Budňanská skála
Budňanská skála je odkryv zvrásněných vrstev hornin na rozhraní siluru a devonu.[1] Lokalita se nachází na levém břehu řeky Berounky na katastru městyse Karlštejna v okrese Beroun na území Chráněné krajinné oblasti Český kras a národní přírodní rezervace Karlštejn.[2]
| Budňanská skála | |
|---|---|
.jpg) Budňanská skála na břehu Berounky v Karlštejně | |
| Nadřazená jednotka | Bubovická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | vápenec, břidlice |
| Povodí | Berounka |
| Souřadnice | 49°56′7″ s. š., 14°10′41″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakteristika území editovat
Geotop se nachází na katastrálním území Budňany v lokalitě zvané Ve Spáleném, mezi levým břehem Berounky a jižním úpatím vrchu Javorka (384 m n. m.).[3] Pozemek je ve vlastnictví České republiky, právo zde hospodařit náleží státnímu podniku Lesy ČR.[4]
.jpg)
Směrem na západ proti proudu Berounky na Budňanskou skálu bezprostředně navazuje další geologicky a paleontologicky významné území, označované jako Údolí Berounky mezi Lišticí a Karlštejnem.[5]
Geologie editovat
Budňanská skála je pozoruhodný geotop, známý z historie geologických věd, který je paleontologickou typovou lokalitou a významným geologickým studijním profilem historického i regionálního významu.[1] Jedná se o odkryv hornin s vrásovou stavbou, v nichž se střídají synklinální a antiklinální struktury.[2]
Usnesením 24. Mezinárodního geologického kongresu v Montrealu v roce 1972 byla Budňanská skála schválena jako pomocný mezinárodní stratotyp (parastratotyp) hranice silur - devon.[1] Tento pomocný stratotyp je doplněním globálního stratotypu hranice silur - devon na Klonku u Suchomast. Na Budňanské skále se nachází hranice mezi vápenci s výskytem fosilních hlavonožců a mocnější lavicí krinoidových vápenců, které tvoří vrásu ve tvaru písmene "M".[2]
Paleontologie editovat
.jpg)
Budňanská skála je známou paleontologickou lokalitou, na níž byl vyhledáván paleontologický typový materiál již od 19. století, kdy ve středních Čechách působil Joachim Barrande. Lokalita je proslulá například nálezy kalichů velkých lilijic rodu Scyphocrinites a také typovým materiálem hlavonožců, mlžů, lasturnatek a dalších. V horní části skalního odkryvu se nachází čtvrtohorní profil, který je významný pro stratigrafii pleistocénu.[1]
Dostupnost editovat
Přístup ke skále je velmi snadný, lokalita se nachází přímo naproti silničnímu mostu, spojujícím oba břehy Berounky v Karlštejně. Od karlštejnského nádraží na železniční trati Praha - Beroun je skála vzdálená asi 750 metrů. Mezi skálou a říčním břehem je silnice, po níž je vedena cyklotrasa Po stopách českých králů.[3] Území podléhá přísné ochraně v rámci národní přírodní rezervace Karlštejn.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d CHLUPÁČ, Ivo. Budňanská skála [online]. Praha: Česká geologická služba, 1993-04-09 [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d NPR Karlštejn [online]. Karlštejn: AOPK ČR - Správa CHKO Český kras [cit. 2018-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-25.
- ↑ a b Budňanská skála [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí. Informace o pozemku [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
- ↑ CHLUPÁČ, Ivo. Údolí Berounky mezi Lišticí a Karlštejnem [online]. Praha: Česká geologická služba, 1993 -04-05 [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budňanská skála na Wikimedia Commons
