Otevřít hlavní menu

Botostroj je československý film z roku 1954. Budovatelský agitačně-ideologický snímek byl natočený podle stejnojmenného románu T. Svatopluka z roku 1933. Děj filmu vykresluje prostředí průmyslového města v době světové krize v roce 1932. Terčem kritky měla být obuvnická firma Baťa a její zakladatel Tomáš Baťa.

Botostroj
Původní název Botostroj
Země Československo
Jazyk čeština
Délka 101 minut
Žánr drama
Námět T. Svatopluk
Scénář T. Svatopluk
Otakar Vávra
K. M. Walló
Režie K. M. Walló
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Vítězslav Vejražka
Vilém Besser
Eva Kubešová
Hudba Jan Kapr
Claude Debussy
Kamera Julius Vegricht
Střih Jiřina Lukešová
Výroba a distribuce
Premiéra Československo 24. září 1954
Botostroj na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na příbězích hlavních postav (Joska, Pazdera, Nikodým, Antonín, Andrés, Marie) měl film odhalovat podstatu bezuzdného kapitalismu. Měl odhalit i pravou tvář postavy šéfa obuvnického impéria, správného a schopného podnikatele, který dovedl vybudovat prosperující podnik. Vykreslil ho jako bezohledného kapitalistu, který se neštítil ani těch nejhorších metod, aby dosáhl co největšího zisku. Film opěvoval hrdiny, kteří se nebáli persekvování ze strany šéfa a dovedli sjednotit dělníky v boji proti jeho moci.

Hlavní roli ztvárnil pozdější významný herec Národního divadla Vítězslav Vejražka. Na scénáři spolupracoval režisér Otakar Vávra.

Film byl natočen na politickou zakázku, o čemž svědčí skutečnost, že tvůrcům se dostalo velmi ochotné pomoci na filmovém scénáři v podobě několikaměsíčního pobytu v Sovětském svazu a spolupráce s tehdy významnými sovětskými filmaři. Sovětskému režimu byl trnem v oku proto, že to byl skutečný a nefalšovaný kapitalista, ale zejména proto, že ve „svém“ Zlíně zavedl pro své zaměstnance sociální systém dávno před tím, než ho vybudovali v Sovětském svazu.[zdroj?] Aby se ověřilo, jak bude film působivý, byla podle scénáře předtočena filmová zkratka. Z tehdejšího hlediska poplatného době vzniku to byl film umělecký, z dnešního pohledu se jedná o otevřené zkreslení historických událostí a účelové očernění konkrétních historických osobností.

Film byl uveden se značnou okázalostí. Premiéru si odbyl 24. září 1954. Byl vychvalován, jeho tvůrci oslavováni a patřičně odměněni. Za tento film obdržel režisér (Ladislav) K. M. Walló v roce 1955 Státní cenu Klementa Gottwalda za režii. Zdrženlivá co do pochvalných projevů však byla domácí kritika, neboť lživost děje bila do očí.

Film byl s velkou slávou promítán po celé Československé republice. Ve Zlíně (tehdy už Gottwaldově) projekce skončila fiaskem. Diváci ve městě, které bylo filmovým dějištěm tohoto díla, z nichž mnozí ještě zažili svého šéfa jako zaměstnavatele, po několika minutách začali dávat hlasitě najevo, co si myslí o tak nehorázném pomlouvání Tomáše Bati a překrucování reality. Nevole vyvrcholila demolováním kina, které ukončil až zásah policie. Představení se nedohrálo.[1]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat