Kalākaua

Kalākaua
	král Havajských ostrovů
	král Kalākaua
Doba vlády	1874–1891
Korunovace	12. února 1883, Honolulu
Úplné jméno	David Laʻamea Kamanakapuʻu Mahinulani Nalaiaehuokalani Lumialani Kalākaua-a-Kapaʻakea
Narození	16. listopadu 1836; Honolulu, Havajské království
Úmrtí	20. ledna 1891 (ve věku 54 let); San Francisco, USA
Předchůdce	Lunalilo
Nástupce	Liliuokalani
Manželka	Kapiolani
Dynastie	Dynastie Kalakaua
Otec	Kapaakea
Matka	Keohokālole
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalākaua (I.) (celým jménem David Laʻamea Kamanakapuʻu Mahinulani Nalaiaehuokalani Lumialani Kalākaua-a-Kapaʻakea; 16. listopadu 1836, Honolulu – 20. ledna 1891, San Francisco) nebo také David Kalākaua (I.) byl v letech 1874–1891 král Havajských ostrovů. Byl předposledním panovníkem Havajského království a prvním z dynastie Kalakaua. Někdy býval nazýván jako veselý král.

David Kalākaua jako kandidát na trůn

Volba krále v roce 1872

Když v roce 1872 zemřel bez dědice poslední havajský král Kamehameha V. z dynastie Kamehameha a před smrtí neměl následníka, ani nástupce neurčil, rozhodovala o budoucím králi vláda podle královské konstituce. Kandidáti na krále byli dva. Prvním byl králův bratranec William Lunalilo a druhým byl právě David Kalākaua.

Kalakaua byl konzervativnější než Lunalilo, který byl spíše liberálnější a také oblíbenější. A tak to byl právě Lunalilo, kdo byl zvolen králem. David Kalākaua tuto volbu přijal.

Volba krále v roce 1874

Oficiální králův portrét

Král Lunalilo však nevládl dlouho. Po roce a 25 dnech vlády, zemřel na tuberkulózu, aniž by stejně jako Kamehameha V. zanechal dědice nebo určil nástupce. A tak byl již havajským králem zvolen hned Kalākaua, který byl v předchozí volbě jedním ze dvou kandidátů.

Vláda

Po svém zvolení cestoval po Havajských ostrovech a vyslal obchodní zástupce do USA. Během své vlády také v roce 1881 podnikl cestu po světě, během které ho jako regent v nepřítomnosti zastupovala jeho sestra (jako následník) Liliuokalani. Král Kalākaua nejprve zamířil do San Francisca, kde byl také jako hlava státu uvítán. Potom se vypravil do Japonského císařství, kde se setkal s císařem Meidži. V cestě pokračoval přes Čínu, Siam (Thajsko), Barmu, Britskou Indii, Egypt, Itálii, Belgii, Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Francii, Španělsko, Portugalsko, Spojené království Velké Británie a Irska zpět do Spojených států. Mezi hlavy států, se kterými se setkal, patřili Rama V., Taufík I., papež Lev XIII., Umberto I., Vilém II. Pruský, František Josef I., prezident Chester A. Arthur a královna Viktorie. Stal se prvním králem, jenž uskutečnil cestu okolo světa.^[1]

Mapa cesty kolem světa

Na Havajských ostrovech se v té době usazovalo mnoho amerických plantážníků, misionářů a obchodníků. Proto také roce 1875 podepsala Havaj s USA vzájemnou obchodní dohodu, díky níž se cukrová třtina mohla do USA dovážet bezcelně, a za dvanáct let bylo USA uděleno právo opevnit námořní základnu Pearl Harbor nedaleko Honolulu. Král Kalākaua byl za přispění Američanů v roce 1887 donucen vzdát se části svých pravomocí a ustanovit konstituční monarchii, kterou pak mohli američtí plantážnící snadno ovládnout.

Král Kalākaua nechal postavit královský palác Iolani, který stojí dodnes. Již psychicky vysílený král v roce 1890 odjel do San Francisca, kde 20. ledna 1891 ve věku 54 let zemřel. Jeho poslední slova před smrtí byla: Řekněte mému lidu, že jsem se snažil.

Jelikož však král se svou ženou neměli žádné děti, stala se po jeho smrti havajskou královnou jeho sestra Liliuokalani. Ta byla americkými plantážníky o 2 roky později svržena a z Havaje se stala republika a později teritorium USA.

V knize Der alte Kaiser, wie nur Einer ihn Sah. Der wahrheitsgetrene Bericht des Leibkammerdieners Eugen Ketterl (česky vyšlo jako Paměti komorníka císaře Františka Josefa I.) se o uvedeném panovníkovi píše:

„	Když tento navštívil Vídeň, byl ubytován v hotelu Imperial a před hotel postavena čestná stráž. Hned prvního dne návštěvy si král David Kalakaua I. sedl za stůl zcela nahý a nechal si servírovati snídani. A vůbec choval se tento urozený mocnář způsobem, že všechny korunované hlavy které navštívil se musely cítit kompromitovány. Když pak byl ve stavu vysoké opilosti přivezen v dvorní ekvipáži z varieté Ronacher, byl to skandál rozměrů dosud nevídaných. čestná stráž ihned stažena a králi naznačeno, že Rakousko neklade další váhu na jeho pobyt.	“
— ^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kalākaua na anglické Wikipedii.

↑ Ka Momi. www.huapala.org [online]. [cit. 2009-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-20.
↑ KETTERL, Eugen. Paměti komornı́ka cı́saře Františka Josefa I: cisař v nedbalkách. Překlad Jiří Hronek. Praha: Petrklı́č, 1993. 342 s. ISBN 80-85243-36-9. Kapitola Exotické návětěvy, s. 239–241.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalākaua na Wikimedia Commons
Přátelé paláce 'Iolani (anglicky)
The Honolulu Advertiser Kalakaua Archivováno 1. 2. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
Royal Four Kalakaua (anglicky)
Veselý král David Kalakaua (anglicky)
The Hula King (anglicky)
Picture History Kalakaua (anglicky)
Kalakaua (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Lunalilo

Král havajských ostrovů
Kalākaua
1874–1891

Nástupce:
Liliuokalani

[1] Ka Momi. www.huapala.org [online]. [cit. 2009-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-20.

[2] KETTERL, Eugen. Paměti komornı́ka cı́saře Františka Josefa I: cisař v nedbalkách. Překlad Jiří Hronek. Praha: Petrklı́č, 1993. 342 s. ISBN 80-85243-36-9. Kapitola Exotické návětěvy, s. 239–241.

[1]

[2]