Catherine Harrisonová

americká tenistka

Catherine Elizabeth Frances Harrisonová (* 9. dubna 1994 Memphis, Tennessee) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[1]

Catherine Harrisonová
Catherine Harrisonová ve Wimbledonu 2022
Catherine Harrisonová ve Wimbledonu 2022
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození9. dubna 1994 (29 let)
Místo narozeníMemphis, Tennessee,
Spojené státy americké
BydlištěGermantown, Tennessee,
Spojené státy americké
Výška165 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek414 026 USD
Tenisová raketaPrince
Dvouhra
Poměr zápasů160–125
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění214. místo (12. září 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů120–79
Tituly1 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění69. místo (11. července 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open2. kolo (2022)
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open2. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230806a6. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2022 na 214. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 6. místě.[2]

Soukromý život editovat

Narodila se roku 1994 v tennesseeském největším městě Memphisu do rodiny Kenta a Jan Harrisonových. Po ukončení distanční střední školy Laurel Springs Online High School v Kalifornii, vystudovala v letech 2012–2016 bakalářský obor antropologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, za níž hrála univerzitní tenis. Po skončení se stala profesionálkou.[3][4]

Tenisová kariéra editovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v květnu 2010, když na turnaji v pensylvánském Landisville, dotovaném 10 tisíci dolary, postoupila z kvalifikace. V prvním kole dvouhry podlehla Rusce Angelině Gabujevové ze sedmé světové stovky.[1] Na okruhu WTA Tour pak debutovala únorovým Cellular South Cup 2011 na dvorcích memphiského Racquet Clubu, kam získala divokou kartu. Na úvod uhrála jen čtyři gamy na rumunskou tenistku Soranu Cîrsteaovou z konce první stovky žebříčku.[5]

Do premiérového finále na okruhu WTA Tour postoupila ve čtyřhře Monterrey Open 2022, kde se její spoluhráčkou stala krajanka Sabrina Santamariová. Ve finále zdolaly čínsko-ruskou dvojici Chan Sin-jün a Jana Sizikovová až po zvládnutém supertiebreaku. Body za první titul ji poprvé posunuly do elitní světové stovky deblového žebříčku, na 86. místo.[6] Debut v hlavní soutěži grandslamové kategorie zaznamenala o měsíc později v ženské čtyřhře French Open 2022, do níž nastoupila s Norkou Ulrikkou Eikeriovou. Ve druhé fázi však nenašly recept na japonsko-australský pár Misaki Doiová a Ajla Tomljanovićová. Do dvouhry grandslamu se probojovala ve Wimbledonu 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím závěru přehrála Číňanku Jüan Jüe. V úvodním kole londýnské dvouhry porazila Nizozemku Arantxu Rusovou, než ji vyřadila Ajla Tomljanovićová.[5][1]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. březen 2022 Monterrey, Mexiko tvrdý   Sabrina Santamariová   Chan Sin-jün
  Jana Sizikovová
1–6, 7–5, [10–6]

Tituly na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly) editovat

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. srpen 2019 Fort Worth, Spojené státy tvrdý   Chanelle Van Nguyenová 6–4, 6–0
2. říjen 2021 Redding, Spojené státy tvrdý   Dalila Jakupovićová 6–1, 6–1

Čtyřhra (12 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. červenec 2014 Austin, Spojené státy tvrdý   Mary Weatherholtová   Alexandra Cerconeová
  Alexa Guarachiová
6–2, 7–5
2. červenec 2016 Austin, Spojené státy tvrdý   Lorraine Guillermová   Madison Harrisonová
  Stephanie Nautová
6–3, 6–3
3. září 2016 Lubbock, Spojené státy tvrdý   Emina Bektasová   Ema Burgić Bucková
  Renata Zarazúová
6–3, 6–4
4. listopad 2016 Nashville, Spojené státy tvrdý   Madeleine Kobeltová   Melissa Kopinská
  Felicity Maltbyová
6–3, 6–0
5. březen 2018 Antayla, Turecko antuka   Sarah Leeová   Amina Anšbová
  Melis Sezerová
6–4, 6–3
6. únor 2020 Nicholasville, Spojené státy tvrdý (h)   Quinn Gleasonová   Whitney Osuigweová
  Hailey Baptisteová
7–5, 6–2
7. květen 2021 Naples, Spojené státy antuka   Ulrikke Eikeriová   Erina Hajašiová
  Kanako Morisakiová
6–2, 3–6, [10–2]
8. červen 2021 Sumter, Spojené státy tvrdý   Emina Bektasová   Paige Houriganová
  Aldila Sutjiadiová
7–5, 6–4
9. říjen 2021 Macon, Spojené státy tvrdý   Quinn Gleasonová   Alycia Parksová
  Alana Smithová
6–2, 6–2
10. únor 2022 Glasgow, Velká Británie tvrdý (h)   Quinn Gleasonová   Justina Mikulskytė
  Valeria Savinychová
6–4, 6–1
11. duben 2022 Orlando, Spojené státy antuka   Maegan Manasseová   Sie Jü-ťie
  Sü Ťie-jü
6–1, 6–0
12. listopad 2022 Calgary, Kanada tvrdý (h)   Sabrina Santamariová   Kayla Crossová
  Marina Stakusicová
7–6(2), 6–4

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Harrison (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c Catherine Harrisonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230806a6. srpna 2023
  2. Catherine Harrisonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230806a6. srpna 2023
  3. Catherine Harrison - Women's Tennis. UCLA [online]. 2022 [cit. 2022-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-19. (anglicky) 
  4. RAPP, Austin. MyTennisHQ Interviews: Catherine Harrison. My Tennis HQ [online]. 2020-04-28 [cit. 2022-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-19. (anglicky) 
  5. a b Catherine Harrison Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. VÁZQUEZ, Fernanda. Harrison y Santamaria debutan como campeonas en Monterrey. El Economista [online]. 2022-03-06 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy editovat