Chemická past
Chemická past je chemická sloučenina používaná k detekci nestabilních sloučenin.[1] Využívají se u nich schopnosti bimolekulárních reakcí vytvářet snadněji zachytitelné a lépe popsatelné produkty. Látka vytvářející past se někdy používá ve velkém přebytku.
Příklady editovat
Cyklobutadien editovat
Jako příklad může sloužit detekce cyklobutadienu vzniklého oxidací trikarbonylu cyklobutadienželeza. Pokud rozklad probíhá za přítomnosti alkynu, tak se cyklobutadien zachytává jako bicyklohexadien. K provedení tohoto záchytu je třeba, aby oxidační činidlo (dusičnan diamonnoceričitý) nepůsobilo na zachycovací činidlo.[2]
Difosfor editovat
Difosfor (P2) je jako analog didusíku (N2) dlouho předmětem zájmu chemiků. Přestože je nestabilní, tak jej lze získat rozkladem některých komplexů niobu za přítomnosti zachycovacích činidel:[3]
Silyleny editovat
Další podobnou skupinou sloučenin jsou silyleny, křemíkové analogy karbenů. Dechlorací dimethyldichlorsilanu vzniká dimethylsilylen:[4]
- SiCl2(CH3)2 + 2 K → Si(CH3)2 + 2 KCl
Pokud dechlorace probíhá za přítomnosti trimethylsilanu, tak je zachyceným produktem pentamethyldisilan:
- Si(CH3)2 + HSi(CH3)3 → (CH3)2Si(H)-Si(CH3)3
Činidlo nereaguje s dimethyldichlorsilanem ani s draslíkem.
Podobná využití editovat
Chemické pasti se také používají na detekci sloučenin přítomných v koncentracích nižších, než je jejich mez detekce, nebo nacházejících se ve směsích, kde ostatní složky detekci ruší. Zachycovací činidlo, například barvivo, reaguje s danou látkou a vytváří snadněji detekovatelný produkt.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chemical trap na anglické Wikipedii.
- ↑ MARCH, Jerry. Advanced organic chemistry : reactions, mechanisms, and structure. 3rd ed. vyd. New York: Wiley xiii, 1346 pages s. Dostupné online. ISBN 0-471-88841-9, ISBN 978-0-471-88841-3. OCLC 10998226
- ↑ G. F. Emerson; L. Watts; R. Pettit. Cyclobutadiene- and Benzocyclobutadiene-Iron Tricarbonyl Complexes. Journal of the American Chemical Society. 1965, s. 131–133. DOI 10.1021/ja01079a032.
- ↑ PIRO, Nicholas A.; FIGUEROA, Joshua S.; MCKELLAR, Jessica T.; CUMNINS, Christopher C. Triple-Bond Reactivity of Diphosphorus Molecules. Science. 1 September 2006, s. 1276–1279. Dostupné online [cit. 21 July 2013]. DOI 10.1126/science.1129630. PMID 16946068. Bibcode 2006Sci...313.1276P.
- ↑ SKELL, P. S.; GOLDSTEIN, E. J. Dimethylsilene: CH3SiCH3. Journal of the American Chemical Society. 1964, s. 1442–1443. DOI 10.1021/ja01061a040.