Otevřít hlavní menu

Anna Karina, rodným jménem Hanne Karin Blarke Bayerová (* 22. září 1940, Solbjerg) je dánsko-francouzská herečka, která se proslavila ve filmech francouzské nové vlny, zejména ve snímcích svého manžela (1961-1965) režiséra Jean-Luca Godarda. V roce 1961 získala Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon v Godardově filmu Žena je žena na filmovém festivalu v Berlíně.

Anna Karina
Anna karina.jpg
Rodné jméno Hanne Karen Blarke Bayer
Narození 22. září 1940 (79 let)
Solbjerg
Povolání zpěvačka, filmová režisérka, romanopiskyně, scenáristka, modelka, divadelní herečka, filmová herečka, spisovatelka a herečka
Manžel(ka) Jean-Luc Godard (1961–1965)
Pierre Fabre (1968–1974)
Daniel Duval (1978–1981)
Dennis Berry (1982–1994)
Ocenění Silver Bear for Best Actress (1961)
komandér Řádu umění a literatury (1996)
Bodil Honorary Award (2016)
rytíř Čestné legie (2017)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Byla problémové dítě, které často utíkalo z domova. Brzy začala malovat a ještě jako nezletilá si přivydělávala jako zpěvačka v nočních barech. Po hádce s matkou utekla roku 1958, ve svých sedmnácti, do Paříže, ačkoli neměla žádné peníze ani neuměla francouzsky. V kavárně Les Deux Magots ji jednoho dne oslovila agentka hledající mladé modelky. Brzy pracovala s Pierrem Cardinem či Coco Chanel. Právě Chanel ji vymyslela umělecké jméno Anna Karina. Začala hrát i v reklamách.

V reklamě Palmolive ji prvně spatřil i Godard. Vzápětí ji nabídl malou roli ve svém prvním filmu U konce s dechem (1960), avšak Anna odmítla kvůli nahé scéně. Roku 1961 však již hrála hlavní roli v jeho filmu Vojáček a brzy následovaly další, stejně jako vztah s režisérem. Ale začala být obsazována i jinými režiséry - Jacquesem Rivettem, Luchinem Viscontim, Rainerem Wernerem Fassbinderem a stala se tak jakýmsi symbolem evropského uměleckého filmu 60. a 70. let.

Nakoukla i do hudebního šoubyznysu, když nazpívala několik písní se Sergem Gainsbourgem a vydala i vlastní album Une histoire d'amour. V 70. letech začala psát i knihy: Vivre ensemble (1973), Golden City (1983), On n'achète pas le soleil (1988) a Jusqu'au bout du hasard (1998). Od 80. let se na plátně objevovala již jen výjimečně. V roce 2008 režírovala vlastní film Victoria.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Karina na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat