Otevřít hlavní menu

Džúngarsko-čchingské války

série válek mezi Džúngarským chanátem a říší Čching o kontrolu nad centrální Asií

Džúngarsko-čchingské války v letech 16901759 byla série válek mezi Džúngarským chanátem a říší Čching o kontrolu nad centrální Asií, která skončila pohlcením Džúngarska říší Čching.

Džúngarsko-čchingské války
trvání: 16901759
místo: Mongolsko, Tibet, Sin-ťiang
casus belli: Boj Džúngarů a Čchingů o převahu v centrální Asii
výsledek: Vítězství říše Čching, zánik Džúngarského chanátu, připojení Mongolska, Tibetu a Sin-ťiangu k říši Čching
strany
Džúngarský chanát Říše Čching
velitelé
Galdan, Cevan Rabdan, Amursana Kchang-si, Jung-čeng, Čchien-lung

Průběh válekEditovat

První džúngarsko-čchingská válka proběhla v letech 1690–1697. Započala střetem Džúngarského chanátu a říše Čching o chalchaské Mongolsko. Táhnoucí se spory mezi chány Chalchy a mezi některými z nich a Džúngary vyústily ve válku mezi Džúngary a chalchským Tüšetü-chánem Čichundordžem. Roku 1688 džúngarský chán Galdan vtrhl do Chalchy a rozdrtil Čichundordže (který s bratrem Dzanabadzarem a svými lidmi roku 1691 přijal čchingské poddanství). Říše Čching roku 1690 reagovala tažením proti Džúngarům. Džúngarové odolali prvnímu čchingskému náporu, nicméně v samotném Džúngarsku vypuklo povstání proti Galdanovi vedené jeho příbuzným Cevan Rabdanem a Galdan se ocitl pod tlakem ze dvou stran. Roku 1697 zemřel a válka skončila, přičemž Chalcha zůstala Čchingům.

Druhá džúngarsko-čchingská válka proběhla v letech 1715–1739. Džúngarský vládce Cevan Rabdan obnovil moc Džúngarů a začal po říši Čching žádat navrácení zemí dříve nležejících Džúngarům. Válečné akce začaly roku 1717 džúngarským dobytím Chami. Koncem roku 1722 zemřel čchingský císař Kchang-si, válka poté utichla, když čchingská ani džúngarská vojska neútočila. Až roku 1729 čchingský císař Jung-čeng (vládl 1722–1735) obnovil boje, nicméně ani jedna strana nebyla schopna získat rozhodující převahu. Začaly dlouhé rozhovory, dokončené až za vlády následujícího čchingského císaře Čchien-lunga. Byla dohodnuta hranice na Altaji a jezeru Ubsa núr, obnovení obchodu a svobodné cestování pro poutníky do a z Tibetu.

Třetí džúngarsko-čchingská válka proběhla v letech 1755–1759. Po smrti džúngarského vládce Galdan Cerena Džúngaři oslabili kvůli sporům o trůn a část jich začala přebíhat k říši Čching. Roku 1754 jeden z pretendentů na vládu nad Džúngary – Amursana – nabídl čchingské vládě své podřízení, pokud mu pomůže stát se panovníkem. Roku 1755 čchingská armáda s Amursanou vtáhla do Džúngarska a obsadila ho. Čchingský císař však nedal Amursanovi vládu nad všemi Džúngary, místo toho chtěl Džúngarsko rozdělit. Amursana proto vyvolal povstání proti Čchingům. Následující rok, 1756, povstali i chalchaští Mongolové. Roku 1757 přešly čchingské armády do ofenzivy a do roku 1759 povstání zadusily.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ойратско-маньчжурские войны na ruské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • «История Востока» (в 6 т.). Т.3 «Восток на рубеже средневековья и нового времени. XVI—XVIII вв.» — Москва: издательская фирма «Восточная литература» РАН, 1999. ISBN 5-02-018102-1
  • PERDUE, Peter C. China Marches West: The Qing Conquest of Central Eurasia. Cambridge: Harvard University Press, 2005. xx + 725 s. ISBN 978-0-674-01684-2. (anglicky) 

Související článkyEditovat