Cândido Mariano da Silva Rondon (5. května 1865 Mato Grosso19. ledna 1958 Rio de Janeiro) byl maršál brazilské armády, který prozkoumal odlehlé oblasti brazilského vnitrozemí.

Cândido Rondon
Rodné jménoCândido Mariano da Silva
Narození5. května 1865
Santo Antônio de Leverger
Úmrtí19. ledna 1958 (ve věku 92 let)
Rio de Janeiro
Místo pohřbeníHřbitov São João Batista
Povoláníobjevitel, diplomat, sertanista, inženýr a voják
OceněníMedaile století Davida Livingstona (1918)
Bojový kříž
Řád Kolumbův
PodpisCândido Rondon – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po matce pocházel z kmene Bororů. V roce 1881 vstoupil do armády a podílel se na svržení císaře Pedra II. Vystudoval matematiku a přírodní vědy na Escola Superior de Guerra v Rio de Janeiro a v roce 1890 byl vyslán na stavbu telegrafního vedení do státu Mato Grosso, později také dohlížel na stavbu silnice z Rio de Janeira do města Cuiabá. Podařilo se mu zmapovat odlehlé pralesní oblasti a navázat kontakt s místními domorodci. V roce 1910 stál u založení Společnosti na ochranu indiánů (Serviço de Proteção aos Índios). V letech 1913 a 1914 se zúčastnil výpravy bývalého amerického prezidenta Theodore Roosevelta do oblasti Rio da Dúvida (dnešní Rio Roosevelt).[1] Po návratu z cest se stal předsedou brazilské telegrafní komise.

Hlásil se k Pozitivistické církvi. Odmítal rasismus a podporoval kampaň bratří Villas-Bôasových za práva domorodců v Amazonii. Brazilská vláda mu udělila Kolumbův řád a krátce před smrtí byl nominován na Nobelovu cenu za mír.[2]

Den jeho narození je v Brazílii slaven jako Den telekomunikací. V roce 1956 byl po něm pojmenován spolkový stát Rondônia.[3] Také se po něm jmenuje město Rondonópolis, druh opice Mico rondoni a rod plazů Rondonops.

Reference editovat

  1. Cândido Rondon | American Experience | PBS. www.pbs.org [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Candido Rondon - The Great Unknown, The Great explorers. www.phfawcettsweb.org [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-13. 
  3. Brazil States P - T. worldstatesmen.org [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat