Daniel Bernoulli
Daniel Bernoulli (8. únor 1700, Groningen – 17. březen 1782, Basilej) byl v Nizozemí narozený švýcarský fyzik a matematik, zakladatel hydrodynamiky. Je jedním z členů rodiny významných švýcarských matematiků a fyziků, syn Johanna Bernoulliho.
Daniel Bernoulli | |
---|---|
![]() Daniel Bernoulli (1790) | |
Narození | 8. února 1700 Groningen |
Úmrtí | 17. března 1782 (ve věku 82 let) Basilej |
Místo pohřbení | Peterskirche (47°33′34″ s. š., 7°35′7″ v. d.) |
Alma mater | Univerzita v Basileji (1713–1716) Univerzita Heidelberg (do 1718) Štrasburská univerzita (do 1719) Univerzita v Basileji (do 1720) |
Povolání | matematik, fyzik, vysokoškolský učitel, ekonom, lékař a statistik |
Zaměstnavatelé | Ruská akademie věd (1725–1733) Univerzita v Basileji (1734–1776) |
Ocenění | člen Královské společnosti |
Nábož. vyznání | protestantismus |
Rodiče | Johann Bernoulli a Dorothea Falkner |
Rod | Bernoulliovi |
Příbuzní | Nicolaus II Bernoulli, Johann II Bernoulli a Anne Catherine Bernoulli (sourozenci) Jacob Bernoulli (strýc) Nicolaus Bernoulli (strýc) Hieronymus Bernoulli (strýc) |
Funkce | rektor University v Basileji (1744) rektor University v Basileji (1756) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatMládí strávil v Basileji, kde roku 1721 dokončil studium medicíny. Roku 1725 dostal pozvání z Ruska, aby se zde stal profesorem matematiky v petrohradské Akademii věd. V roce 1733 Bernoulli odešel z Ruska, protože tam začala krutovláda carevny Anny Ivanovny. Cestoval a přednášel matematiku, botaniku, fyziku a anatomii na univerzitách v Basileji a v Groningenu.
Dílo
editovatHydrodynamica (1738) – ve svém stěžejním díle shrnul všechny své výsledky experimentálního i teoretického studia kapalin, včetně Bernoulliho rovnice, která popisuje proudění tekutin. Touto prací položil základy hydrodynamiky. V dodatku ke knize se věnoval i plynům. Vytvořil první kinetickou teorii plynů. Plyny považoval za „pružnou kapalinu“ z částic a pro jejich popis použil teorii pravděpodobnosti. Odvodil z úvah o mikroskopické struktuře plynů makroskopické rovnice popisující jejich chování při změnách teploty a tlaku.
Roku 1738 formuloval slavný petrohradský paradox, týkající se rozhodování za nejistoty.
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Bernoulli na Wikimedia Commons