Karl Ditters von Dittersdorf
Karl Ditters von Dittersdorf[1] (nebo také Carl Ditters von Dittersdorf[2]; 2. listopadu 1739 Vídeň – 24. října 1799 Nový Dvůr u Lipovky[3]) byl rakouský klasicistní hudební skladatel a houslista. Polovinu svého života prožil ve Slezsku.
Karl Ditters von Dittersdorf | |
---|---|
Narození | 2. listopadu 1739 Vídeň |
Úmrtí | 24. října 1799 (ve věku 59 let) Nový Dvůr u Lipovky |
Místo pohřbení | Hřbitov |
Povolání | hudební skladatel, dirigent, kapelník, houslista, hudebník a zpěvák |
Ocenění | Řád zlaté ostruhy |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v rodině zámožného dvorního divadelního krejčího. Základní a hudební vzdělání mu poskytl jeho otec, další pak jeho zaměstnavatel – princ Josef Friedrich von Sachsen–Hildburghausen.[4] Karl Ditters, zaměstnaný od dvanácti let jako páže, se naučil několik světových jazyků a stal se obdivovaným houslistou. Své hudební vzdělání si doplňoval studiem kompozice a pokoušel se o první vlastní skladby. [5] Poté, co jeho pán v roce 1761 odjel z Vídně, aby se staral o dědictví po otci, propustil Ditterse a ten ve 22 letech nastoupil ke dvornímu orchestru. Tam poznal dvorního skladatele Glucka a jako houslový virtuos s ním absolvoval koncertní cestu po Itálii. V roce 1765 se však neshodl s intendantem orchestru, hrabětem Šporkem, o honorář a nastoupil po Michaelu Haydnovi jako kapelník orchestru u biskupa Patačiče ve Velkém Varadíně (Oradea).[4] [5]
Po rozpuštění orchestru se v Opavě seznámil s knížetem, vratislavským biskupem a zednářem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. V roce 1769 Ditters vstoupil do jeho služeb a nový mecenáš mu zařídil řadu poct, které vyvrcholily získáním šlechtického titulu v roce 1773. Postupně zastával mnoho úřednických funkcí (byl hejtmanem Frývaldova, Zlatých Hor, vrchním výběrčím daní, biskupským radou, viceprezidentem zemského soudu). [4] Pobýval v Javorníku zprvu na zámku Jánský Vrch, letním sídle vratislavských biskupů. Především se však věnoval hudbě: komponoval, sestavil zámecký orchestr, pro který angažoval na Moravě a ve Slezsku výborné hudebníky a zpěváky. Přesvědčil biskupa, aby na zámku zřídil divadlo, kde se hrály jeho opery k různým příležitostem. Zámek se stal jeho zásluhou centrem vynikající hudby, známým v celé střední Evropě. [4] Jeho skladby byly uváděny i na vídeňském dvoře. Za své zásluhy byl Ditters biskupem dobře odměňován, což mu umožnilo pořídit si vlastní dům a oženit se. Se svou manželkou, o dvacet let mladší zpěvačkou Nikolinou Trinkovou, měl deset dětí. [5]V Javorníku strávil 29 let.
V roce 1785 byla ale na biskupství uvalena nucená správa a Ditters se s novým správcem nepohodl. Po biskupově smrti roku 1795 musel v nouzi Jesenicko v nemilosti opustit, obviňován z korupce. Zhoršilo se mu zdraví, nemohl chodit a měl velké bolesti. Nákladné léčení ho připravilo o poslední úspory, musel prodat i dům v Javorníku. Přijal proto v květnu roku 1798 pozvání hraběte Ignáce Stillfrieda na zámek Červená Lhota, kde strávil se svou rodinou zbytek života[6] (nebydlel však přímo na zámku, ale v usedlosti Nový Dvůr, která patřila ke lhoteckému panství). Stále ještě komponoval. Těžce nemocný a téměř slepý diktoval své paměti (vyšly posmrtně). [5]
Zemřel v Novém Dvoře 24. 10. 1799 a 26. 10. 1799 byl pochován na hřbitově v jihočeské Deštné.
Každoročně je v Javorníku v měsíci září na jeho počest pořádán Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu. [7] Olomoucký dramatik Jan Sulovský napsal o Dittersovi divadelní hru Muzikant z Jánského vrchu. Premiéru měla 5. listopadu 2009 v Muzeu umění v Olomouci, představili se v ní herci Moravského divadla Olomouc. [8]
V bývalém domě Karla Ditterse v Javorníku bylo v roce 1994 zřízeno muzeum, ve kterém jedna z expozic je věnována také životu a dílu tohoto skladatele.[9]
Dílo (výběr)
editovatVe své době patřil Carl Ditters k známým a oblíbeným skladatelům, i když podle odborníků jeho hudba nedosahovala úrovně současníků Mozarta nebo Glucka. Mnohdy se jeho hudební nápady příliš přizpůsobovaly vkusu posluchačů. Přesto má své jméno v dějinách hudby a jeho skladby se znovu objevují na repertoáru hudebních těles i sólistů. Patří sem například oratorium Ester (1773), dvanáct symfonií podle Ovidiových Metamorfóz, symfonie D dur, koncert G dur pro housle a orchestr nebo smyčcový kvartet Es dur a další. Pro vznik a vývoj německé komické opery měly význam jeho singspiely, jako Lékař a lékárník nebo Červená Karkulka, které ho proslavily koncem osmdesátých let. Carl Ditters von Dittersdorf byl pilný skladatel. Zanechal po sobě více než 40 oper a singspielů, oratoria, kantáty, na 120 symfonií, 35 koncertů, divertimenta, serenády, sonáty, smyčcové koncerty. [4]
Instrumentální koncerty
editovat- Koncert pro kontrabas č. 1 D dur
- Koncert pro kontrabas č. 2 Es dur
- Koncert pro violu
- Koncert pro housle C dur
- 5 hobojových koncertů
- Koncert pro milostný hoboj
- Koncert pro harfu A dur
- Koncert pro cembalo A dur, B dur
Symfonie
editovat- Sinfonia concertante pro housle violu, kontrabas a orchestr Es Dur
- Symfonie F Dur
- Symfonie d Moll
- Symfonie g Moll
- 6 symfonií podle Ovidiových Metamorfóz
Komorní hudba
editovat- 6 smyčcových trií
- 6 smyčcových kvartetů
- 12 smyčcových kvintet
- 136 klavírních skladeb
- Duo pro violu a kontrabas Es dur
- Divertimento pro dvoje housle a violoncello Es dur
- Divertimento pro housle, violu a violoncello D dur
Opery
editovat- Arcifanfano, 1774
- Doktor und Apotheker, 1786
- Die Liebe im Narrenhause, 1787
- Das rote Käppchen, 1788
- Die Hochzeit des Figaro, 1789
- Don Quixote der Zweyte, 1795
- Gott Mars und der Hauptmann von Bärenzahn, 1795
- Die lustigen Weiber von Windsor, 1796
- Der Mädchenmarkt, 1797
- Die Opera Buffa, 1798
Oratoria
editovat- Isacco figura del Redentore
- Davide penitente
- La Liberatrice del Popolo Giudaico nella Persia, o sia l’Esther
- Giob
Chrámová hudba
editovat- Missa C dur
- Missa a 4 voices
- Missa gratiosa C dur
- Missa D dur
- 12 dalších mší
- "Requiem" c moll
- 11 offertorií
- Antiphony se sborem, orchestrem a varhanami
- 8 litanií
- 12 ariae ex canticis Salomonis (Augusta, 1795)
- 170 dalších chrámových děl: arie, graduále, moteta atd.
Vyznamenání
editovat- rytíř Řádu zlaté ostruhy (1773)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HILLENBRAND, Markus. Karl Ditters von Dittersdorf (1739-1799) [online]. www.klassika.info [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
- ↑ BIRKNER, Günter. Ditters von Dittersdorf (seit 1773), Carl [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
- ↑ https://digi.ceskearchivy.cz/3138/48/959/2401/138/0
- ↑ a b c d e CODR, Milan; ŘEŽÁBEK, Jan. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Karel Ditters z Dittersdorfu, s. 94–97.
- ↑ a b c d Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22.
- ↑ UNVERRICHT, Hubert. Ditters von Dittersdorf, Carl [online]. kulturportal-west-ost.eu [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
- ↑ uvod. www.festivalditters.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-03.
- ↑ Muzikant z Jánského vrchu. Vltava [online]. 2009-11-05 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
- ↑ JAVORNÍK, Město. Město Javorník. www.mestojavornik.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-30.
Literatura
editovat- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 122.
- PEČMAN, Rudolf. Tschechische Musikforscher über Carl Ditters von Dittersdorf. In: UNVERRICHT, Hubert. Carl Ditters von Dittersdorf : Leben, Umwelt, Werk. Internationale Fachkonferenz in der Katholischen Universität Eichstätt. Tutzing: Hans Schneider, 1997. ISBN 3-7952-0896-3. S. 15–21. (německy)
- UDOLPH, Ludger. Karl von Dittersdorfs Lebensbeschreibungen: seinem Sohne in die Feder diktiert. München: Langen Müller, 1999. ISBN 3-7844-2730-8. (německy)
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 225–226.
- DITTERS VON DITTERSDORF, Karl. Vzpomínky hudebníka 18. století. Překlad Podle vydání "Lebensbeschreibung" z roku 1908, vydaného Reclams Verlag, Berlín, přeložil a upravil Václav Bělohlavý. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1959. 231 s.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Ditters von Dittersdorf na Wikimedia Commons
- Osoba Karl Ditters von Dittersdorf ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karl Ditters von Dittersdorf
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Karl Ditters von Dittersdorf v České divadelní encyklopedii
- Karl Ditters von Dittersdorf Lebensbeschreibung na Zeno.org
- Osobnosti Jindřichohradecka – hudba – životopisný portrét
- Il Barone di Rocce Antica na DVD – recenze provedení Dittersovy hry
Audio & Media
editovat- Highlights from Ovid Symphony N. 2 By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799).
Carl Ditters von Dittersdorf: Ovid Symphony, N. 2: Introduction and 1st Movement: Adagio non molto-Allegro. Arrival of Phaeton at the Golden Palace of his father the god Sun. Porticodoro / SmartCGArt Media Productions - Classical Orchestra.
- Highlights from Ovid Symphony N. 1 By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799).
Carl Ditters von Dittersdorf: Ovid Symphony, N. 1: Final Part of the 3rd Movement: Menuetto con garbo. Description of The Age of Bronze. Porticodoro / SmartCGArt Media Productions - Classical Orchestra.
- Sonate A-Dur By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799). Published by Doblinger Music Publishers (DB.DM-01196)
Dittersdorf 1st Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.
Dittersdorf 2nd Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.
Dittersdorf 3rd Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.
- "Ouverture" from the "Hocus Pocus" comic opera (1790)
Dittersdorf "Ouverture" from the "Hocus Pocus" comic opera (1790). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano.