonychus antirrhopus, an unusual theropod from the Lower Cretaceous of Montana". Peabody Museum of Natural History Bulletin 30: 1–165.

Externí odkazyEditovat