Bláznivý Petříček

francouzský film z roku 1965

Bláznivý Petříček (ve francouzském originále Pierrot le fou) je francouzský hraný film, který natočil režisér Jean-Luc Godard volně podle knihy Obsession od amerického spisovatele Lionela Whita.

Bláznivý Petříček
Původní názevPierrot le fou
Země původuFrancie
Itálie
Jazykfrancouzština
Délka110 min
Žánryromantický film
filmové drama
filmová komedie
kriminální film
PředlohaLionel White: Obsession
Scénář a režieJean-Luc Godard
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJean-Paul Belmondo
Anna Karina
ProdukceGeorges de Beauregard
HudbaAntoine Duhamel
KameraRaoul Coutard
StřihFrançoise Collin
Výroba a distribuce
Premiéra1965
Produkční společnostDino De Laurentiis Cinematografica
DistribuceNetflix
Société Nouvelle de Cinématographie
Rozpočet300 000 $
Bláznivý Petříček na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příběh

editovat

Petříček (Pierrot, Jean-Paul Belmondo), který se ve skutečnosti jmenuje Ferdinand, je znechucen z života s nudnou italskou manželkou a společně s dávnou milenkou Marianne (Anna Karina) prchá před konvencemi francouzské smetánky, nudným životem i závazky. Začne si psát deník a společně se svou novou múzou prchají na francouzskou riviéru. Cesta za svobodou je provázena ukradenými auty, penězi a několika mrtvolami. Po cestě se ale ztratí navzájem jeden druhému. Marianne se v přístavu setkává se svým bratrem Fredem (Dirk Sanders), který je zapleten do obchodu se zbraněmi, a ze kterého se vyklube její milenec. Tragický konec doprovází tragickou lásku plnou nepochopení a nedorozumění.[1]

Produkce

editovat

Do filmu byli obsazeni Jean-Paul Belmondo a režisérova manželka Anna Karina, ačkoliv původně plánoval Godard oslovit Richarda Burtona.[1]cameo roli se zde představil Samuel Fuller a dále ve snímku hráli například Henri Attal, Dominique Zardi, Raymond Devos a Jean-Pierre Léaud (scéna v kině). Jeho kameramanem byl dlouhodobý spolupracovník Raoul Coutard, hudbu složil Antoine Duhamel. Snímek byl natáčen na francouzské riviéře kolem města Nice a v Paříži.

Filmový styl

editovat

Stejně jako většina předchozích a všechny následující, je i Bláznivý Petříček politickým filmem s řadou odkazů na válku ve Vietnamu, nebo válku v Alžíru. Jedná se o koláž či pamflet s prvky dramatu, road movie, milostného příběhu i kriminálního filmu s jasně levicovým vyzněním. Godard využívá výrazných barev, ostrých střihů, diskontinuální zvukové stopy, často pracuje s textem, písmem, nápisy a volnými asociacemi (např. na firmu Total). Postavy často vystupují ze svých rolí, mluví k divákovi a jednají expresivně až iracionálně. Film je plný referencí a odkazů na literaturu či jiná filmová a umělecká díla (Diega Velasqueze, Jeana Renoira, Honoré de Balzaca a dalších). Patří mezi jedno z vrcholných děl francouzské nové vlny.[2]

Uvedení

editovat

Uveden byl v roce 1965 a ve Francii jej vidělo 1 310 579 diváků, což z něj v této zemi dělalo patnáctý nejsledovanější film roku 1965. Snímek byl vybrán jako francouzský adept na nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, ale do výsledné užší nominace se nedostal. V Československu byl Bláznivý Petříček uveden v prosinci 1966 jako předpremiéra v rámci Týdne francouzských filmů.[3]

Kulturní odkazy

editovat

V Městském divadle v Jablonci a později v divadle La Fabrika byl snímek zinscenován do podoby divadelního představení s Vojtěchem Dykem a Tatianou Dykovou v hlavních rolích.[4]

Reference

editovat
  1. a b HEÉ, Arnaud. CinEd - metodický materiál k filmu. cined.eu [online]. Cined, 2020-02-14 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  2. EBERT, Roger. Pierrot le Fou movie review & film summary (1966) | Roger Ebert. https://www.rogerebert.com/ [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Týden francouzských filmů. Rudé právo. 1966-12-15, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 
  4. Bláznivý Petříček - La Fabrika | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat