Bitva u Temešváru

Bitva u Temešváru
	konflikt: maďarská revoluce 1848-1849
Trvání	9. srpna 1849
Místo	Temešvár
Souřadnice	45°49′52″ s. š., 21°9′30″ v. d.
Výsledek	Rakouské vítěztví
Strany
Uhersko; Italští dobrovolníci; Polské legie;	Ruské impérium; Rakouské císařství;
Velitelé
Józef Bem; Mór Perczel; Aristid Dessewffy; György Kmety;	Feodor Sergejevič Panyutyin; Julius von Haynau; Franz de Paula z Lichtenštejna;
Síla
42 692 mužů jízda: 1850; polská legie: 1250;	34 000
Ztráty
6000–15000 mrtví: 300–500; zajatí a nezvěstní: 6000–15000;	208 36 mrtvých; 153 raněných;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Temešváru se odehrála 9. srpna 1849. Bitvu vyhrála rakouská strana vedená generálem von Haynauem. Šlo o klíčovou bitvu Maďarské revoluce v letech 1848–1849.

Průběh

Po maďarské porážce v bitvě u Szőregu vedl generálporučík Henryk Dembiński své jednotky do Temešváru a chystal se vydat k ústupu směrem na Lugos. Tehdy do tábora dorazil generálporučík Józef Bem s rozkazem převzít velení. Bem se snažil stáhnout k Aradu, ale dozvěděl se, že poblíž se nachází armáda von Haynaua. Bem se rozhodl na von Haynaua zaútočit a posílit tak morálku své demoralizované armády.

Zpočátku Maďaři vyhrávali, Bem odrazil rakouský útok. Obléhacímu tvaru generála Vécseye však došla munice, jelikož je Dembiński předtím poslal do Lugosu. Bem však stále doufal, že bitvu vyhraje a postavil se do první linie své armády, jenže spadl z koně a byl odnesen z bojiště. Mezi Maďary při ústupu vypukla panika a Rakušané vzali asi 6000 vojáků jako zajatce. 20 000–30 000 vojáků prchlo do Lugosu.

Následky

Porážka znemožnila spojení armády s armádou Artúra Görgeyho, čímž skončila poslední naděje pokračovat v revoluci. Následně rezignoval Lajos Kossuth a 13. srpna 1849 se revolucionáři vzdali u Vilagóše.

Osudy velitelů

Bem, Kmety a Dembiński utekli do Turecka. Mór Perczel byl odsouzen k trestu smrti, ale také utekl do Turecka a poté na ostrov Jersey. Generálové Dessewffy a Vécsey byli odsouzeni k smrti a popraveni. Görgey a Kossuth utekli a po rakousko-uherském vyrovnání dostali možnost se vrátit zpátky. Kossuth dožil v Itálii a Görgey zemřel v roce 1916 v Budapešti.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Temesvár na anglické Wikipedii.