Bitva o Mongolsko

Bitva o Mongolsko proběhla v březnu 1921 na území dnešního Mongolska a byla součástí ruské občanské války. Jejím hlavním aktérem byl generál baron Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg, také přezdívaný „šílený baron“ nebo „krvavý baron“.[1]

1. bitva o Mongolsko
konflikt: Ruská občanská válka
{{{alt}}}
Důstojník bělogvardějců stojí vedle hlav popravených vězňů po obsazení věznice Gaming.
trvání: únorbřezen 1921
místo: Vnější Mongolsko, Mongolsko
výsledek: vítězství bělogvardějců
strany
Ruské impérium bělogvardějci Čínská republika Čína (posádka čínské armády)
velitelé
Ruské impérium Roman von Ungern-Sternberg
Ruské impérium Boris Razuchin
Čínská republika gen. Čang Ťing-chuej
Čínská republika gen. Kchuo Songling
Čínská republika gen. Ma

síla
800–1 000 bělogvardějců a kozáků 2 000–3 000 čínských vojáků
ztráty
400–500 bělogvardějců a kozáků ???

Situace před konfliktemEditovat

Po politických rozbrojích mezi jednotlivými bělogvardějskými frakcemi se oddělila skupina kozáckých regimentů spolupracujících s Japonci kolem Ungerna-Sternberga a Grigorije Semjonova. Ti se vydali přes jižní Rusko a střední Asii na Dálný východ. Tehdy si Ungern-Sternberg vyhlédl právě Mongolsko za svoje nové útočiště. Spojil se s hlavou mongolského státu a představitelem mongolského buddhismu, Bogd-chánem (Bogd-gégenem) a získal jeho politickou podporu v boji proti Číňanům. Ungernovým vojákům se podařilo osvobodit Bogd-chána z čínského zajetí a ten přislíbil politickou záštitu jeho novému režimu.

Průběh konfliktuEditovat

 
Generál Ungern-Sternberg v Mongolsku

V březnu Ungern-Sternberg přepadl vojska čínské republikánské armády. Ta ovšem jeho armádu odrazila. Ungern přešel k chytré lsti. Jedné březnové noci nechal Ungern podpálit lesy v Mongolsku tak, aby si čínští vojáci mysleli, že proti nim postupuje obrovská armáda. Lest byla úspěšná a čínští vojáci se dali se na rychlý ústup.

Důsledky konfliktuEditovat

13. března 1921 Ungern vyhlásil svoji loutkovou diktaturu v Mongolsku zaštítěnou politicky Bogd-chánem. Prohlásil se za „převtělení Čingischána“ a za cíl si dal vyhladit všechny skutečné i domnělé komunisty, opozičníky a Židy. Podle očitého svědectví polského cestovatele Ferdinanda Ossendowského byl baron Ungern přesvědčeným buddhistou. Mezitím dostávala nově vznikající pravidelná Ungernova armáda rozsáhlé dodávky zbraní a munice od japonských interventů.

PoznámkyEditovat

  1. V tomto ohledu už carský generál Wrangel za první světové války varoval generální štáb, aby nepovyšoval plukovníka Ungerna-Sternberga na pozici generála. Štáb na to ale neslyšel.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat