Czechův rukopis

maďarský středověký rukopis

Czechův kodex nebo Czechův rukopis (maďarsky Czech-kódex), též modlitebník Benigny Maďarové, je modlitební kniha z roku 1513. Byla sepsaná v maďarštině pro Benignu Maďarovou, manželku Pavla Kinižského. Byl vyroben 20 let po Feštetićově kodexu a lze jej považovat za jeho doplněk.

Czechův rukopis
Modlitební kniha Benigny Maďarové od Pavla Kinižského
Modlitební kniha Benigny Maďarové od Pavla Kinižského

StrukturaEditovat

Rukopis je bohatě zdobený barevnými iniciálami, má 98 stran. Byl napsán černým, červeným a modrým inkoustem, písmo je dílem jednoho autora, přičemž ozdoby mohly být vytvořeny jinou osobou. [1]

HistorieEditovat

Modlitební kniha byla napsána pro manželku fundátora kláštera, která jej trvale podporovala. Jeho autor byl obeznámen s obsahem Feštetićova kodexu vypracovaného o 20 let dříve. Na základě kolofonu na straně 180 bylo určeno, že ho vytvořil fráter M. Fekete v paulinském klášteře v Nagyvázsony.

DějinyEditovat

Kostelský rukopis z roku 1522 a Thewrewkův rukopis z roku 1531 obsahují tytéž texty, je tedy pravděpodobné, že mohly sloužit jako předloha. Aporský kodex byl uložen v trnavském klášteře klarisek až do jeho zrušení roku 1782. V roce 1833 rukopis objevil ve Františkánské knihovně v Nových Zámkách rábský starosta Jánoš Czech a v roce 1851 byl rukopis darován knihovně Maďarské akademie věd. Chybějící původní vazba byla nahrazena novou celokoženou vazbou se sponou. Označení starého rukopisu je Maďarský kodex 12 ° 2, aktualizovaná verna má zančku K 42.

Další informaceEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech-kódex na maďarské Wikipedii.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Czechův kodex. 1513. Replika jazykové památky a věrný přepis. [Vyrobeno z kodexu K 42 rukopisné knihovny Knihovny Maďarské akademie věd.] Je publikován s poznámkami a poznámky napsala: Csilla N. ABAFFYOVÁ, úvod napsali: Csilla N. ABAFFYOVÁ a Csaba CSAPODI, Budapešť, Maďarská jazyková společnost, 1990. (Staromaďarské rukopisy 4.)

Externí odkazyEditovat