Bas buffo

Druh hlasu

Bas buffo, (také Spielbass, pro mluvené role) je označení pro charakterního herce s běžným basovým hlasem, který vystupuje ve veselých rolích v operách s dialogy.(Spieloper) a dalších semisériích či v komických operách.

Charakteristika editovat

Podle dlouhodobě závazného popisu muzikologa Rudolfa Kloibera, je bas buffo označení pro hlasovou polohu, která je vhodná pro dané operní nebo operetní role a která je uvedena ve smluvním závazku. Pokud jde o typ hlasu, není mezi německým basovým buffem a jeho francouzskými a italskými protějšky velký rozdíl, například v operách Rossiniho a Donizettiho

Vzhledem k tomu, že party jsou textově bohaté (parlando[pozn 1]), byly většinou komponovány pro baryton. Některé role také vyžadují, aby zpěvák dělal exkurze do svého falzetového rejstříku.

Party (výběr) editovat

Poznámky editovat

  1. Parlando je takový zpěv, který se blíží (či jím je) mluvenému projevu. Parlando můžeme označit za mluvenou píseň, či za její část.. www.slovnik-cizich-slov.net [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  2. První interpret Župana, komik Alexander Girardi, byl  tenor: Strauss komponoval part v houslovém klíči. V divadelní praxi se však prosadilo obsazení bas buffem. Role se proto musí transponovat dolů o malou nebo velkou tercii.
  3. První herec, který ztvárnil plukovníka Ollendorfa, komik Felix Schweighofer, byl barytonista: Millöcker celou roli – jako pro tenor – zapsal do houslového klíče. V divadelní praxi se včak prosadilo obsazení basovým buffem, k němuž se role musí transponovat o malou nebo velkou tercii.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bassbuffo na německé Wikipedii.

Literatura editovat

  • Rudolf Kloiber: Handbuch der Oper. Originalausgabe: Regensburg 1951.
  • Bernd Göpfert: Stimmtypen und Rollencharaktere in der deutschen Oper von 1815–1848. Wiesbaden: Breitkopf & Härtel (1977). 260 S.

Související články editovat