Bartoloměj Stehlík z Čeňkova starší
Bartoloměj Stehlík z Čeňkova starší (1542 Plzeň[1] – červen/červenec 1619 tamtéž) byl český sládek, vážený měšťan města Plzně povýšený do šlechtického stavu, působící v oboru pivovarnictví. Byl též dlouholetým konšelem a cechmistrem městského pivovarnického cechu. Zemřel na následky mučení po poražené vzpouře proti v Plzni sídlícímu protestantskému vojsku Petra Arnošta II. Mansfelda. Stal se zakladatelem šlechtického roku Stehlíků z Čeňkova, jehož členové působili na plzeňské radnici v pozici radních či purkmistrů v několika dalších staletích.
Bartoloměj Stehlík z Čeňkova starší | |
---|---|
![]() Bartoloměj Stehlík z Čeňkova starší (kresba z 19. století) | |
Narození | 1542 Plzeň ![]() |
Úmrtí | 1619 (ve věku 76–77 let) Plzeň ![]() |
Příčina úmrtí | věznění a mučení |
Choť | Marta Stehlíková (roz. Kaliková) |
Příbuzní | Kašpar Ladislav Stehlík z Čeňkova (syn), Bartoloměj Stehlík z Čeňkova mladší |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatMládí
editovatNarodil se v Plzni do nemajetné měšťanské rodiny místního bečváře (výrobce sudů) Jakuba Stehlíka, jeho předkové jsou v Plzni doloženi od 14. století. Bartolomějův dědeček se jmenoval rovněž Bartoloměj a žil ještě v roce 1510. První písemně doložený člen tohoto rodu v Plzni byl pradědeček Martin Stehlík, který zemřel roku 1399.[2]
Bartoloměj se vyučil sládkem a byl přijat do městského pivovarského cechu. Díky několika výhodným sňatkům a horlivé podpoře katolické moci a císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. se Stehlíkovi podařilo proniknout na nejvyšší společenská místa ve městě. Jeho manželkou byla také Marta Stehlíková rozená Kaliková.
Od roku 1579 s přestávkami působil v městské radě, nikdy se však nestal jejím primasem. V roce 1589 krátce vykonával funkci městského rychtáře. Vlastnil též v Plzni několik domů[3].
29. května 1598[4] udělil císař Rudolf II. Stehlíkovi a jeho rodině šlechtický titul s erbem a přídomkem z Čeňkova. Ve své době se jednalo o jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších obyvatel města. V roce 1607 působil jako krajský berník (výběrčí daní), od roku 1612 pak jako pivovárečný cechmistr.
Vzpoura proti Mansfeldovi
editovatV roce 1618 byl Petr Arnošt II. Mansfeld vyslán savojským vévodou Karlem Emanuelem v čele asi 2000 mužů na podporu českých stavů v boji proti Habsburkům v Českém království. Během své kariéry byl označen za vůbec nejschopnějšího vojevůdce v českých službách, ale také se jeho vojsko stalo známé kvůli svým loupeživým výpadům a rabování. Podařilo se mu ještě roku 1618 dobýt Plzeň, ale později byl 10. června 1619 poražen císařským vojskem vedeným hrabětem Buquoyem v bitvě u Záblatí, jedné z prvních bitev počínající třicetileté války. Roztrpčen z porážky se Mansfeld vrátil do Plzně, kde proti němu vypukla vzpoura vedená několika plzeňskými konšely, mj. Bartolomějem Stehlíkem. Mansfeld nechal konšely uvěznit na různých místech ve městě a krutě mučit.
Úmrtí
editovatNásledkem věznění a mučení zemřel Bartoloměj Stehlík z Čeňkova nedlouho po svém uvěznění, ve věku 77 let. Pohřben byl pravděpodobně do rodové hrobky v kryptě Katedrály sv. Bartoloměje na plzeňském náměstí.
Mansfeld se pak roku 1620 za císařský úplatek 100 000 rýnských stal neutrálním a do bitvy na Bílé hoře se nezapojil, místo toho zůstal se svým vojskem v Plzni. Přestože by se toto jednání mohlo zdát zrádné, obvykle takto nebývá označováno ani dobovými historiky.
Rodina
editovatPotomci Bartoloměje Stehlíka z Čeňkova působili ve vedení města i v dalších letech. Syn Bartoloměj Stehlík z Čeňkova mladší působil jako plzeňský purkmistr v letech 1635–1637, za svou loajalitu císaři obdržel rytířský titul. Jeho vzdálenější příbuzný Jan Václav Stehlík z Čeňkova byl purkmistrem v letech 1734–1744, František Stehlík z Čeňkova potom v letech 1801–1808.
Jeho syn Kašpar Ladislav Stehlík z Čeňkova (1571–1613) odešel studovat matematiku a přírodní vědy na Univerzitu Karlovu do Prahy a proslul jako jeden z prvních českých astronomů[3].
Související hesla
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Bartoloměj Stehlík st.. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich. Svazek 38, Wien 1879, s. 2-3
- ↑ a b KÉHAR, HTML code: Ota. Astronomia - astronomický server fakulty pedagogické ZČU. astronomia.zcu.cz [online]. 2006-01-01 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Petr MAŠEK, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. II. díl (N-Ž). Argo Praha 2010, s. 304-305 (pravopis: z Čenkova, podle obce Čenkov na Příbramsku, tj. bez háčku).