Otevřít hlavní menu

Bramborové divadlo je stará loutkářská technika, která se dnes již na profesionálním divadle objevuje zřídka (Bramborové divadlo doktora Saripantiho). Používá se v současnosti především v mateřských školách a jako méně náročná alternativa loutkového divadla s maňásky či marionetami.

Existuje několik typů bramborových loutekEditovat

  • Klasický typ na špejli či dřívku (původní bramborová loutka): Hlavu i tělo tvoří neobvykle tvarovaná brambora. Loutka (brambora) má na sobě poté umístěny různé prvky znázorňující části obličeje (oči, ústa,uši) či soudobé módní doplňky: klobouček jako buřinka, stužka uvázaná jako šála či motýlek atd. Loutkoherec vodí bramborovou loutku na tenké špejli zespodu. Způsobem svého pohybu tak připomíná nejvíce javajskou loutku – javajku.
  • Bramborový maňásek: Hlava loutky je vytvořena z brambory a tělo z látky. Způsobem svého pojetí připomíná nejvíce maňáska. Také způsob vedení bramborové loutky probíhá podobně. Loutka je vedena napodiu zespodu pomocí několika prstů ruky (v případě vedení pouze jedním prstem, např. palcem, jedná se o tzv. prstovou loutku – palečnici) které se vsunou do otvoru ve spodní části brambory. Otvor je zakryt příslušnou látkou a je nutné nad jeho umístěním uvažovat již při výběru vhodné brambory a i v průběhu samotného vytváření loutky.
  • Jiné vedení loutky- Marioneta: Loutkoherec může používat také jiné techniky vedení loutky kupř: shora, na jedné průhledné niti. Takový způsob vedení je poté podobný jako na renesanční loutce marionetě, jen je množství "vodících nití" na vahadle silně redukováno. Loutka vedená shora na průhledné niti má bohatější výrazové možnosti. Může se kupř. libovolně vznášet v prostoru, rotovat, lze na ni aplikovat kyvadlový pohyb atd. Tato technologie ale klade vyšší nároky na realizaci loutkového divadla, v případě větších rozměrů je nutná kulisa na zakrytí herců, hraní na schůdkách apod.
  • Prstová bramborová loutka: Bramborová loutka vedena jen jedním prstem, musí mít menší rozměry a především nižší váhu, aby nedošlo k poranění prstu (vykloubení, poškození ohybače, poranění postranních vazů pouzdra prstových kloubů atd.) Použití: Většinou takové malé bramborové loutky hrají skupinové scény (kupř. rádcové kolem krále, lesní zvířátka, víly, čerti, duchové, občané Kocourkova, skupina (kupř. trojice) vojáků, již tři lidé dokáží utvořit na bramborovém divadle četu). U prstových bramborových loutek platí stejné pravidlo jako u klasické prstové loutky, že se nepoužívá zpravidla pro výrazně dojemné role. Technika: Bramborové prstové loutky se vyrábějí z vhodné malé brambory, která je však natolik velká, aby mohla být opatřena uvnitř dutinou ve tvaru válce, která je vedena svisle zespodu brambory směrem nahoru (zabírá cca 2/3 brambory). Tento neprůchozí vnitřní válec se liší podle velikosti prstu, kupř: jiný pro palec, jiný pro ukazováček atd. Loutka je tedy opatřena otvorem na spodní straně brambory, do tohoto otvoru je poté zasunut patřičný řídící prst.
  • Stínová bramborová loutka: Bramborová loutka se dá vhodně použít i do stínového divadla. Pro působivý dojem, je především vhodné vybírat zajímavě tvarované brambory a k nim zajímavé doplňky.

Historie bramborového divadlaEditovat

Bramborové divadlo bylo na poč. 20. stol. stále populárním prostředkem zábavy v mase prostého lidu i mezi vojáky v průběhu 1. svět. války. Bramborové divadlo bylo hráno Prvním československým střeleckým praporem záložním v Bobrujsku v Rusku. Jeho ředitelem byl bratr Jaroslav Smrčka, ale ve velkém divadelním sále a v příliš skvělé konkurenci (zpěv, tanec, živé divadlo, sólové výstupy, chanson, operní árie z Prodané nevěsty aj.) nemělo žádoucí úspěch. Po několika představení bylo vzato z programu.[1]

Současná tvorba pro bramborové divadloEditovat

Bramborové divadlo je starobylá technika, která se dnes již v divadelním světě příliš neobjevuje. Pokud se přece jen objeví, je použito jako alternativní divadelní technika. Prostředky bramborového divadla využil soubor Klicperova divadla v roce 1999 v rámci festivalu "Divadlo evropských regionů 1999" v Hradci Králové [2]. Jednalo se o inscenace: Bramborové divadlo doktora Saripantiho a Večer tříkrálový.

K oživení bramborového divadla přispěla také hra "Dobrodružstvá smelého zemiaka", které předvedlo Bábkové divadlo "Na rázcestí" na festivalu loutek v Banské Bystrici v roce 2004 [3].

Na Humpolecku působí Bramborové divadlo – Rychlá Hlíza, která se zaměřuje na původní tvorbu pro bramborové divadlo. Uvádí na divadelní prkna hry jako: „Upíří sobáš“ či „Cesta do Sečuanu“. Obě hry jsou původní hry divadla "Rychlá Hlíza" [4].

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat