Otevřít hlavní menu

Dějiny šly krajem je kniha Jaroslava Krčála připomínající hrdinství lidí z Jaroměřic nad Rokytnou a jejich okolí při odporu proti nacismu. Knížka přibližuje skutečný příběh, jenž se udál v polovině roku 1944, a to mimo Jaroměřice nad Rokytnou samé zejména v Boňově, vyšla v roce 1947, reprintem pak roku 2007.

Dějiny šly krajem
Boňov. Pomník místních obětí světových válek. Vlevo dole odbojáři
Boňov. Pomník místních obětí světových válek. Vlevo dole odbojáři
Autor Jaroslav Krčál
Původní název Dějiny šly krajem
Jazyk čeština
Datum vydání 1947
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PříběhEditovat

Počátkem května 1944 seskočili poblíž Kramolína za Mohelnem tři parašutisté zpravodajské skupiny Lenka-jih – spelter z Anglie; byli to Jaroslav Kotásek, Jan Vavrda a Rudolf Novotný. Ihned na počátku byli vyzrazeni, neboť jednomu z nich se nepodařilo skrýt stopy po přistání. Třebaže pronásledováni, podařilo se jim směřovat k cíli své cesty.

Dne 6. května 1944 před půlnocí dorazili na náves v Boňově. Tam se jich ujali František Durda a František Pelán. Po několikadenním pobytu jim boňovští pomocníci pomohli k hájovně na Vostrém přemístit zavazadla – krátkovlnnou vysílačku –, prostředek zpravodajské činnosti parašutistů. Hájovna hajného Vitouše byla místním ohniskem protinacistickému odporu. Tam pak parašutisté umístili vysílačku a pokusili se o spojení do Anglie. O parašutistech se však dozvěděl pomahač gestapa Vojvoda-Jizera.

Gestapo nějaký čas skupinu monitorovalo. V půli června se podařilo zjistit, že zpravodajská skupina byla vyzrazena Jizerou a že je sledována. Němci jednali rychle. Dne 17. června oddíly SS, Schutzpolizei a gestapa, které přijely od Třebíče přes Jaroměřice, obklíčily za tmy kolem druhé hodiny ranní hájovnu na Vostrém i Boňov. Jejich akce měla začít se svítáním, ale i oni na sebe nechali upozornit. Dvěma parašutistům a hajnému Vitoušovi se podařilo uniknout, Kotásek padl. Strastiplnou cestou se Vitoušovi podařilo Němcům lesem uniknout a pomocí dalších místních vlastenců (např. radkovického hajného Procházky, rolníka Zahrádky a hlavně jaroměřického kováře Procházky) přečkal zbytek německé okupace pod jinou identitou.

Dne 23. června 1944 zinscenovali Němci na jaroměřické radnici soud s trojicí boňovských rolníků, kteří parašutistům pomohli. Pro výstrahu se procesu povinně zúčastnili všichni starostové Jaroměřicka, vedoucí hasičských sborů a někteří úředníci. Dusnou atmosféru emotivně osvěžil nejstarší obžalovaný, jak píše Krčál:

Hlavy se pohnuly, oči jiskřily, dech se tajil a prsa se dmula, když zněl pomalu a jasně jako úhozy kovářova perlíku a pak ještě dlouho dozníval Kratochvílův výrok: Neudal jsem parašutisty, protože byli Češi. Jsem Čech. A nikdy Čecha nezradím.

Nad trojicí byl vynesen trest smrti a hned příští den byli v Praze popraveni. Na jejich památku a k udržování historické paměti byla 13. července 1947 na jaroměřické radnici odhalena pamětní deska navržená Josefem Kapinusem a provedená Ladislavem Brtnickým. Je na ní tento text:

V zasedací síni této radnice byli dne 23. 6. 1944 německými vetřelci na smrt odsouzeni a dne 24. 6. v Praze popraveni Michal Kratochvíl 71 roků stár, František Pelán 51 roků stár, František Durda 42 roků stár, stateční rolníci z Boňova, pro poskytnutí přístřeší českým parašutistům z Anglie. — Na věky budou zde zníti slova: Jsem Čech a nikdy Čecha nezradím.

Závěr knihy uvádí v kapitole označené Zemřeli, aby národ žil seznam lidí z Jaroměřic a okolí, kteří zahynuli během nacistické okupace.

LiteraturaEditovat

  • KRČÁL, Jaroslav. Dějiny šly krajem. Ilustrace Josef Kapinus. 1. vyd. Jaroměřice nad Rokytnou: Rolnická družstevní mlékárna v Jaroměřicích n. Rok., 1947. 18 s. 
  • ZEJDA, Radovan. Jaroměřice nad Rokytnou kulturní II. 1. vyd. Třebíč: Akcent Třebíč, 2007. 248 s. ISBN 978-80-7268-457-1. S. 223–241 (reprint).