Carles Puyol

španělský fotbalista

Carles Puyol i Saforcada [čti Karles Pujol i Saforkada] (* 13. dubna 1978, La Pobla de Segur, Španělsko) je bývalý španělský fotbalista, který celou svou profesionální kariéru odehrál za FC Barcelona, kde byl kapitánem. Po skončení hráčské kariéry se stal asistentem sportovního ředitele FC Barcelona, tuto funkci vykonával do ledna 2015.[3]

Carles Puyol
Carles Puyol
Carles Puyol
Osobní informace
Celé jméno Carles Puyol i Saforcada
Datum narození 13. dubna 1978 (42 let)
Místo narození La Pobla de Segur, Španělsko
Výška 1,78 m
Hmotnost 80 kg
Přezdívka Puyi[1]
Tarzan[2]
Sir Charles[2]
Zeď[2]
Lví srdce
Pan Excelence
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice obránce
Mládežnické kluby
1993–1995
1995–1996
Španělsko Pobla de Segur
Španělsko FC Barcelona
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1996–1997
1997–2000
1999–2014
Španělsko FC Barcelona „C“
Španělsko FC Barcelona „B“
Španělsko FC Barcelona

08900(6)
3920(12)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1995
2000
2000
2000–2013
2001–2013
Španělsko Španělsko U18
Španělsko Španělsko U21
Španělsko Španělsko U23
Španělsko Španělsko
Flag of Catalonia.svg Katalánsko
00300(0)
00400(0)
00500(0)
10000(3)
00600(0)
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Stříbrná medaile LOH 2000 Španělsko U23
Mistrovství světa ve fotbale
Zlatá medaile MS 2010 Španělsko
Mistrovství Evropy ve fotbale
Zlatá medaile ME 2008 Španělsko
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2005/2006 FC Barcelona
Zlatá medaile 2008/2009 FC Barcelona
Zlatá medaile 2010/2011 FC Barcelona
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2009 FC Barcelona
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2009 FC Barcelona
Zlatá medaile 2011 FC Barcelona
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2004/2005 FC Barcelona
Zlatá medaile 2005/2006 FC Barcelona
Zlatá medaile 2008/2009 FC Barcelona
Zlatá medaile 2009/2010 FC Barcelona
Zlatá medaile 2010/2011 FC Barcelona
Zlatá medaile 2012/2013 FC Barcelona
Další informace
Manžel(ka) Vanesa Lorenzo
Partner(ka) Vanesa Lorenzo (od 2012)
Web www.carles5puyol.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k -
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k -
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapitánskou pásku převzal od Luise Enriqueho v srpnu roku 2004. Puyol se objevil ve více než 500 oficiálních zápasech a vyhrál mnoho významných titulů, z toho šestkrát La Ligu a třikrát Ligu mistrů.

Barcelonský klubista Puyol odehrál za katalánský velkoklub 682 zápasů, 593 za A-tým.[2] Celkem 115 zápasů z této porce pak odehrál v Lize mistrů UEFA.[4] Přesně 100 zápasů si zahrál za španělskou reprezentaci.[5]


Klubová kariéraEditovat

Fotbalové začátkyEditovat

Během dospívání hrál za katalánský klub Pobla de Segur, kde působil jako brankář, zranění ramene mu však znemožňovalo pokračovat. Krátce hrál na hrotu útoku, aby se konečně přesunul do obrany. Do Barcelony přišel v roce 1995 ve svých 17 letech, nejprve hrál defenzivního záložníka, poté přešel do B-týmu a přesunul se na pravý kraj obrany.[2][6]

FC BarcelonaEditovat

Když se Puyol stal součástí A–týmu, setkal se s nizozemským trenérem Louisem Van Gaalem. Debutoval v sezóně 1999/2000 dne 2. října proti Realu Valladolid, kde Barcelona zvítězila výsledkem 2:0.[2] Puyol v průběhu zápasu vystřídal Simãa Sabrosu.[6] Jelikož v srdci obrany nastupoval Frank de Boer, nebyl van Gaal proti přestupu Puyola do Málagy, která o jeho služby projevila zájem. Transfer ztroskotal na samotném Puyolovi, ten se totiž rozhodl bojovat o základní sestavu.[6]

Od titulu na jaře 1998 prožívala Barcelona útlum a navíc ji opustil Luís Figo, který odešel do Realu. Puyol na sebe upozornil výkony ve vzájemném zápase – El Clásicu – kdy jakožto pravý obránce měl Figa na starost. Sám Puyol po ukončení kariéry prozradil, že Real měl zájem jej toho času přivést.[7] Průlom nastal v ročníku 2001/02 s příchodem trenéra Carlese Rexacha, pod nímž Puyol odehrál 35 ligových zápasů. Proti Realu Valladolid dne 11. listopadu 2001 vstřelil při domácí výhře 4:0 svoji první branku.[6][8]

Kapitánem Barcelony se stal v sezóně 2003/04 po odchodu Luise Enriqueho.[2] Během nepřítomnosti Raúla v národním týmu dělal kapitána i tam. 17. května 2006 se stal společně se svým týmem vítězem Ligy mistrů. V roce 2002 získal ocenění nejlepší obránce roku a stejný titul obdržel i v roce 2006.

Poté co na začátku ročníku 2008/09 převzal trénování Barcelony její bývalý hráč Pep Guardiola stanul Puyol ve stoperské dvojici s mladým 22letým Gerardem Piquém, původně náhradou za zkušenější obránce Gabriela Milita a Rafaela Márqueze.[9] Obrana se stala dalším pilířem katalánského týmu, který v této sezóně i té následující zaznamenal nejméně inkasovaných gólů ve španělské La Lize.[10]

Po zlatém světovém šampionátu začala srpnovým španělským superpohárem sezóna 2010/11, ale ani do jednoho klání proti Seville Puyol nezasáhl. I bez něj ale Barcelona po prohře 1:3 a následné výhře 4:0 triumfovala.[11] Během sedmého kola La Ligy proti vedoucímu celku tabulky Valencii vstřelil Puyol vítězný gól na 2:1, čímž se blaugranas dotáhli na svého soupeře.[12] Derby proti Realu Madrid (nově vedený José Mourinhem 29. listopadu nastoupil v základní sestavě a odehrál ho celé. Katalánci doma zvítězili 5:0, v hektickém závěru pak došlo ke „strkanici“, při níž právě vyloučený Sergio Ramos strčil do Puyola, který spadl na trávník. Puyol po utkání ale celý incident se svým soupeřem a zároveň reprezentačním spoluhráčem zlehčoval s pochopením pro vypjaté okamžiky.[13] Puyol ovšem neměl tak výrazný podíl na dosažených úspěších jako v minulých letech a na jeho místě pu boku Piquého častěji nastupoval Argentinec Javier Mascherano, předtím defenzivní středopolař.[9]

Po sezóně 2013/14, kdy Barcelona nezískala ani jednu trofej, ukončil hráčskou kariéru kvůli problémům s koleny.[14]

Reprezentační kariéraEditovat

Carles reprezentoval Španělsko již v mládežnických výběrech. V roce 2000 byl členem týmu U21, jenž na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let konaném na Slovensku obsadil 3. místo.[15]

Hrál následně i na Letních olympijských hrách 2000Sydney, kde Španělsko prohrálo s Kamerunem ve finále na penalty.[16]

A-mužstvoEditovat

Puyol pravidelně nastupujoval i v národním fotbalovém dresu Španělska, ve kterém se objevil i na Mistrovství světa ve fotbale 2002, 2006, 2010 a na Mistrovství Evropy 2004, 2008.

Styl hryEditovat

Carles Puyol je považován za jednoho z nejlepších fotbalových obránců vůbec.[1] Dokázal zahrát ve středu obrany jako stoper a též jako pravý nebo levý krajní obránce.[6][17] Mezi jeho dovednosti patřily obranné zákroky, univerzálnost, pracovitost a soustředěnost na herní dění.[1][17][10] Svým odhodláním si získal kapitánskou pásku a byl pomyslným srdcem a duší barcelonského mužstva.[2][17] Útočník Chelsea Didier Drogba, který proti Puyolovi několik utkání odehrál, jej v rozhovoru označil za jednoho ze tří nejtěžších obránců, proti kterým kdy hrál a označil jej za džentlmena.[18]

StatistikyEditovat

KlubEditovat

Aktualizováno: 6. červen 2013

Klub Sezóna Liga Pohár Evropa Ostatní[p. 1] Celkem
Starty Góly Starty Góly Starty Góly Starty Góly Starty Góly
Barcelona B 1996–97 1 1 1 1
1997–98 42 3 42 3
1998–99 38 2 38 2
1999–2000 8 0 8 0
Celkem 89 6 89 6
Barcelona 1999–2000 24 0 5 0 8 0 0 0 37 0
2000–01 17 0 2 0 5 0 24 0
2001–02 35 2 1 0 15 0 51 2
2002–03 32 0 0 0 14 0 46 0
2003–04 27 0 4 0 7 0 38 0
2004–05 36 0 1 0 8 0 45 0
2005–06 35 1 3 0 12 0 2 0 52 1
2006–07 35 1 7 0 8 1 5 0 55 2
2007–08 30 0 7 0 10 1 47 1
2008–09 28 1 6 0 11 0 45 1
2009–10 32 1 2 0 9 0 5 0 48 1
2010–11 17 1 2 0 8 0 0 0 27 1
2011–12 26 3 7 2 9 0 2 0 44 5
2012–13 13 1 5 1 4 0 0 0 22 2
2013–14 5 1 6 1 1 0 0 0 12 2
Celkem 392 12 58 4 129 2 14 0 593 18
Celkem v kariéře 481 18 58 4 129 2 14 0 682 24

