Bazilika svatého Štěpána
Bazilika svatého Štěpána (maďarsky Szent István-bazilika) v Budapešti je římskokatolická bazilika. Je pojmenována na počest prvního uherského krále a světce Štěpána I. (975–1038), jehož mumifikovaná ruka je uložena v relikviáři. Slouží jako konkatedrála Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťské.
Bazilika svatého Štěpána (Szent István-bazilika) | |
---|---|
Hlavní portál | |
Místo | |
Stát | Maďarsko |
Obec | Budapešť - Lipótváros |
Souřadnice | 47°30′3″ s. š., 19°3′14″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | Budapešť-Lipótváros, Maďarsko |
Diecéze | Budapešť |
Status | bazilika |
Zasvěcení | Štěpán I. Uherský |
Datum posvěcení | 1905 |
Architektonický popis | |
Architekt | József Hild, Miklós Ybl, József Kauser |
Stavební sloh | neoklasicismus |
Výstavba | 1847-1905 |
Specifikace | |
Kapacita | 8 500 |
Délka | 87,4 m |
Šířka | 55 m |
Výška | 96 m |
Další informace | |
Adresa | Budapešť - Lipótváros, Maďarsko |
Oficiální web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stavba
editovatBazilika sv. Štěpána je vedle ostřihomské baziliky nejvýznamnější duchovní stavbou v Maďarsku, jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů a zároveň třetí nejvyšší stavbou Maďarska. Začala se stavět roku 1847 podle plánů Józsefa Hilda jako farní kostel německé farnosti sv. Leopolda, ale za bouří v roce 1848-1849 musely být práce přerušeny. Blízkost Dunaje a spodní voda působily velké problémy a roku 1868 se špatně založená kupole zřítila. Vedení stavby převzal Miklós Ybl, který v podzemí vybudoval tři patra sklepů a stavbu přizpůsobil novorenesančnímu stylu. Roku 1905 mohla být bazilika konečně vysvěcena a roku 1931 dostala jako první v Maďarsku titul Basilica minor.
Zvony baziliky
editovatBazilika má šest zvonů: jeden zvon je na jižní věži a pět na severní.
- Velký zvon sv. Štěpán
- Největší zvon Maďarska. Situovaný na jižní věži, váží 9250 kg, průměr těla zvonu je 240 cm. Zvon byl ulit v Pernerově zvonařství (Glockengießerei Rudolf Perner) v německém Pasově roku 1990.
- Zvon svatá Panna Marie
- Nejstarší z chrámových zvonů, odlitý Ferencem Walserem roku 1863 v Pešti. Váží 3100 kg a má průměr 178,5 cm.
- Zvon sv. Jindřich II.
- Váží 2150 kg a má průměr 150 cm. Byl odlit v Pasově roku 1993.
- Zvon sv. Gizela
- Váží 1250 kg a má průměr 117,8 cm. Byl odlit v Pasově roku 1993.
- Zvon sv. Imrich
- Váží 750 kg. Byl odlit v Pasově roku 1993.
- Zvon sv. Alžběta Durynská z dynastie Arpádovců
- Váží 500 kg. Byl odlit v Pasově roku 1993.
Velký zvon byl posvěcen 20. srpna 1990 na den svátku sv. Štěpána. Čtyři menší zvony byly posvěceny o tři roky později ve stejný den.
Galerie
editovat-
Průčelí
-
Zadní strana
-
Bazilika sv. Štěpána
-
Bazilika v noci
-
Interiér
-
Kupole
-
Letecká fotografie baziliky
-
Pohled z vrcholu baziliky