Backerbse
Backerbsen[1] (také gebackene Erbsen – česky doslova „pečené hrášky“) jsou tradiční těstoviny do polévky německé nebo rakouské kuchyně. Pochází z Vorarlberska.[2]
| Backerbse | |
|---|---|
 Backerbsen zakoupené v obchodě | |
| Základní informace | |
| Místo původu | Německo a Rakousko |
| Složení | |
| mouka, vejce, mléko a sůl | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Backerbsen, dříve pečené na sádle byly vložkou do polévek „vyšších vrstev“.[3] V 21. století se vyrábí průmyslově a v obchodní síti jsou běžnou komoditou. Poprvé je začala nabízet v roce 1953 vorarlberská firma Rudolf Ölz Meisterbäcker. Vyrábí si je ale i hospodyně samy.
Regionální označení editovat
V Německu se užívá především označení (gebackene) Mehlerbse („moučné hrášky“)[4]. V německojazyčné části Švýcarska se užívá i označení Suppenperle (polévkové perly)[5] což odráží výraz ve vorarlberském dialektu Hochzeitsperle („svatební perly“). Původním označením backerbsen v Rakousku byl výraz Hochzitbolla.[6] Dalším typickým označením je 'Bufferl', jemuž odpovídá hornošvábský výraz 'Bopfrlâ'.
Domácí příprava editovat
Připravují se z těsta složeného z mouky, vajec, mléka s přídavkem soli, popřípadě rostlinného oleje. Pomocí plochého struhadla se z těsta tvoří malé kuličky velikosti hrachu, ty se nechají rovnou padat do vroucího oleje a fritují se. Backerbsen se do polévky či bujónu přidávají bezprostředně před servírováním.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Backerbse na německé Wikipedii.
- ↑ Ludwig Heck: Heiter-ernste Lebensbeichte, Im Deutschen Verlag, 1938, S. 118 (Backerbse na Knihách Google) Ein Berliner schreibt über Wien und die Küche, wie sehr sie ihm mundet. Backerbsen, Hirnschöberln und Palatschinken sind unter Anführungszeichen.
- ↑ Eleonora Maria Rosalia von Liechtenstein, Georg Adam Seelig: Freywillig aufgesprungener Granat-Apffel des Christlichen Samariters. Oder: Aus Christlicher Liebe des Nächsten eröffnete Geheimnisse vieler vortrefflicher bewährter Artzneyen […] Wie auch einem neuen Koch-Buch, Band 1, Schmidt, Nürnberg 1739, S. 299, „294. Gebackene Erbsen“ (Backerbse na Knihách Google)
- ↑ Verein für Volkskunde in Wien: Österreichische Zeitschrift für Volkskunde, Band 34, Österreichischer Bundesverlag für Unterricht, Wissenschaft und Kunst, 1980, S. 90
- ↑ Sophie Wilhelmine Scheibler: Allgemeines Deutsches Kochbuch für alle Stände, oder gründliche Anweisung alle Arten Speisen und Backwerke auf die wohlfeilste und schmackhafteste Art zuzubereiten, 17. Auflage, C.F. Amelang, Leipzig & Berlin 1866, S. 64, „156. Suppe mit gebackenen Mehlerbsen“, (Backerbse na Knihách Google)
- ↑ Mitteilungen aus dem Gebiete der Lebensmitteluntersuchung und Hygiene, Bände 58–59, Schweizerische Gesellschaft für Analytische und Angewandte Chemie, 1967, S 309, „Suppenperlen“
Mitteilungen aus dem Gebiete der Lebensmitteluntersuchung und Hygiene, Bände 78–79, Eidgenössisches Gesundheitsamt, 1987, S. 71, „Backerbsen“ - ↑ Oelz Unternehmensgeschichte: Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-07., navštíveno 21. 8. 2012
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Backerbse na Wikimedia Commons
