Chalkogenovodíky
Chalkogenovodíky jsou dvouprvkové sloučeniny s molekulami skládajícími se z dvou atomů vodíku a jednoho atomu chalkogenu, Jejich rozpouštěním (kromě vody samotné, která mezi ně také patří) ve vodě vznikají chalkogenovodíkové kyseliny. Patří sem oxidan (voda), sulfan, selan, tellan a polan.
Vlastnosti
editovatDíky nelineární stavbě molekuly úhel vodík-prvek-vodík je asi 109,5°[zdroj?!]) je voda jediným chalkogenovodíkem, který je za normálních podmínek kapalinou, ostatní chalkogenovodíky jsou plyny. S rostoucím protonovým číslem chalkogenu se jejich vlastnosti mění následovně:
| chalkogenovodík | molární hmotnost [g/mol] | teplota tání [°C] | teplota varu [°C] | úhel v molekule |
|---|---|---|---|---|
| H2O | 18,015 | 0 | 100 | 104,45° |
| H2S | 34,082 | -82,30 | -60,28 | 92,1° |
| H2Se | 80,98 | -65,73 | -41,25 | 91° |
| H2Te | 129,615 8 | -49 | -2,2 | 90° |
| H2Po | 211 | -35,3 | 36,1 |
Všechny chalkogenovodíky kromě vody jsou jedovaté, polan je navíc díky obsahu polonia radioaktivní. Sulfan se také vyznačuje značnou hořlavostí a silným zápachem.
Vznik
editovatChalkogenovodíky, a následně rozpouštěním ve vodě také chalkogenovodíkové kyseliny, mohou vzniknout buď přímým slučováním chalkogenu s vodíkem nebo působením minerálních kyselin na chalkogenidy neušlechtilých kovů, například:
