Codex Aureus Laureshamensis

Loršský evangeliář (Codex Aureus Laureshamensis), také Zlatý kodex z Lorsche je raně středověká iluminovaná kniha, vytvořená kolem roku 810 na dvoře Karla Velikého, pravděpodobně v jeho dvorské dílně v Cáchách.[1]

Ilustrace z Loršského evangeliáře
Přední deska

PopisEditovat

Kniha o rozměrech 37,4 × 27 cm měla původně 474 stran rukopisu, psaného na pergamenu z telecí kůže. Psací plocha měří 27 × 17,5 cm. Texty jsou psané unciálou na stránkách členěných do dvou sloupců po 31 řádcích. Stránky s nadpisy a iniciály jsou psány velkými písmeny, ostatní texty jsou psány karolínskou minuskulou. Používá se zlatý inkoust na fialovém nebo purpurovém pozadí. Text rámují lišty s ornamentálními úponkami.

ObsahEditovat

  • Texty: čtyři evangelia, dvě epištoly sv. Jeronýma, dvanáct kanonických tabulek, čtyři předmluvy k evangeliu.
  • Miniatury: miniatury, čtyři evangelisty a Majestas Domini.
  • Vazba: dvě slonovinové desky s řezanými reliéfy[2], původně přinýtované na dřevěných deskách knihy, byly roku 1785 odděleny od knihy a získány do soukromé šlechtické sbírky v Rusku, roku 1853 je zakoupilo Victoria and Albert Museum v Londýně:

Přední: trůnící Panna Maries dítětem ježíšem, mezi dvěma světci, dole scéna Narození Páně

Zadní: Kristus stojící mezi dvěma archanděli, dole dvě scény se Třemi mudrci: jejich přijetí u císaře a příchod do Betléma

UmístěníEditovat

Nejméně od roku 860 až do zrušení kláštera v roce 1556 byl celek uchováván v klášteře benediktinů v Lorschi. Dále byl do roku 1711 nezvěstný a v následujících letech rozdělen na dvě části. První část s deskami získal vídeňský arcibiskup Cristoforo Antonio Migazzi, druhou sedmihradský biskup Ignác Batthyány a po zrušení jeho knihovny (označované později Batthyaneum) byla nezvěstná, roku 1961 uveřejněna její příslušnost k Rumunské národní knihovně v Bukurešti, ale obsah až do roku 1992 neznámý. Po zveřejnění, katalogizaci a digitalizaci je uložena v sedmihradské pobočce Rumunské národní knihovny ve městě Alba Iulia. Vídeňská část se dostala do papežské knihovny ve Vatikánu, desky z vazby jsou v londýnském Viktoria and Albert muzeu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Wolfgang Braunfels, Das Lorscher Evangeliar.München 1967
  2. Rainer Kahsnitz: Einband des Lorscher Evangeliars. In: Peter van den Brink, Sarvenaz Ayooghi (Hrsg.): Karl der Große – Charlemagne. Katalog výstavy. Aachen-Dresden 2014, s. 180–185

LiteraturaEditovat

  • Wolfgang Braunfels (editor): Das Lorscher Evangeliar. Faksimile der Ausgabe Aachen um 810, Prestel, München 1967
  • Rainer Kahsnitz: Einband des Lorscher Evangeliars. In: Peter van den Brink, Sarvenaz Ayooghi (editor): Karl der Große – Charlemagne. Karls Kunst. Katalog der Sonderausstellung Karls Kunst vom 20. Juni bis 21. September 2014 im Centre Charlemagne, Aachen-Dresden 2014, ISBN 978-3-95498-093-2, s.180–185

Externí odkazyEditovat