ÚspěchyEditovat

KlubovéEditovat

ReprezentačníEditovat

Osobní životEditovat

Puyolův otec Josep zemřel při nehodě na statku v roce 2009, když byl Carles na cestě na zápas s Deportivem La Coruña. O špatných zprávách ho informoval trenér Frank Rijkaard při přistání.[6] Puyol řekl, že tohle v kombinaci se zraněním vedlo k temné periodě. Poté přišel do Barcelony fyzioterapeut španělské fotbalové reprezentace Raúl Martínez, o kterém Puyol říká, že mu dal velkou podporu. Přiměl mě reagovat a já se začal snažit být více veselejší a nebýt tím vším příliš zahlcen.

Puyolovy dlouhé kudrnaté vlasy jsou pro něj charakteristické celou fotbalovou kariéru. Barcelonský manažer Louis van Gaal Puyolovi v 19 letech hned po tréninku navrhl, ať se jde ostříhat. "Kde je problém? Nemůžeš si dovolit holiče?", zeptal se ho ve své kanceláři.[6] "Nic jsem mu na to neřekl. Každopádně od té doby zůstaly mé vlasy, jaké jsou." Puyol před zápasy rád poslouchá death metalovou kapelu Napalm Death.

V březnu 2009 v rozhovoru pro Goal.com řekl: "Nerad chodím večer někam ven. Každopádně rád někdy prostě vypnu a nebo také rád čtu." V září následujícího roku se dal dohromady s modelkou Malena Costa. V říjnu skóroval proti Valencii a svůj gól věnoval právě svojí přítelkyni. Zdroje uvádějí, že počátkem roku 2012 se pár rozešel.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c LEWIS, Danny. A-Z of the 2000s: Carles Puyol. These Football Times [online]. 2019-11-28 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h BALAGUE, Guillem. Talismanic Carles Puyol Was the Heart and Soul of Barcelona's Golden Era. Bleacher Report [online]. 2014-03-04 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. http://fotbal.idnes.cz/fotbalova-barcelona-konec-zubizarreta-a-puyol-nabidka-chelsea-messi-11q-/fot_zahranici.aspx?c=A150106_123044_fot_zahranici_tru
  4. Champions League 100 club: Carles Puyol. UEFA.com [online]. 2019-04-23 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. MAMRUD, Roberto. Carles Puyol Saforcada - Century of International Appearances [online]. RSSSF, rev. 2013-04-29 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f g BHAMRA, James. In celebration of Carles Puyol, Barcelona’s unforgiving winner. These Football Times [online]. 2015-11-22 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MARSDEN, Rory. Barcelona Legend Carles Puyol Says Real Madrid Tried to Sign Him Twice. Bleacher Report [online]. 2019-08-01 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. spielbericht: 1083530 [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. 
  9. a b TEJWANI, Karan. Beauty and the beast: the Piqué-Puyol diaries. These Football Times [online]. 2018-08-29 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b El Clasico one-on-one: Carles Puyol v Ricardo Carvalho. Goal.com [online]. 2010-11-29 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Spielbericht: 1030720 [online]. Transfermarkt.com [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  12. "V súboji titanov" sa tešila FC Barcelona, Madrid zdolal Málagu. Aktuality.sk [online]. 2010-10-17 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. Barcelona's Carles Puyol plays down confrontation with Real's Sergio Ramos. The Guardian [online]. 2010-11-30 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Puyol pokračuje v Barcelone, bude asistentom športového riaditeľa, Profutbal.sk, citováno 29. 5. 2014 (slovensky)
  15. ESP - SVK 1:0, 1998-00 UEFA European Under-21 Championship, Third place match, UEFA.com, cit. 8. 6. 2013 (anglicky)
  16. ESP - CMR 2:2 a.e.t., 3:5 PSO, Olympic Football Tournaments Sydney 2000 - Men, FIFA.com, cit. 8. 6. 2013 (anglicky)
  17. a b c ADI-OULA, Sebastian. FC Barcelona: 10 Reasons Why Carles Puyol Is the Best Defender in the World. Bleacher Report [online]. 2011-02-01 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. UPADHYAY, Abhishek. Didier Drogba: “Ferdinand, Vidic, And Puyol My Toughest Opponents”. The Hard Tackle [online]. 2015-07-07 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat