Bnej Brak

Bnej Brak (hebrejsky zvuk בְּנֵי בְּרַק‎‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Bene Beraq[3], přepisováno též Bnei Brak nebo Bene Berak) je město v Izraeli v Telavivském distriktu.

Bnej Brak
בני ברק‎‎
Radnice v Bnej Brak
Radnice v Bnej Brak
Bnej Brak – znak
znak
Bnej Brak – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 10 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Telavivský
Bnej Brak
Bnej Brak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,343 km²[1]
Počet obyvatel 193 800 (2017[2])
Hustota zalidnění 26 368,4 (r.2015) obyv./km²
Správa
Vznik 1924
Oficiální web www.bnei-brak.muni.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Leží v nadmořské výšce 30 m v Izraelské pobřežní planině, přibližně 6 km severovýchodně od centra Tel Avivu. Je součástí telavivské aglomerace a na všech stranách souvisle obklopeno zastavěným územím dalších měst v rámci této aglomerace. Na západě a na jihu je to Ramat Gan, na východě Petach Tikva a Giv'at Šmu'el. Pouze na severu vytváří hranici města s Tel Avivem v jinak souvisle zastavěné krajině klín údolí řeky Jarkon. Bnej Brak se nachází v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská.

 
Mapa Bnej Brak: P: Ponevežská ješiva • S: ješiva Slobodka • C: kolel Chazona Iše • L: ješiva Lublinských učenců (Chachmej Lublin) T: ješiva Nádhera Sionu (Tif'eret Cijon)

Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 4. Po severním okraji města rovněž prochází železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Funguje tu železniční stanice Bnej Brak.

DějinyEditovat

 
Celkový pohled na Bnej Brak v r. 1928

Bnej Brak bylo založeno 14. května 1924.[4] Jméno odkazuje na biblické město Bené-berak citované v knize Jozue jako jedno z měst v podílu kmene Dan.[5][6] Starověké město leželo asi 5 km jižně a na počátku 20. století na jeho místě stála arabská vesnice nazvaná Ibn Abrák. Od ní byly také získány pozemky pro založení novodobého Bnej Brak.

 
Sederová hostina rabi Akivy v Bnej Brak vyobrazená v Pesachové hagadě z r. 1740

V době antiky si Bnej Brak získalo pověst centra rabínské učenosti, zejména díky tomu, že zde dlouhou dobu sídlil rabi Akiva a s ním jeho významní žáci, jako rabi Šim'on bar Jochaj. Známá je také pasáž z Pesachové hagady popisující učenou rozmluvu rabi Akivy a jeho žáků při sederové hostině držené v Bnej Brak.

V roce 1937 získalo status místní rady (malého města) a v 8. prosince 1949 bylo povýšeno na město.[6]

Bnej Brak je jediným izraelským velkoměstem, kde drtivou většinu obyvatelstva tvoří ultraortodoxní Židé. Jejich podíl se v roce 2007 odhadoval na 80–85 %.[7] Město je pomyslně rozděleno na jednotlivé části podle příslušníků jednotlivých chasidských dvorů, které v nich žijí (např Vižničtí chasidé, Belzští chasidé atp.) Vzhledem k povaze obyvatelstva, které ve městě žije, je zde velká koncentrace, synagog, ješiv, kolelů a jiných náboženských škol a institucí. Vysoká koncentrace ultraortodoxních židů v tomto městě dává Bnej Braku osobitý charakter. V Bnej Brak například nenajdeme kina, divadla, drahé módní restaurace, butiky s moderním oblečením atp. Během šabatu a židovských svátků jsou zde přísně dodržovány zákazy práce, což se projevuje například tím, že jsou zde zavřeny všechny obchody a ve městě je přísně dodržován zákaz vjezdu motorových vozidel. V Bnej Braku najdeme také jediný obchodní dům na světě, do něhož mají přístup pouze ženy.[8] Bnej Brak má jedinou sekulární čtvrť, která se nachází na severu města a nese název Pardes Kac.

Funguje tu velká Nemocnice Ma'ajnej ha-ješua.

DemografieEditovat

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 152 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, 154 400 osob).[3]

Podle Centrálního statistického úřadu (CBS) žilo v Bnej Brak k 31. prosinci 2017 193 800 lidí.[2] Je to město s nejdelší průměrnou délkou života u žen (81,1 let) i mužů (77,4 let) v Izraeli.[9]

Bnej Brak má také nejvyšší hustotu zalidnění ze všech izraelských měst. Na jeden kilometr čtvereční připadá víc než 20 000 lidí.[10] Celkový počet obyvatel ale přesto stále stoupá. Po jisté stagnaci koncem 90. let 20. století se v letech 2000-2009 zvýšil o dalších 20 000. Ultraortodoxní obyvatelé Bnej Braku zároveň pronikají do sousedních čtvrtí města Ramat Gan. Roste i podíl ultraortodoxních obyvatel v dosud sekulární čtvrti Pardes Kac. V roce 2007 prohlásil starosta Bnej Braku Ja'akov Ašer, že bylo dosaženo maximálního možného využití zastavěných ploch a že město připravuje jen poslední dva nebo tři obytné soubory o kapacitě 750 bytových jednotek.[7] Přesto se v dekádě 2007–2017 populace města zahušťováním osídlení zvýšila z přibližně 150 000 na téměř 195 000.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19489 300
195014 300
195118 000
195220 500
195322 500
195425 000
195528 000
195632 700
195734 300
195838 300
RokObyvatelé
195941 600
196045 200
196147 000
196251 700
196354 100
196457 300
196560 400
196663 100
196764 700
196867 000
RokObyvatelé
196969 700
197072 100
197174 200
197275 700
197379 300
197481 000
197583 000
197684 400
197785 900
197887 300
RokObyvatelé
197989 600
198091 400
198192 800
198294 800
198396 100
1984100 400
1985102 400
1986104 700
1987107 400
1988109 400
RokObyvatelé
1989111 800
1990116 700
1991121 200
1992124 400
1993125 000
1994127 100
1995128 600
1996130 500
1997133 900
1998133 900
RokObyvatelé
1999134 700
2000136 900
2001139 000
2002138 900
2003139 600
2004142 300
2005145 100
2006147 900
2007151 000
2008153 300
RokObyvatelé
2009154 400
2010158 900
2011163 300
2012168 800
2013172 500
2014178 300
2015182 800
2016189 000
2017193 800
2018193 774

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-15]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. וילנאי‎‎, זאב‎‎. אנציקלופדיה לידיעת ארץ ישראל‎‎. תל אביב‎‎: עמ עובד‎‎, 1977. Heslo בְּנֵי בְּרַק‎‎, s. 946–948. (hebrejsky) 
  5. Joz 19, 45 (Kral, ČEP)
  6. a b Bene Beraq (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Bar Eli, Avi: Natural expansion [online]. Haaretz [cit. 2009-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24. (anglicky) 
  8. bbc.co.uk [online]. bbc.co.uk [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. www.jewishmediaresources.com [online]. www.jewishmediaresources.com [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Greenwald, Shlomo: Bnei Brak: A City Worth Building For [online]. The Jewish Press [cit. 2009-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-19. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat