Canal du Centre (Belgie)

vodní kanál v Belgii

Canal du Centre je kanál pro vodní dopravu, který se nachází v belgickém středním Valonsku v provincii Henegavsko, cca 50 km jižně od Bruselu, mezi městy La Louvière a Thieu. Jeho celková délka je 20,9 km. Společně s dalšími kanály Brusel-Charleroi a Nimy-Blaton-Péronnes spojuje řeky Máza a Šelda. Překonává výškový rozdíl 90 m.

Čtyři výtahy na Canal du Centre a okolí
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státBelgieBelgie Belgie
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv
Odkaz856 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1998 (22. zasedání)

Historie

editovat
 
Poloha kanálu v Belgii

Výstavba kanálu probíhala v letech 18821917. První z výtahů byl uveden do provozu roku 1888, zbývající až na konci 1. světové války v roce 1917. Všechny čtyři hydraulické lodní výtahy na krátkém úseku historického kanálu jsou technické památky nejvyšší kvality. Dohromady se samotným kanálem tvoří příklad průmyslové krajiny z konce 19. století.

Teprve v r. 2002 byl uveden do provozu moderní lodní výtah pracující na stejném principu u města Thieu na novém ramenu kanálu, který umožňuje zvedat lodě až do výtlaku 1350 t a překonává najednou výškový rozdíl 73,15 m. Historické výtahy od té doby slouží pouze k rekreačním účelům.

Zdymadla na starém ramenu kanálu

editovat

Výškový rozdíl v korytě starého ramene je překonáván dvěma klasickými zdymadly a čtyřmi hydraulickými lodními výtahy, z nichž každý překonává rozdíl přibližně 17 metrů. Výtahy pracují na principu spojených nádob. Uvnitř ocelové konstrukce se pohybují dvě ocelové vany, v nichž se střídavě napouští a vypouští voda. Centrální sloupec vody působí jako píst ve svislém válci. Mohutný ventil se střídavě otevírá a uzavírá podle toho, kolik vody bylo vytlačeno lodí vjíždějící do komory. Na tomto principu bylo koncem 18. století postaveno ve světě celkem osm podobných zdviží, z nichž se v původním a funkčním stavu dochovaly právě tyto čtyři výtahy. Pro svou výjimečnost byly v roce 1998 přijaty na Seznam světového dědictví UNESCO.

Historickým kanálem mohou proplouvat lodě o maximální délce 38 m a šířce 5 m. Výška lodí nad vodou může být maximálně 3,8 m a jejich ponor 1,8 m. Výtahy mohou přesunout lodě do výtlaku 350 t.

Rekapitulace důležitých bodů kanálu

editovat
budova lokalizace
zaústění do kanálu Brusel-Charleroi 50°31′20,38″ s. š., 4°14′41,2″ v. d.
bifurkace nového a starého ramene kanálu 50°29′55,74″ s. š., 4°11′29,7″ v. d.
výtah Houdeng-Goegnies (UNESCO) 50°29′15,23″ s. š., 4°10′33,1″ v. d.
výtah Houdeng-Aimeries (UNESCO) 50°28′57,36″ s. š., 4°8′32,28″ v. d.
výtah Strépy-Bracquegnies (UNESCO) 50°28′52,68″ s. š., 4°8′14,28″ v. d.
výtah Thieu (UNESCO) 50°28′17,04″ s. š., 4°5′40,2″ v. d.
výtah Strépy-Thieu (nové rameno) 50°28′41,68″ s. š., 4°6′35,29″ v. d.
zaústění do Grand Large 50°28′26,73″ s. š., 3°56′33,81″ v. d.

Fotogalerie

editovat

Okolí kanálu

editovat

Vedle Canal du Centre jsou v okolí další vodní cesty: Loing, Briard a spojovací kanál k Loiře. Jednou z nejvýznamnějších technických památek je i akvaduktový most na kanále Briard přes řeku Loiru, který projektoval Gustave Eiffel, stavitel známé pařížské věže. V okolí jsou ještě další vodní viadukty u Getain Croissing na řekách Allier a Digion. Krajina kolem kanálů je lemována řadou romantických zámků, připomínajících známé rody z francouzských a belgických dějin.

Externí odkazy

editovat
Dostupné mapy ke článku