David Jakovlevič Aizman (26. března 1869 Mikolajiv26. září 1922 Puškin) byl ruský židovský spisovatel a dramatik.

David Aizman
Narození14.jul. / 26. března 1869greg.
Mykolajiv
Úmrtí26. září 1922 (ve věku 53 let)
Puškin
Místo pohřbeníKazanský hřbitov v Puškinu
Povoláníspisovatel, prozaik a dramatik
Alma materNikolajevská reálná škola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

V roce 1896 odjel Aizman studovat malířství do Paříže a roku 1898 se přestěhoval se svou ženou, fyzičkou, do departementu Haute-Marne. Ve Francii debutoval jako spisovatel příspěvky do časopisu Russkoje bogatstwo a také tam vyšly jeho romány Na chuzbine (1902) a Zemliaki (1903). Do Ruska se vrátil v roce 1902. V prvních dvou desetiletích 20. století zde vycházely jeho romány a povídky v předních literárních časopisech, jeho hry se hrály ve významných divadlech. V letech 1911–1918 vyšlo osmisvazkové vydání jeho děl. Aizman byl považován za nejvýznamnějšího rusko-židovského autora své doby a Alexandr Amfiteatrov ho srovnával s Dostojevským a Garšinem.

Kvůli útočné konfrontaci s ruským a ukrajinským antisemitismem byla jeho díla po Říjnové revoluci nepohodlná. Jeho prózy nebyly od počátku 30. let publikovány a upadly v zapomnění; v nejlepším případě byl stále znám jako autor dramatu Ternovyj kust (1907). Jeho dílu se nedostalo pozornosti ani v zahraničí a nebylo překládáno. V roce 1976 zkomponoval Američan Leonard Lehrman operu Sima podle Aizmanovy povídky Četa Krasovickich.

Dílo editovat

  • Na chuzhbine (1902)
  • Zemliaki (1903)
  • Ledokhod (1905)
  • Utro Anchla (1906)
  • Ternovyi kust (1907)
  • Krovavyi razliv (1908)

V češtině editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku https://de.wikipedia.org/wiki/David_Jakowlewitsch_Aizman na německé Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

  • Maxim Shrayer: An Anthology of Jewish-Russian Literature. 1801–1953. M. E. Sharpe, 2007, S. 113 f. (Auszug bei Google Books)
  • Glenda Abramson: Encyclopedia of Modern Jewish Culture. Routledge, 2013, S. 11 (Auszug bei Google Books)