Boseho–Einsteinův kondenzát

Boseho-Einsteinův kondenzát je látka tvořená bosony při teplotě blížící se absolutní nule (0 kelvinů neboli −273,15 °C). Za takovýchto podmínek má velká část atomů minimální kvantovou energii. Kvantový efekt je pozorovatelný na makromolekulární úrovni.

Boseho-Einsteinův kondenzát

Tento stav látky byl, po zavedení kvantové mechaniky, předpokládán Albertem Einsteinem. Indický fyzik Šatendranáth Bose tento nízkoenergetický materiál objevil v roce 1925 a o 70 let později jej vyrobili Eric Cornell a Carl Wieman v laboratořích Coloradské university. Plynné rubidium bylo zchlazeno na 170 nanokelvinů (nK). Cornell, Wieman a Wolfgang Ketterle z Massachusettského technologického institutu (MIT) byli v roce 2001 za tento výkon oceněni Nobelovou cenou za fyziku.

Příkladem Boseho-Einsteinovy kondenzace je extrémně zchlazený oblak atomů s celočíselným spinem, kdy všechny atomy přejdou do stejného kvantového stavu a vykazují makroskopicky pozorovatelné kvantové chování.

Obrázek zobrazuje hustotu kondenzátu v ploše (od červené, přes žlutou a zelenou až po modrou a nejhustší bílou) pro tři různé teploty (vlevo 400 nK, uprostřed 200 nK a vpravo 50 nK).

Související článkyEditovat