Briccius Gauszke
Briccius Gauszke byl malíř a architekt pocházející ze Zhořelce (Görlitz) z historického území Horní Lužice v dnešním německém Sasku. Umělecky činný byl v období let 1476 a 1495.[1] Dle jiných zdrojů působil zřejmě ještě na počátku 16. století.[2] Svá díla realizoval jak v rodném Zhořelci, tak rovněž v Kutné Hoře a ve Vratislavi.[1]
| Briccius Gauszke | |
|---|---|
| Narození | Zhořelec |
| Povolání | malíř, architekt |
| Aktivní roky | 1476–1495 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
První jeho kutnohorské působení se datuje do let 1490 až 1493. Tehdy patřil mezi členy zdejšího kamenického a zednického cechu. Pracoval zřejmě na domech významných kutnohorských měšťanů.[3] Dekoroval například klenby v komnatách věže Sankturinovského domu, který patřil Beneši z Trnice, sochařsky vyzdobil štít a interiéry Kamenného domu patřícímu Kroupovi z Chocemic a stál pravděpodobně i na začátku kamenických dekorací objektu Hrádku vlastněného Janem Smíškem. Od roku 1494 začal tvořit ve Vratislavi. V Kutné Hoře se v tu dobu začaly objevovat pochybnosti o délce působení Matěje Rejska, stavitele chrámu svaté Barbory. Důvodem pochybností byly Rejskovy spory s kameníky podílejícími se na výstavbě kostela.[3] Místní městská rada proto začala roku 1495 prověřovat u vratislavské rady možnosti Gauszkeova zapůjčení do Kutné Hory. Ač Gauszke, který v té době tvořil výzdobu vratislavské radnice, kutnohorskou nabídku vyslyšel, k vlastnímu přesunu do Čech zřejmě nedošlo, neboť se nakonec vzbouření kameníci Rejskovi podvolili a ten tak neměl důvod stavbu chrámu opouštět.[3]
Gauszke přesto na jednání do českého města přijel. Tehdy ho opětovně oslovil Jan Smíšek s prosbou o pokračování jeho spolupráce na přestavbě Hrádku a výzdobách rodinného hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice.[3] Pro Hrádek Gauszke realizoval kamenické dekorace a v kostele v sanktuáři vytvořil schránky pro monstranci s baldachýnem a u obou využil v té době na území Čech neužívanou sklípkovou klenbu. Úpravy obou Smíškových objektů skončil roku 1504. Pokud by se tedy na obou Gauszke podílel, pak by jeho činnost v Čechách skončila až ten rok.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b LAUDAŃSKI, Ludomir. Between Certainty and Uncertainty. 1. vyd. Berlín: Springer-Verlag, 2013. ISBN 978-3-642-25697-4. Kapitola Dice Players. (anglicky)
- ↑ a b ALTOVÁ, Blanka; ŠTROBLOVÁ, Helena. Kutná Hora s okolím. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 2000. 567 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-186-7. Kapitola Briccius Gauszke v Kutné Hoře, s. 373. [Dále jen Altová, Štroblová].
- ↑ a b c d Altová, Štroblová, s. 372.
