Dům na náměstí Republiky čp. 6
| Náměstí Republiky 5 | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Plzeň, Vnitřní Město,  Česko |
| Ulice | náměstí Republiky |
| Souřadnice | 49°44′53,64″ s. š., 13°22′43,08″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25533/4-155 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům na náměstí Republiky čp. 6 (též náměstí Republiky č. orient. 5 nebo Rooseveltova 1 nebo U Klotzů[1]) je nárožní, původně renesanční měšťanský dům při ústí Rooseveltovy ulice do náměstí Republiky v Plzni.[2][3]
Historie editovat
Nejstarší písemná zmínka o domě na této parcele pochází z roku 1578, kdy dům získal bohatý kupec a purkmistr Matouš Hauf.[3] Krátce nato byl na místě zbudován renesanční objekt, jehož prvky (portál, klenuté prostory v přízemí) se dochovaly dodnes.[4] V polovině 18. století (již v roce 1756[1]) prošel dům rokokovou úpravou, a poté – v 1. polovině 19. století[1] – ještě úpravou klasicistní.[3] V roce 1866 shořela střecha.[1]
Od roku 1958 je dům chráněn jako kulturní památka.[3]
Majitelé editovat
Vlastnímy domu byli:[1]
- purkmistr Matouš Houf, který dům získal v roce 1578, a jeho manželka Anna, která dům po jeho smrti zdědila
- Jan Rudolf Wolfingar
- František Volfingar z Volfspachu a Ploskovic, který dům vlastnil do roku 1686
- obec Plzeň, v jejímž vlastnictví byl dům v letech 1686 – 1723
- Dorota Troppová a její syn Jan, kteří dům vlastnili v letech 1723–56
- Jan Tobiáš Hallaš, příbuzný Troppů, který od nich dům získal v roce 1756
- opět obec Plzeň, která dům vlastnila do roku 1771
- Jan Barton, který dům získal v roce 1771
- Václav Sammer, jehož vlastnictví je doloženo od roku 1817
- obchodník Vilém Klotz s rodinou
- Wilhelm Rösch a dědicové po Josefu Röschovi, jimž dům patřil v letech 1876 – 1938
Architektura editovat
Památkově chráněný objekt se skládá ze čtyř částí:[3]
- přední dům
- západní dvorní křídlo
- severovýchodní dvorní křídlo
- severní stavení
Přední dům, jehož fasáda je viditelná z ulice, stojí na půdorysu tvaru písmene L a je završen sedlovou střechou, na východní straně s valbou. Přízemí je členěno kvádrovanými lizénami, patra potom pilastry s hlavicemi s volutami a rokajovým ornamentem. Ve fasádě směřující do náměstí je k pravé straně excentricky umístěný pískovcový portál s vrcholovým klenákem s kartuší. Okna v patrech jsou obdélníková, někde sdružená, vsazená v šambránách s uchy a čabrakami a s rokajovým onamentem pod parapetní římsou. Suprafenestry v prvním patře jsou zdobeny štukovými plastickými mušlemi. Nad korunní římsou má dům nízkou atiku.[3]
Renesanční stropní freska editovat
Když byl v roce 2017 zazdíván nárožní průchod, který byl v domě proražen v roce 1951, byla v přízemí domu, v místě tohoto průchodu, objevena renesanční freska z let 1570–90, zasahující klenby, žebroví i stěny bývalého sálu. Freska, měřící přes 70 m2, zřejmě vznikla pod vedením italského umělce Giovanniho de Statia, který se svojí dílnou v té době budoval renesanční plzeňskou radnici.[5] Tato teorie je dokládána skutečností, že ústřední medailon fresky, s postavou žehnajícího Boha Otce, je v podstatě totožný s vyobrazením stejného námětu právě v interiéru plzeňské radnice.[3] Další indicií ukazující ke Statiovi je detailně namalovaná postava v zadní lunetě. Ta sedí na perspektivně kvalitně provedeném rámování, což ukazuje na umělce severoitalské školy, které byla tou dobou již s perspektivnou obeznámena.[6] Lze předpokládat, že Giovanni de Statia byl i autorem celého architektonického návrhu původního domu čp. 6 ze 16. století.[7]
Reference editovat
- ↑ a b c d e náměstí Republiky 5/6, U Klotzů [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g městský dům - Památkový Katalog [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0378764 [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ VESELÁ, Dana. Památkáři našli v Plzni unikátní fresku, pochází z doby Rudolfa II. [online]. 2017-03-22 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Autorem nově objevené fresky na plzeňském náměstí by mohl být Giovanni de Statia [online]. 2017-04-21 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Bůh Otec shlíží na podprsenky, strop obchodu ukrýval vzácnou fresku [online]. 2017-05-19 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.