Clarence Zener
Clarence Melvin Zener (1. prosince 1905, Indianapolis – 2. července 1993, Pittsburgh) byl americký fyzik, který v roce 1934 jako první teoreticky objasnil jev týkající se chování pevných látek při vysoké intenzitě elektrického pole, pojmenovaný pak po něm jako Zenerův efekt. Jeho zjištění později využila společnost Bell Labs při vývoji Zenerovy diody, která byla rovněž po něm pojmenována a používá se ke stabilizaci napětí v elektrických obvodech. V oblasti mechaniky kontinua je známá jeho metoda modelující chování viskoelastických materiálů (Zenerův model).
| Clarence Melvin Zener | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. prosince 1905 Indianapolis  USA |
| Úmrtí | 2. července 1993 (ve věku 87 let) Pittsburgh USA |
| Alma mater | Harvardova univerzita |
| Povolání | teoretický fyzik, vysokoškolský učitel, spisovatel a fyzik |
| Zaměstnavatelé | Bristolská univerzita Univerzita Carnegie Mellon Washingtonská státní univerzita Washingtonova univerzita Chicagská univerzita Westinghouse Electric Corporation |
| Ocenění | Bingham Medal (1957) medaile Johna Price Wetherilla (1959) Von Hippel Award (1982) Zenerova cena (1985) člen American Physical Society |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a kariéra editovat
Zener se narodil v Indianapolis v Indianě, byl mladším bratrem psychologa Karla Zenera. Doktorát z fyziky získal na Harvardově univerzitě v roce 1929. V letech 1932–1934 byl výzkumným pracovníkem na univerzitě v Bristolu, později přednášel na Washingtonské univerzitě v St. Louis (1935–1937), na City College v New Yorku (1937–1940) a na Washingtonské státní univerzitě (1940–1942). Během druhé světové války pracoval ve zbrojovce Watertown Arsenal. Po válce byl profesorem fyziky na univerzitě v Chicagu (1945–1951).
V letech 1951–1965 byl vedoucím výzkumu ve firmě Westinghouse v Pittsburghu. Po své kariéře ve Westinghouse se Zener vrátil k výuce; stal se profesorem na Texas A&M University (1966–1968) a dokončil pak svou kariéru na Carnegie Mellon University (1968–1993).
V roce 1957 obdržel Binghamovu medaili za reologii, v roce 1959 byl zvolen členem Národní akademie věd a také získal medaili Johna Price Wetherilla udělovanou Franklinovým institutem. V roce 1985 obdržel za objev Zenerova efektu a přínos v oboru mechanické spektroskopie a vnitřního tlumení cenu Mezinárodní konference o vnitřním tření a ultrazvukovém útlumu v pevných látkách (ICIFUAS, International Conference on Internal Friction and Ultrasonic Attenuation in Solids), která od roku 1993 nese jeho jméno: Zenerova cena.
Řada pojmů ve fyzice je rovněž spojena s jeho jménem: kromě již zmíněného Zenerova efektu, Zenerovy diody a Zenerova modelu např. Zenerův průraz, Zenerova bariéra, Zener-Hollomonův parametr, Landau–Zenerův vzorec.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Clarence Zener na anglické Wikipedii a Clarence Melvin Zener na německé Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Clarence Zener na Wikimedia Commons
