Botostroj (film)

film

Botostroj je československý film z roku 1954 režiséra K. M. Walló. Film vznikl jako agitačně-ideologický snímek byl natočený podle stejnojmenného románu T. Svatopluka z roku 1933. Děj filmu vykresluje prostředí průmyslového města v době světové krize v roce 1932. Terčem kritiky měla být obuvnická firma Baťa a její zakladatel Tomáš Baťa.

Botostroj
Původní názevBotostroj
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka101 minut
Žánrdrama
NámětT. Svatopluk
ScénářT. Svatopluk
Otakar Vávra
K. M. Walló
RežieK. M. Walló
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVítězslav Vejražka
Vilém Besser
Eva Kubešová
HudbaJan Kapr
Claude Debussy
KameraJulius Vegricht
StřihJiřina Lukešová
Výroba a distribuce
PremiéraČeskoslovensko 24. září 1954
Botostroj na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O filmu editovat

Příběh filmu sepsal Svatopluk Turek, který se živil jako reklamní malíř u továrníka Tomáše Bati. Kniha byla pomstou, neboť právě Baťa byl v knize pojat hlavní postavou šéfa Botostroje.[1]

Film vznikl na politickou zakázku a měl za úkol odhalit pravou tvář dělníky vykořisťujícího kapitalismu. Na příbězích hlavních postav (Joska, Pazdera, Nikodým, Antonín, Andrés, Marie) měl film odhalovat podstatu bezuzdného kapitalismu. Měl odhalit i pravou tvář postavy šéfa obuvnického impéria, správného a schopného podnikatele, který dovedl vybudovat prosperující podnik. Vykreslil ho jako bezohledného kapitalistu, který se neštítil ani těch nejhorších metod, aby dosáhl co největšího zisku. Film opěvoval hrdiny, kteří se nebáli perzekvování ze strany šéfa a dovedli sjednotit dělníky v boji proti jeho moci.

Film byl natočen na politickou zakázku, o čemž svědčí skutečnost, že tvůrcům se dostalo velmi ochotné pomoci na filmovém scénáři v podobě několikaměsíčního pobytu v Sovětském svazu a spolupráce s tehdy významnými sovětskými filmaři. Sovětskému režimu byl trnem v oku proto, že to byl skutečný a nefalšovaný kapitalista, ale zejména proto, že ve „svém“ Zlíně zavedl pro své zaměstnance sociální systém dávno před tím, než ho vybudovali v Sovětském svazu.[zdroj⁠?] Aby se ověřilo, jak bude film působivý, byla podle scénáře předtočena filmová zkratka. Z tehdejšího hlediska poplatného době vzniku to byl film umělecký, z dnešního pohledu se jedná o otevřené zkreslení historických událostí a účelové očernění konkrétních historických osobností.

Obsazení editovat

Vítězslav Vejražka šéf Botostroje
Vilém Besser Josef Horák, zvaný Joska
Eva Kubešová Marie Dorňáková
Zdeněk Řehoř správce Antonín
Oldřich Vykypěl Lojza Andrés
Petr Skála šéfův syn Jakub
Ota Sklenčka ředitel Botostroje Ort
Marie Vášová sociální správcová Elsa
Rudolf Hrušínský účetní a boxer Šram
Božena Böhmová Lojzka, Andrésova žena
Jarmila Kurandová Horáková, Joskova matka
Oldřich Lukeš agitátor Nikodým
J. O. Martin agitátor Pazdera

Přijetí editovat

Film byl uveden se značnou okázalostí. Premiéru si odbyl 24. září 1954. Byl vychvalován, jeho tvůrci oslavováni a patřičně odměněni. Za tento film obdržel režisér (Ladislav) K. M. Walló v roce 1955 Státní cenu Klementa Gottwalda za režii. Film byl s velkou slávou promítán po celé Československé republice. Zdrženlivá co do pochvalných projevů však byla domácí kritika, neboť lživost děje bila do očí. Ve Zlíně (tehdy už Gottwaldově) projekce skončila fiaskem. Diváci ve městě, které bylo filmovým dějištěm tohoto díla, z nichž mnozí ještě zažili svého šéfa jako zaměstnavatele, po několika minutách začali dávat hlasitě najevo, co si myslí o tak nehorázném pomlouvání Tomáše Bati a překrucování reality. Nevole vyvrcholila demolováním kina, které ukončil až zásah policie. Představení se nedohrálo.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Botostroj - špatný film, který stojí za to vidět. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-8-27 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. 
  2. Komunistický filmový škvár Botostroj zasluhuje „přímou akci“, iDNES.cz, 14. srpna 2009

Externí odkazy editovat