Otevřít hlavní menu

Bitva u Ladé se odehrála roku 494 př. n. l. mezi Ióny a Peršany. Byla vyvrcholením Iónského povstání.

Bitva u Ladé
konflikt: řecko-perské války
Mapa milétské zátoky s ostrovem Ladé
Mapa milétské zátoky s ostrovem Ladé
trvání: 494 př. n. l.
místo: Okolí ostrova Ladé
výsledek: Přesvědčivé vítězství Persie
strany
Iónie Perská říše
velitelé
Dionysius z Fókaie Artafernes

síla
353 triér 600 lodí
ztráty
234 triér 57 lodí

Obsah

PozadíEditovat

Iónské povstání se začalo v roce 499 př. n. l., když Aristagoras z Milétu povstal proti Peršanům, kteří tuto oblast ovládali. Aristagoras požádal o pomoc pevninské Řecko a v roce 498 př. n. l. Athéňané obsadili a vypálili Sardy, centrum místní perské vlády. Peršané odpověděli námořním útokem v roce 494 př. n. l.

BitvaEditovat

Perský velitel Artafernes do roku 494 př. n. l. znovu dobyl několik iónských měst a oblehl Milétos z pevniny i moře. V tomto roce se perské loďstvo utkalo v přímém souboji s řeckou flotilou u milétského přístavu Ladé. Iónové se spojili s několika ostrovy v Egejském moři a sebrali 353 triér; Peršané proti nim postavili svých 600 lodí. Iónům velel Dionysius z Fókaie, který podle Hérodota připravoval vojsko na konflikt tak tvrdým způsobem, že vojáci dokonce odmítali bojovat. Když bitva začala, mnoho iónských lodí se stále odmítalo do boje zapojit; 49 lodí ze Samu opustilo bojovou linii. To způsobilo odchod dalších 70 lodí z Lesbu a spustilo tak řetězovou reakci. Dionysiovy lodě, které zjistily, že bitva je ztracena, se otočily a uprchly. Zbytky řecké flotily byly zcela zničeny a Milétos se krátce nato vzdal.

NásledkyEditovat

Iónské povstání bylo potlačeno a v roce 492 př. n. l. Peršané dobyli Makedonii a Thrákii. V pevninském Řecku nepoznali chuť porážky až do roku 490 př. n. l., kdy proběhla bitva u Marathonu. Mezitím se Dionysius stal pirátem na Sicílii.

Externí odkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bitka pri Ladé na slovenské Wikipedii.