Daniel Bernoulli

švýcarský fyzik a matematik, zakladatel hydrodynamiky

Daniel Bernoulli (8. únor 1700, Groningen17. březen 1782, Basilej) byl v Nizozemí narozený švýcarský fyzik a matematik, zakladatel hydrodynamiky. Je jedním z členů rodiny významných švýcarských matematiků a fyziků, syn Johanna Bernoulliho.

Daniel Bernoulli
Daniel Bernoulli 001.jpg
Narození29. lednajul. / 9. února 1700greg.
Groningen
Úmrtí17. března 1782 (ve věku 82 let)
Basilej
Místo pohřbeníPeterskirche
Alma materUniverzita v Basileji
Univerzita Heidelberg
Povolánímatematik, fyzik, vysokoškolský učitel, ekonom, lékař a statistik
ZaměstnavatelUniverzita v Basileji
Oceněníčlen Královské společnosti
Nábož. vyznáníateismus
RodičeJohann Bernoulli a Dorothea Falkner
RodBernoulliovi
PříbuzníNicolaus II Bernoulli, Johann II Bernoulli a Anne Catherine Bernoulli (sourozenci)
Jacob Bernoulli (strýc)
Nicolaus Bernoulli (strýc)
Hieronymus Bernoulli (strýc)
FunkceRektor University v Basileji
PodpisDaniel Bernoulli – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Mládí strávil v Basileji, kde roku 1721 dokončil studium medicíny. Roku 1725 dostal pozvání z Ruska, aby se zde stal profesorem matematiky v petrohradské Akademii věd. V roce 1733 Bernoulli odešel z Ruska, protože tam začala krutovláda carevny Anny Ivanovny. Cestoval a přednášel matematiku, botaniku, fyziku a anatomii na univerzitách v Basileji a v Groningenu.

DíloEditovat

Hydrodynamica (1738) – ve svém stěžejním díle shrnul všechny své výsledky experimentálního i teoretického studia kapalin, včetně Bernoulliho rovnice, která popisuje proudění tekutin. Touto prací položil základy hydrodynamiky. V dodatku ke knize se věnoval i plynům. Vytvořil první kinetickou teorii plynů. Plyny považoval za „pružnou kapalinu“ z částic a pro jejich popis použil teorii pravděpodobnosti. Odvodil z úvah o mikroskopické struktuře plynů makroskopické rovnice popisující jejich chování při změnách teploty a tlaku.

Roku 1738 formuloval slavný petrohradský paradox, týkající se rozhodování za nejistoty.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat