Caenagnathus
Caenagnathus („současná čelist“) byl rod teropodního oviraptorosaurního dinosaura, žijícího na území Severní Ameriky (provincie Alberta v Kanadě) v období pozdní křídy (geologický věk kampán, asi před 75 miliony let). Fosilie velmi podobných zástupců této skupiny byly objeveny ještě v podstatně mladších sedimentech geologického souvrství Scollard o stáří asi 67 až 66 milionů let.[1]
Caenagnathus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 75,5 miliony let | |
---|---|
Ilustrace fosilní čelisti druhu C. collinsi (A). | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Infrařád | Oviraptorosauria |
Čeleď | Caenagnathidae |
Podčeleď | Caenagnathinae |
Rod | Caenagnathus Sternberg, 1940 |
Binomické jméno | |
Caenagnathus collinsi Sternberg, 1940 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Objev a popis
editovatFosilie tohoto dinosaura v podobě čelistních kostí (dnes s katalogovým označením CMN 8776) byly objeveny v roce 1936 a o čtyři roky později popsány Raymondem McKee Sternbergem pod vědeckým jménem Caenagnathus collinsi.[2] Zpočátku však byly považovány za fosilie jakéhosi křídového praptáka. Následující historie je poměrně složitá. V únoru roku 2020 byla publikována vědecká studie o novém fosilním materiálu druhu Chirostenotes pergracilis, objeveném v sedimentech geologického souvrství Dinosaur park na území kanadské provincie Alberty. Tvar dochovaných čelistích kostí dokládá, že tento druh byl pravděpodobně odlišný od druhu Caenagnathus collinsi.[3] Dnes jsou za nejbližší příbuzné tohoto druhu považovány rody Anzu, Leptorhynchos, Caenagnathasia a Citipes.
Rozměry
editovatZaživa byl tento dinosaurus dlouhý asi 2 metry a vážil několik desítek kilogramů.[4]. Podle jiných odhadů dosahoval délky asi 2,5 metru a hmotnosti kolem 100 kilogramů.[5] Podle jiných odhadů byla maximální hmotnost tohoto dinosaura asi 96 kilogramů.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Jared T. Voris, Darla K. Zelenitsky & François Therrien (2023). Caenagnathids (Theropoda, Oviraptorosauria) from the uppermost Maastrichtian of the Scollard Formation of Alberta, Canada. Cretaceous Research. 105708. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105708
- ↑ Sternberg, R. M. (1940). A toothless bird from the Cretaceous of Alberta. Journal of Paleontology 14(1): 81-85.
- ↑ G. F. Funston & P. J. Currie (2020). New material of Chirostenotes pergracilis (Theropoda, Oviraptorosauria) from the Campanian Dinosaur Park Formation of Alberta, Canada. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1726908
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek z roku 2012, str. 14). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition. Princeton University Press, str. 176 (anglicky)
- ↑ Funston, G. F.; Persons, W. S.; Bradley, G. J.; Currie, P. J. (2015). "New material of the large-bodied caenagnathid Caenagnathus collinsi from the Dinosaur Park Formation of Alberta, Canada". Cretaceous Research. 54: 179–187. doi: 10.1016/j.cretres.2014.12.002
Literatura
editovat- Sternberg, C. M. (1932). Two new theropod dinosaurs from the Belly River Formation of Alberta. Canadian Field-Naturalist. 46 (5): 99-105.
- Currie, P. J., and Russell, D. A. (1988). Osteology and relationships of Chirostenotes pergracilis (Saurischia, Theropoda) from the Judith River (Oldman) Formation of Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences. 25: 972-986.
- Senter, P.; Parrish, J. M. (2005). "Functional analysis of the hands of the theropod dinosaur Chirostenotes pergracilis: evidence for an unusual paleoecological role". PaleoBios. 25: 9–19.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Caenagnathus na Wikimedia Commons
- Informace na webu DinoChecker (anglicky)
- Profil taxonu na databázi Fossilworks Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)