Avgust Jefimovič Javič
Avgust Jefimovič Javič (rusky Август Ефимович Явич; 10. října 1900 Švenčionys – 7. května 1979 Moskva) byl ruský spisovatel a novinář.
| Avgust Jefimovič Javič | |
|---|---|
| Narození | 10. října 1900 nebo 1900 Švenčionys |
| Úmrtí | 7. května 1979, 8. května 1979 nebo 1979 (ve věku 78–79 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
| Povolání | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodil se v rodině židovského obchodníka se dřevem. V roce 1914 se přestěhoval se svými rodiči do Voroněže, kde vystudoval střední školu. Od října 1919 pracoval jako výkonný tajemník redakční rady novin Voroněžská komuna.[1] Od dubna 1920 byl vedoucím informačního a publikačního oddělení provinčního odboru veřejného vzdělávání, později vedoucím politické osvěty v gubernii. V roce 1922 absolvoval režii v Divadelním studiu (Divadelní ústav Voroněž). Pracoval pro časopisy Výzva, Gudok, Práce, Izvestia a Pracující Moskva.
V letech 1931–1932 studoval na Ústavu dějin a filozofie .
Během druhé světové války byl válečným zpravodajem. Ústřední noviny Rudá flotila ho poslaly jako zvláštního korespondenta do Černomořské flotily. Na frontě byl raněn.
Na konci života ho sužovala tuberkulóza a srdeční onemocnění. Byl pohřben v Moskvě na Vagaňkovském hřbitově.[2]
Dílo
editovatV roce 1925 debutoval jako prozaik.[3] Publikoval hlavně pod pseudonymem Semjon Pešij.[4]
- Pouť, 1927
- Synové, 1935
- Jitro, 1956
- Kořeny a čas, 1969
- Život a skutky Rodijona Anikejeva, 1968
- Vyvolení, 1974
- Zničené naděje, 1976
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Явич, Август Ефимович na ruské Wikipedii.
- ↑ М.М. Бахтин--мыслитель, педагог, человек. [s.l.]: Красный Октябрь, 2010. 464 s. S. 213. (ruština)
- ↑ nec.m-necropol.ru [online]. nec.m-necropol [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (ruština)
- ↑ Запрещенные книги русских писателей и литературоведов 1917-1991: индекс советской цензуры с комментариями. [s.l.]: Санкт-Петербургский гос. университет культуры и искусств, 2003. 403 s. ISBN 9785947080230. S. 203. (ruština)
- ↑ ЛАСУНСКИЙ, Олег. Литературная прогулка по Воронежу. [s.l.]: Центрально-Черноземное книжное изд-во, 1985. 253 s. S. 159. (ruština)
