Otevřít hlavní menu
Tento článek je o hlinité kaši. Další významy jsou uvedeny na stránce Blato.
Bláto
Zablácené holinky
Rozbahněné cesty za druhé světové války

Bláto je vazká kapalina hustší konzistence sestávající z vody a rozpuštěné hlíny. Bláto vzniká všude tam, kde je obnažen povrch půdy a ten je ve styku s vodou. Jedná se nejčastěji o vodu dešťovou, která pokud se nevsákne, rozbahní povrch půdy rozpuštěním povrchových vrstev ve vodě.

Obsah

Význam blátaEditovat

Ve vztahu k člověku a k jeho životnímu prostředí je bláto vnímáno různě - jak kladně, tak záporně.

Negativní vlastnosti a působení blátaEditovat

Pro vnímání bláta jsou určující jeho vlastnosti a chování při styku s jinými předměty a povrchy, na nichž ulpívá - nepříjemné je v kontaktu s obuví, na kterou se lepí a pokud není smyto či jinak očištěno, nanáší se bláto do obydlí. Po zaschnutí pak se vytvářejí na podlaze tmavé šlápoty, ze zaschlého bláta pak vzniká prach, který dále obydlí znečišťuje. Obdobné je to i s vozidly, stroji a jinou mechanizací kterým se bláto lepí na pneumatiky. Zde navíc bláto může být příčinou skluzu, který může skončit tragicky. Dalším, podstatně významnějším problémem spojeným s blátem a stroji je boření a zapadání těchto strojů do měkké - rozbahněné - půdy. Nejvíce negativních následků tak způsobuje bláto svým vznikem a přítomností na nezpevněných komunikacích.

Využití blátaEditovat

Tytéž vlastnosti bláta jsou ovšem pro některé činnosti člověka užitečné. Především se bláto u přírodních národů či v lidové architektuře využívá jako materiál (tzv. mazanice) při stavbě obydlí. Dále se používá k potírání těla či dekoraci sochařských detailů. S blátem jsou spojeny i lidské radovánky - např. boj v blátě nebo skákání do něho; pro tyto účely bláto nejčastěji připravuje uměle.

Boj s blátem v průběhu staletíEditovat

Vzhledem k tomu, že bláto značně znepříjemňuje lidem existenci, od pradávna člověk s blátem bojuje. To se projevuje v úpravách především komunikací, ale i dalších veřejných prostor - na cestách, ulicích, dvorcích a lidských příbytcích, kde dochází ke zpevňování, dláždění či asfaltování, tak aby došlo co největší eliminaci obnažené půdy a tedy i omezení vzniku bláta.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat