Avačský záliv

Avačský záliv (také Avačinský záliv, rusky Авачинская бухта, Avačinskaja buchta či Ава́чинская губа́[1]) je záliv Tichého oceánu, který se nachází na jihovýchodě Kamčatského poloostrova. Je přibližně 25 kilometrů dlouhý, u svého ústí je široký tři kilometry, dále se však podstatně rozšiřuje. Maximální hloubka je 26 metrů.[1] Celková vodní plocha zálivu je 215 kilometrů čtverečních. Tento záliv, druhý největší na světě, je schopen pojmout celosvětovou flotilu všech lodí.[2]

Avačský záliv
Břeh Avačského zálivu v Petropavlovsku-Kamčatském, v pozadí Korjacká sopka
Maximální hloubka26 m
Šířka3 km
Délka24 km
Rozloha215 km²
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekBeringovo moře
SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
SídlaPetropavlovsk-Kamčatskij Viljučinsk
PřítokyAvača, Paratunka
Avačinský záliv
Avačinský záliv

Do zálivu ze severozápadu ústí řeka Avača, na severovýchodním břehu leží město Petropavlovsk-Kamčatskij, správní středisko celého Kamčatského kraje, a na jihozápadním břehu leží uzavřené město Viljučinsk. Napravo u vjezdu do zálivu je Babuškinův mys s velkým černým Babuškinovým útesem, který je asi 100 metrů vysoký, s plochým vrcholkem. Zvláštním symbolem zálivu jsou útesy Tři bratři, které stojí při vjezdu do zálivu. Ve skalnatých útesech kolem zálivu je mnoho nádherných jeskyní, kam se dá dostat pouze kajaky.[3]

V Avačinském zálivu žije 32 druhů ryb, včetně platýsů, těrpug, mořských okounů, halibutů a všech druhů tichomořských lososů. Záliv je také domovem tuleňů a často zde jsou vidět kosatky a velryby.[4]

I když záliv v zimě zamrzá, slouží po celý rok rybářským a nákladním lodím. Kromě civilního přístavu se zde nachází také řada vojenských základen ruského námořnictva. Avačinský záliv je hlavní dopravní branou Kamčatky a také ideálním místem pro milovníky mořských plaveb, rybaření, potápění a surfování.[2]

Dějiny zálivuEditovat

Avačinský záliv byl objeven ruskými kozáky v čele s Radionem Presněcovem roku 1703, krátce poté byla celá Kamčatka Vladimirem Atlasovem dobyta a připojena k Ruskému impériu.[5] Skutečný význam zálivu, ale odhalil až Vitus Bering v roce 1729, který zde založil Petropavlovsk-Kamčatskij. Po skončení Druhé kamčatské expedice, zde zůstalo jen jeden poddůstojník se sedmi vojáky. V roce 1770 do zálivu poprvé připlula jiná než ruská loď. Bylo to plavidlo pod velením Charlese Clerka, zástupce a asistenta Jamese Cooka. Podrobně jej prozkoumal a zmapoval pro ruské carské námořnictvo Michail Dmitrijevič Těbeňkov ve třicátých letech devatenáctého století.

1. července 1850 byl u vjezdu do Avačinského zálivu postaven Petropavlovský maják, který byl vidět ze vzdálenosti 30 mil a sloužil k orientaci lodím. Tento maják byl první nejen na Kamčatce, ale i na celém ruském pobřeží Tichého oceánu.[5]

Environmentální katastrofa v roce 2020Editovat

Na podzim roku 2020 bylo zjištěno hromadné vyhynutí mořských organismů v Avačinském zálivu a v jeho blízkosti.[6] V mořské vodě se vznášela snadno rozpustná a vysoce toxická transparentní látka.[7] Na pobřeží byly vyplavování mrtví tuleni, chobotnice a mořští ježci. Surfaři si stěžovali na bolavé oči, kašel a horečku. Od mysu Nalyčev po Avačský záliv, což je více než 40 km, je mrtvý veškerý život v moři.[8] Příčina kontaminace je neznámá. Ruští odborníci a úřady mají několik teorií od vypouštění toxických látek do blízkých řek, které ústí do zálivu, přes unikající látky z tankeru až po přirozené příčiny.[9] Kontroly regionálního ministerstva přírodních zdrojů ukázali, že došlo k 2,5násobnému nárůstu hladiny fenolů a 3,6násobně stoupla koncentrace ropných produktů ve vodě.[10][11] Ruský ministr životního prostředí Dmitrij Kobilkin vyslovil podezření na zvýšenou míru místních mikroorganismů, které změnily hladinu kyslíku a tím udusily život v zálivu. Guvernér Kamčatky Vladimir Solodov uvedl, že za to může seismická aktivita ze sopek.[7] Guvernér také pozval americké, japonské a čínské experty, aby pomohli odhalit příčinu katastrofy.[12]

V březnu 2021 byl zveřejněn oficiální výsledek vyšetřování, že v Avačinském zálivu došlo od července do září 2020 k velké teplotní anomálii, která měla za následek výrazné zvýšení koncentrace chlorofylu, který vedl ke škodlivému rozkvětu řas, což způsobilo zánik 95 % mořského života v Avačinském zálivu.[13]

Vyčištění zálivuEditovat

V létě 2020 během pracovní cesty na ruský Dálný východ navštívil záliv ruský premiér Michal Mišustin a vyzval k odstranění potopených vraků lodí.[14]

Kamčatský guvernér Vladimir Solodov v říjnu 2021 oznámil, že v Avačinském zálivu se nachází celkem 85 různých potopených plavidel. Tato potopená plavidla ohrožují plavbu v zálivu, v říjnu 2021 proto Solodov rozhodl, že do tří let musí být vraky lodí vytaženy. Podle guvernéra růst cen kovů vzbudil zájem obchodníků o potopená plavidla, proto jejich vyzvednutí bude rychlé.[14]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avacha Bay na anglické Wikipedii.

  1. a b Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2021-03-20]. Heslo АВА́ЧИНСКАЯ ГУБА́. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b 7 чудес России: Камчатка. Авачинская бухта. ruschudo.ru [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  3. СВЯЗИ, © ИноСМИ ru 2000-2021При полном или частичном использовании материалов ссылка на ИноСМИ Ru обязательна Использование переводов в коммерческих целях запрещеноСетевое издание — Интернет-проект ИноСМИ RU зарегистрировано в Федеральной службе по надзору в сфере. Невероятно, но эти 10 мест – в России. ИноСМИ.Ru [online]. 2014-02-19 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Kamčatský kaleidoskop. www.violatravel.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  5. a b Jaro v Kartágu [online]. 2019-03-02 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (česky) 
  6. SPIEGEL, DER. Vergiftetes Wasser, Vulkanausbruch, Algen? Warum sterben jetzt viele Tiere vor Kamtschatka?. www.spiegel.de [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (německy) 
  7. a b Kamtschatka: Meeresverseuchung wohl nicht auf Öl zurückzuführen. BR24 [online]. 2020-10-07 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (německy) 
  8. Na Kamčatke nastala ekologická katastrofa. Na pobrežie vyplavilo chobotnice, tuleňov aj ďalšie druhy živočíchov. interez.sk [online]. 2020-10-06 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. PRIMA, F. T. V. VIDEO: Rusko čelí další ekologické katastrofě: Pobřeží Kamčatky lemují tisíce mrtvých mořských živočichů. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (česky) 
  10. Na Kamčatke prebieha obrovská ekologická katastrofa! Apokalyptické FOTO, ohrozené aj zdravie ľudí. Topky.sk [online]. 2020-10-09 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. IMETEO.SK. Masový úhyn živočíchov na pláži v Kamčatke. Problémy majú aj surfisti. iMeteo.sk [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. International scientists asked to join Kamchatka eco disaster research amid conflicting theories. siberiantimes.com [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  13. Space Study of a Red Tide-Related Environmental Disaster near Kamchatka Peninsula in September–October 2020,Doklady Earth Sciences - X-MOL. www.x-mol.com [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (čínsky) 
  14. a b Власти Камчатки намерены за три года расчистить Авачинскую бухту для судоходства. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazyEditovat