Otevřít hlavní menu

Karaš-Severin (rumunsky Caraș-Severin, maďarsky Krassó-Szörény, slovensky Krašovsko-Severinská župa, srbsky Караш Северин, Karaš Severin, chorvatsky Karaš-Severin, bulharsky Караш-Северин) je župa (rumunsky județ) v rumunské části Banátu. Jejím hlavním městem je Rešice.

Župa Karaš-Severin
Județul Caraș-Severin
Jud Caraş-Severin.jpg
Župa Karaš-Severin – znak
znak
Geografie
Caras-Severin.png
Hlavní město Rešice
Souřadnice
Rozloha 8 514 km²
Časové pásmo +2
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 333 219
Hustota zalidnění 39,1 obyv./km²
Jazyk Rumunština
Národnostní složení Rumuni, Maďaři, Romové
Náboženství Pravoslaví
Správa regionu
Nadřazený celek Rumunsko
Druh celku Župa
Podřízené celky 2 okresy, 6 měst a 69 komun
Vznik 1919
Prefekt Ioan Anton Paulescu
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 CS
Telefonní předvolba (+40) x55
Oficiální web www.cjcs.ro
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakter župyEditovat

Karaš-Severin hraničí na severu s župou Timiș, na východě s župami Mehedinți, Hunedoara a Gorj, na jihu a na západě pak se Srbskem. Území župy je hornaté, zasahují sem od jihu Karpaty (místními nazývané Transylvánské Alpy, rumunsky Alpi Transilvaniei), směrem k severovýchodu potom je krajina již rovinatější. Skrz župu údolími řek Cerna a Timiș, mnohými průsmyky, prochází důležitá železniční trať spojující Temešvár a město Drobeta Turnu Severin. Stejnou trasou je vedená i silnice. Dnes sem jezdí turisté, hlavně do hor a do českých vesnic. Župa je bohatá na suroviny, těží se např. dřevo, mramor,…

DemografieEditovat

Župa je součástí regionu Dunaj-Kriš-Maroš-Tisa.

V roce 2002 měla 333 219 obyvatel a hustotu obyvatel 39/km².

Majoritu obyvatelstva tvoří Rumuni (88.24%). Dále zde žijí Romové (2.37%), Chorvati (1.88%), Němci (1.84%), Srbové (1.82%), Maďaři (1.74%) a Ukrajinci (1.05%) a malá česká komunita.[1]

Rok Obyvatelstvo[2]
1948 302,254
1956 327,787
1966 358,726
1977 385,577
1992 376,347
2002 333,219
  • Rozloha: 8,514 km² (třetí největší)

HistorieEditovat

V roce 1718 patřila župa do Habsburské monarchie jako součást její provincie Banát. Župní město Rešice bylo založeno v roce 1771 a stalo se moderním průmyslovým centrem Rakouska. Župa nabyla vzhledem k jejímu těžebnímu průmyslu na důležitosti. V roce 1855 byla celá oblast Banátu s jeho nerostným bohatstvím a zásobou dřeva převedena z rakouské státní pokladny na rakouskou drážní a důlní společnost ÖStB, která poté postavila nejstarší rumunskou trať Oravice – Baziaș. Po první světové válce převzala správu společnost UDR. Příchod komunistického režimu po druhé světové válce a jeho důraz na znárodňování těžebního průmyslu vyvolali v oblasti sociální nepokoje.

Města v župěEditovat

ReferenceEditovat

  1. Národní statistický úřád Rumunska, „Populația după etnie“ Archivováno 16. 8. 2009 na Wayback Machine
  2. Národní statistický úřád Rumunska, „Populația la recensămintele din anii 1948, 1956, 1966, 1977, 1992 și 2002“ Archivováno 22. 9. 2006 na Wayback Machine

Externí odkazyEditovat