Wikipedie

Callista Gingrichová

americká podnikatelka a spisovatelka

Callista Louise Gingrichová, rozená Bisek[1] (* 4. března 1966 Whitehall, Wisconsin) je americká diplomatka, podnikatelka, spisovatelka, v letech 2017–2021 velvyslankyně Spojených států při Svatém stolci a třetí manželka bývalého předsedy sněmovny reprezentantů Newta Gingriche.[2] Pracovala také jako prezidentka multimediální společnosti Gingrich Productions.[3]

Callista Gingrichová
Callista Gingrichová, 2017
Callista Gingrichová, 2017
11. velvyslankyně USA při Svatém stolci
Ve funkci:
22. prosince 2017 – 20. ledna 2021
PrezidentDonald Trump
PředchůdceKen Hackett
NástupceJoe Donnelly
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská strana
Rodné jménoCallista Louise Bisek
Narození4. března 1966 (58 let)
Whitehall, Wisconsin
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
ChoťNewt Gingrich (od 2000)
Alma materLuther College v Iowě (BA)
Zaměstnánípodnikatelka, spisovatelka
Webová stránkaGingrich Productions
CommonsCallista Gingrich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Americký prezident Donald Trump ji 20. května 2017 nominoval na úřad velvyslankyně při Svatém stolci. Přísahu složila do rukou amerického viceprezidenta Mika Pence 24. října téhož roku. Do Vatikánu přicestovala 6. listopadu 2017 jako designovaná velvyslankyně a plnohodnotný mandát započala 22. prosince téhož roku po předání pověřovacích listin papeži Františkovi.[4] Úřad opustila s koncem Trumpova prezidentského období v lednu 2021.

Mládí editovat

Narodila se jako Callista Louise Bisek[3] roku 1966 do rodiny Alphonse Emila Biseka a Bernity (Krauseové) Bisekové, ve wisconsinském Whitehallu.[1] Otec pracoval v potravinářském závodu a matka byla sekretářkou.[3] Po předcích má polský a švýcarský původ.[5][6]

Střední školu Whitehall Memorial High School ukončila v roce 1984.[7] Následně absolvovala Luther College v iowském Decorah, kde si za hlavní obor zvolila hudbu. Na univerzitě se stala členkou spolku „Delta Alfa Delta“.[3] Bakalářský program zakončila roku 1988 s vyznamenáním a obdržela titul Bachelor of Arts.[8][9]

Kariéra editovat

Po vysokoškolských studiích nastoupila v roce 1988 na stáž do washingtonské kanceláře republikánského kongresmana Steva Gundersona.[3] V závěru praxe se stala stálou zaměstnankyní jeho týmu,[3] v němž působila do roku 1995. Dalších dvanáct let pracovala jako vedoucí úřadu zemědělského výboru sněmovny reprezentantů.[3][10][11]

Multimediální produkční společnost editovat

 
Callista Gingrichová s manželem Newtem Gingrichem v Oválné pracovně při setkání s prezidentem Donaldem Trumpem před složením přísahy velvyslankyně do rukou Mika Pence, 24. října 2017

Po opuštění vedoucí administrativní pozice ve sněmovním výboru roku 2007 se stala prezidentkou Gingrich Productions, multimediální produkční firmy, kterou založila s manželem Newtem Gingrichem.[12] Její činnost se zaměřila na tvorbu historických a politických dokumentárních filmů, vydávání knih a novin, stejně tak na mediální vystoupení včetně tvorby projevů.[8]

V roli průvodců manželé doprovodili sedm dokumentů: A City Upon A Hill, America at Risk, Nine Days that Changed the World, Ronald Reagan: Rendezvous with Destiny, Rediscovering God in America a Rediscovering God in America II: Our Heritage, and We Have the Power,[13] jejichž celková prodejnost dosáhla několika set tisíc nahrávek.[12]

Do roku 2017 se stala autorkou pěti dětských knih s ústřední postavou slůněte Ellis.[3] První z nich Sweet Land of Liberty se zaměřila na americkou výjimečnost, druhá Land of the Pilgrims' Pride na osidlování Ameriky. Obě se ocitly na seznamu dětských obrázkových bestsellerů The New York Times. [14][15] Třetí kniha Yankee Doodle Dandy (2013) pojednávala o americké revoluci,[16] čtvrtá From Sea to Shining Sea (2014) si za téma zvolila ranou americkou éru včetně Lewisovy a Clarkovy expedice[17] a pátá Christmas in America (2015) zpracovala historii amerických Vánoc.

Jako spoluautorka se s manželem a politickým aktivistou Davem Bossiem podílela na vzniku fotoknihy Ronald Reagan: Rendezvous with Destiny.[18] Namluvila také několik manželových audioknih.[10]

Role manželky v republikánských prezidentských primárkách 2012 editovat

 
Gingrichová při projevu na konferenci Konzervativní politické akce v National Harbor, Maryland

V roce 2012 doprovázela manžela Newta Gingriche na shromážděních v jeho úsilí získat republikánskou nominaci v primárkách prezidentských voleb. Na počátku daného roku se ujala aktivnější role v jeho kampani a také vystupovala na samostatných akcích.[19] Projev manželových programových priorit přednesla 10. února 2012 na konferenci Konzervativní politické akce v marylandském National Harbor.[20][21]

Kampaň rovněž podpořila na shromážděních republikánských žen,[22][23] střetnutích s příznivci Gingriche[24] a při četných společenských událostech.[25]

Velvyslankyně při Svatém stolci editovat

Americký prezident a spojenec jejího manžela[26] Donald Trump ji 20. května 2017 nominoval na úřad americké velvyslankyně při Svatém stolci. K formálnímu zveřejnění došlo několik dní před vatikánským setkáním Trumpa s papežem Františkem 24. května 2017.[27][28][29] Nominační listina byla postoupena Senátu, který navrhované velvyslance schvaluje.[30] Slyšení před senátním zahraničním výborem absolvovala 18. července téhož roku a Senát USA ji pak do funkce schválil 16. října poměrem hlasů 70–23.[26] O osm dní později složila přísahu do rukou amerického viceprezidenta Mika Pence. Vatikánskou misi zahájila 6. listopadu jako designovaná velvyslankyně a plnohodnotný mandát započala 22. prosince téhož roku po předání pověřovacích listin papeži Františkovi.[31][4]

Úřad opustila s uplynutím Trumpova prezidentského období v lednu 2021. Jejím nástupcem se během ledna 2022 stal bývalý demokratický senátor Joe Donnelly jmenovaný prezidentem Joem Bidenem.[32]

Soukromý život editovat

S Newtem Gingrichem se seznámila v roce 1993 během působení v kanceláři kongresmana Gundersona. Gingrich tehdy zastával pozici whipa menšiny ve Sněmovně reprezentantů, tj. druhou nejdůležitější sněmovní funkci (po vůdci menšiny) v rámci Republikánské strany, která nedržela v komoře většinu.[33]

 
S manželem Newtem Gingrichem na radnici v newhampshirském Derry, 2012

Roku 1999 svědčila v Gingrichově rozvodovém řízení a uvedla, že partnerský vztah započal o šest let dříve v době politikova druhého manželství s Marianne Gintherovou.[34][35] Po dokončení rozvodu se za něj provdala 18. srpna 2000 při soukromém obřadu ve virginské Alexandrii.[2] Newt Gingrich požádal v roce 2002 atlantskou arcidiecézi o anulování jeho devatenáctiletého manželského svazku s Marianne Gintherovou i na základě zdůvodnění, že jeho bývalá žena byla již dříve vdaná.[36]

Celoživotní katolička Callista Gingrichová sehrála roku 2009 aktivní roli v Gingrichově příklonu k víře.[37] Působí také jako prezidentka nadace Gingrich Foundation.[38] Rodina žije ve virginském McLeanu.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Callista Gingrich na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Buffalo County Biographical History: Celebrating 150 Years, 1853–2003, Knihy Google
  2. ↑ a b National News Briefs; Gingrich Is Married in Alexandria Ceremony. The New York Times. 20-08-2000. Dostupné online [cit. 14-08-2010]. 
  3. ↑ a b c d e f g h i LEVY, Ariel. The Good Wife [online]. The New Yorker, 23-01-2012 [cit. 2012-01-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Ambassador Callista Gingrich presents her credentials to Pope Francis [online]. U.S. Embassy to the Holy See, 2017-12-28 [cit. 2018-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-11. (anglicky) 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.catholicadvocate.com [online]. [cit. 2017-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  6. ↑ A Look at 'Nine Days That Changed the World'. Fox News. 13-04-2010. Dostupné online. 
  7. ↑ Whitehall Times, May 16, 1984
  8. ↑ a b "About Us" Archivováno 16. 5. 2017 na Wayback Machine. Gingrich Productions Website
  9. ↑ Callista Gingrich [online]. 2011 Catholic Radio Conference [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-04-2012. 
  10. ↑ a b Mark Benjamin. With Newt Back in the Spotlight, Callista Gingrich Follows. Time.com. 24-11-2011. Dostupné online [cit. 26-11-2012]. 
  11. ↑ Callista Louise Gingrich, Congressional Staffer – Salary Data at legistorm.com. Ověřeno k 7. únoru 2012.
  12. ↑ a b Kristina Cooke and Marcus Stern. Special report: Callista Gingrich – The ultimate running mate. Reuters. 7-12-2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-11-2012. 
  13. ↑ Callista Gingrich [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ NYTimes Best Sellers: Children's Picture Books , October 30, 2011
  15. ↑ NYTimes Best Sellers: Children's Picture Books , December 2, 2012
  16. ↑ Nikki Schwab. Callista Gingrich's 'Ellis the Elephant' Turns 3 [online]. 15-10-2013 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Judy Kurtz. Callista Gingrich: My kids’ books aren’t political [online]. 15-10-2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ PRWEB: Newt Gingrich and Callista Gingrich honor the legacy of President Ronald Reagan with Ronald Reagan: Rendezvous with Destiny, tisková zpráva, [cit. 2011-02-03], Dostupné on-line.
  19. ↑ Callista Gingrich makes her debut as a solo campaigner Archivováno 22. 2. 2012 na Wayback Machine. Atlanta Journal Constitution, 15. února 2012
  20. ↑ CPAC: Callista Gingrich makes rare speaking appearance CBS News, February 10, 2012
  21. ↑ Callista Gingrich talks up Newt at CPAC The Washington Post, 11. února 2012
  22. ↑ Callista Gingrich tests herself in public speaking role The Washington Post, 14. února 2012
  23. ↑ Newt Gingrich courts Tennessee voters Politico, 27. února 2012
  24. ↑ Callista Gingrich Rallies Newt's Supporters Patch.com, February 18, 2012
  25. ↑ At Everett rally, Newt Gingrich says his energy policies would push gas down to $2.50 a gallon The Herald (Everett, Washington), 25. února 2012
  26. ↑ a b Delia Gallagher, CNN. Callista Gingrich confirmed as Vatican ambassador [online]. CNN, 2017-10-17 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Jeff Zeleny a Caroline Kenny. Callista Gingrich set to be named ambassador to the Vatican. CNN [online]. 2017-05-15 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Trump vybral Callistu Gingrichovú na post veľvyslankyne vo Vatikáne. Aktuality.sk [online]. 2017-05-16 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  29. ↑ Steve Peoples and Vivian Salama / AP. President Trump Expected to Name Callista Gingrich as U.S. Ambassador to the Vatican. Time [online]. 2017-05-15 [cit. 2017-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-16. (anglicky) 
  30. ↑ GJELTEN, Tom. Callista Gingrich Nominated As Ambassador To The Vatican [online]. NPR, 20-05-2017 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 
  31. ↑ How to become U.S. Ambassador to the Holy See [online]. U.S. Embassy to the Holy See, 2017-11-06 [cit. 2017-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-23. (anglicky) 
  32. ↑ BROWN, Dennis. Alumnus Joe Donnelly confirmed as US ambassador to the Holy See. Notre Dame News [online]. 2022-01-20 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Jones, Meg (11. března 2012). "Callista Gingrich still has ties to Whitehall" Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine., Milwaukee Journal Sentinel (m.jsonline.com). Ověřeno k 16. březnu 2012.
  34. ↑ Gingrich Friend Dates Affair To '93. Chicago Tribune. November 11, 1999. Dostupné online [cit. July 12, 2011]. 
  35. ↑ BARRON, James; DAVID ROHDE; ADAM NAGOURNEY. PUBLIC LIVES. The New York Times. May 4, 2000, s. 2. Dostupné online [cit. January 31, 2012]. 
  36. ↑ Associated Press. Newt Gingrich Requests Annulment in Atlanta. The Free Lance-Star. May 12, 2002, s. D4. Dostupné online [cit. February 7, 2012]. 
  37. ↑ SULLIVAN, Amy. Why Newt Gingrich Converted to Catholicism. www.time.com. Time, August 24, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-24. 
  38. ↑ Directory of Endowed Scholarships: Music [online]. Luther College, 2012 [cit. 2012-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-02. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Callista_Gingrichová&oldid=23644848“