Wikipedie

Christian Lübke

Christian Lübke (* 17. prosince 1953, Langenhain-Ziegenberg, Hesensko) je německý historik.

prof. Christian Lübke
Narození17. prosince 1953 (70 let)
Langenhain-Ziegenberg
Povolánímedievalista, historik, vysokoškolský učitel a slavista
ZaměstnavateléLipská univerzita
Greifswaldská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1972 až 1980 vystudoval slavistiku a východoevropské dějiny na univerzitách v Mnichově a v Giessenu. Jeho významným pedagogem byl Herbert Ludat. V roce 1980 získal v Giessenu doktorát s prací Novgorod v ruské literatuře. Tamtéž Lübke v letech 1980 až 1987 pracoval jako výzkumný asistent, poté byl mezi lety 1987 až 1992 výzkumným asistentem v Institutu Friedricha Meineckeho na Svobodné univerzitě v Berlíně. Roku 1996 zakončil habilitaci na téže berlínské univerzitě, kde se zabýval tématem Cizinci ve východní Evropě. Od roku 1996 je Lübke projektovým vedoucím v Leibnizově institutu pro dějiny a kulturu východní Evropy v Lipsku (dříve Centrum humanitních věd pro dějiny a kulturu východní střední Evropy).

V letech 1998 až 2007 vyučoval jako profesor dějin východní Evropy na univerzitě v Greifswaldu. Od roku 2007 do 1. listopadu 2021 byl ředitelem Leibnizova institutu pro dějiny a kulturu východní Evropy[1] a profesorem dějin východní střední Evropy na Lipské univerzitě. Je spolueditorem časopisu Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung a členem Historischen Kommission für Pommern.[2] V roce 2009 byl přijat za řádného člena Saské akademie věd.[3]

Odborně se zabývá otázkami vnímání prostoru, práce a hospodářství ve střední a východní Evropě, dějinami vědy a dějinami Germania Slavica. V 80. letech redigoval regestovou práci „o dějinách Slovanů na Labi a Odře“ mezi lety 900 až 1057, která vznikla na základě iniciativy Herberta Ludata. Jeho studie Fremde im östlichen Europa a Das östliche Europa jsou považovány za průlomové práce pro budoucí medievistický výzkum střední Evropy ve střední Evropě v Německu.[4]

V roce 2024 mu byla předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou udělena Medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách.[5]

Dílo editovat

Monografie editovat

  • Das östliche Europa. Siedler, München 2004, ISBN 3-88680-760-6.
  • Fremde im östlichen Europa. Von Gesellschaften ohne Staat zu verstaatlichten Gesellschaften (9.–11. Jahrhundert) (= Ostmitteleuropa in Vergangenheit und Gegenwart. Bd. 23). Böhlau, Köln u. a. 2001, ISBN 3-412-16298-1.
  • Arbeit und Wirtschaft im östlichen Mitteleuropa. Die Spezialisierung menschlicher Tätigkeit im Spiegel der hochmittelalterlichen Toponymie in den Herrschaftsgebieten von Piasten, Premysliden und Arpaden (= Glossar zur frühmittelalterlichen Geschichte im östlichen Europa. Beiheft. Bd. 7). Steiner, Stuttgart 1991, ISBN 3-515-05818-4.
  • Novgorod in der russischen Literatur (bis zu den Dekabristen) (= Osteuropastudien der Hochschulen des Landes Hessen. Bd. 1 = Gießener Abhandlungen zur Agrar- und Wirtschaftsforschung des europäischen Ostens. Bd. 130). Duncker & Humblot, Berlin 1984, ISBN 3-428-05609-4.

Redaktorská díla editovat

  • mit Stephan Krause, Dirk Suckow: Der Osten ist eine Kugel. Fußball in Kultur und Geschichte des östlichen Europa. Verlag Die Werkstatt, Göttingen 2018, ISBN 978-3-7307-0388-5.
  • mit Enno Bünz, Wolfgang Huschner, in Verbindung mit Sebastian Kolditz: Italien, Mitteldeutschland, Polen. Geschichte und Kultur im europäischen Kontext vom 10. bis zum 18. Jahrhundert (= Schriften zur sächsischen Geschichte und Vokskunde. Bd. 42). Leipziger Universitäts-Verlag, Leipzig 2013, ISBN 978-3-86583-639-7.
  • mit Winfried Eberhard: Die Vielfalt Europas. Identitäten und Räume. Leipziger Universitätsverlag, Leipzig 2009, ISBN 978-3-86583-382-2
    • englische Ausgabe: The Plurality of Europe. Identities and Spaces. Leipziger Universitätsverlag, Leipzig 2010, ISBN 978-3-86583-486-7.
  • mit Ole Harck: Zwischen Reric und Bornhöved. Die Beziehungen zwischen den Dänen und ihren slawischen Nachbarn vom 9. bis ins 13. Jahrhundert. Beiträge einer internationalen Konferenz, Leipzig, 4.–6. Dezember 1997 (= Forschungen zur Geschichte und Kultur des östlichen Mitteleuropa. Bd. 11). Steiner, Stuttgart 2001, ISBN 3-515-07671-9.
  • Struktur und Wandel im Früh- und Hochmittelalter. Eine Bestandsaufnahme aktueller Forschungen zur Germania Slavica (= Forschungen zur Geschichte und Kultur des östlichen Mitteleuropa. Bd. 5). Steiner, Stuttgart 1998, ISBN 3-515-07114-8.

Pramenné práce editovat

  • Regesten zur Geschichte der Slaven an Elbe und Oder (vom Jahr 900 an) (= Osteuropastudien der Hochschulen des Landes Hessen. Reihe 1 = Gießener Abhandlungen zur Agrar- und Wirtschaftsgeschichte des europäischen Ostens. 131, 133, 134, 152, 155). Berlin 1984–1988 (Online-Edition 2018).

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Lübke na německé Wikipedii.

  1. ↑ Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa Pressemitteilung vom 3. November 2021: Leipziger GWZO mit neuer Direktorin, abgerufen am 4. November 2021
  2. ↑ Mitgliederverzeichnis auf der Webseite der Historischen Kommission.
  3. ↑ Mitglieder der Sächsischen Akademie der Wissenschaften: Christian Lübke.
  4. ↑ Matthias Hardt: Die Erforschung der Germania Slavica. Stand und Perspektiven der geschichtswissenschaftlichen Mediävistik. In: Sebastian Brather, Christine Kratzke (Hrsg.): Auf dem Weg zum Germania Slavica-Konzept. Perspektiven von Geschichtswissenschaft, Archäologie, Onomastik und Kunstgeschichte seit dem 19. Jahrhundert. Leipzig 2005, S. 101–114, hier: S. 105.
  5. ↑ DUPALOVÁ, Zuzana. Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR. avcr.cz [online]. Akademie věd České republiky, 2024-03-22 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Christian_Lübke&oldid=23847251“