Chimnechilda
Chimnechilda také Himnechichilde, Emnechilde, Imnechilde, Himnilde nebo Himnehilde (latinsky Chimnechildis) byla franská královna v Austrasii a manželka krále Sigiberta III.
| Chimnechilda | |
|---|---|
| franská královna | |
| Narození | 7. století Franská říše |
| Úmrtí | 7. století Franská říše |
| Sňatek | 647 |
| Manžel | Sigibert III. |
| Manželkou panovníka | 647 |
| Potomci | Dagobert II. Bilichilda |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historické dokumenty nezmiňují její původ, ale onomastika Etichonovců, vlivné rodiny franských šlechticů přivedla francouzského genealoga a historika Christiana Settipaniho na myšlenku možného příbuzenství s Hugem majordomem královského paláce, který byl snad předkem Chimnechildy.[1]
Životopis
editovatProvdala se za Sigiberta III. s nímž měla dvě děti, budoucího krále Dagoberta II. a budoucí královnu Bilichildu, manželku Childericha II.[2] Je možné, že byla i matkou Childeberta III. Po smrti Sigiberta III. nastoupil na trůn Childebert III., dosazený Grimoaldem, zatímco Dagoberta II. poslal do exilu v Irsku. Childebert byl ale v roce 661 svržen a v roce 662 Chlotharem III. popraven. Po svrhnutí Chilpericha v roce 661 ovládl Austrasii Chlothar, ale dostal se do sporů s Chimnechildou a tak trůn uvolnil Childerichovi II., nedospělému synovi Chlodvíka, kterému se Chimnechilda stala regentkou.[3][4] V roce 668 Childerichovi zorganizovala sňatek s její dcerou Bilichildou. O jejím dalším životě se nedochovaly žádné informace, ale když byl Childerich II. s rodinou v roce 675 zavražděn, franská aristokracie na trůn z exilu povolala Dagoberta II.[4][5]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Chimnechilde na francouzské Wikipedii.
- ↑ SETTIPANI, Christian. Les ancêtres de Charlemagne. Oxford, P & G,: Occasional Publications UPR, 2015. 348 s. Dostupné online. ISBN 978-1-900934-15-2. S. 348. (francouzsky)
- ↑ BOUQUET, Martin; DELISLE, Léopold. Recueil des historiens des Gaules et de la France. Pennsylvania State University: Victor Palmé, 1874. Dostupné online. S. 474. (francouzsky)
- ↑ WEHRLI, Christoph. Mittelalterliche Überlieferungen von Dagobert I. [s.l.]: P. Lang Dostupné online. ISBN 978-3-261-04914-8. (německy)
- ↑ a b WOOD, Ian. The Merovingian Kingdoms 450 - 751. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-87116-3. S. 656–80.
- ↑ BOUYER, Christian. Les reines de France : dictionnaire chronologique. Paris: Perrin, 2000-12-20. Dostupné online. ISBN 2-262-01730-1. (francouzsky)
