Medijní tvorba

druh kresby
(přesměrováno z Automatická kresba)

Medijní tvorba (spirituální tvorba, medijní kresba, medijní malba, medijní písmo, automatická kresba) je společný název pro veškerou výtvarnou činnost neškolených osob (Art brut) [p 1] především pak spiritistických médií.[2] Medijní kresby (malby) zobrazují vzájemně se prolínající a doplňující nadpřirozené a nerealistické předměty (objekty) ze světa rostlin, zvířat jakož i lidí.[2] Kromě neznámých tvarů živočichů i rostlin se na těchto kresbách (malbách) často objevují i fantaskní krajinné výjevy.[2] Rovněž bychom zde nalezli i ornamentální vzorce a symboly přecházející někdy až do mandalových schémat.[2]

Voynichův rukopis strana 33 (ilustrační foto)
Automatická kresba na skle (ilustrační foto)
Medijní písmo pořízené médiem Hélène Smith na seanci (ilustrační foto)

Švýcarský lékař, psychoterapeut a zakladatel analytické psychologie Carl Gustav Jung definoval medijní tvorbu jako „ideogramy nevědomých obsahů“ s tím, že jejich tvůrce (člověk) může opravdu kreslit (malovat) složité obrazy, o jejichž skutečném obsahu nemá ani tušení (zatímco během procesu tvorby – kreslení či malování – se tyto obrazy „vyvíjí takříkajíc samy ze sebe, a to často dokonce i v rozporu s vědomým záměrem“).[2][3] Medijní tvorbu lze chápat také jako produkt meditace, kdy meditující (např. médium) zaznamenává sdělení, která vidí svým vnitřním zrakem.[2] Medijní písmo (často nerozluštitelné, neboť právě nedešifrovatelný text bývá také jedním ze znaků medijního díla[2]) je dalším produktem medijní tvorby a existuje jak samostatně tak i zakomponované přímo do medijních kresb či medijních maleb.[2]

Ilustrativním příkladem takovéto medijní tvorby může zřejmě být i tzv. Voynichův rukopis[2] (především „botanická“ a „farmakologická“ část tohoto manuskriptu) kde se snoubí nerozluštitelné písmo s fantaskním zobrazením rostlin nebo jejich částí.[2]

Medijní tvorba je sice často spojována jen se spiritistickým hnutím (vrcholícím na přelomu 19. a 20. století), ale ve výtvarném slova smyslu má také svoje místo, protože zahrnuje různé náměty z fantazijních světů, jenž jsou obvykle propojeny celou řadou spirituálních vjemů.[3] Medijní kresby a malby zachycují v umělecké tvorbě skryté nálady a mentální stavy člověka, působí zde jako záznamy a svědectví ze stavů nevědomí či z jiných extatických stavů.[3] Teoretik surrealismu PhDr. Vratislav Effenberger definoval stav, kdy během procesu medijní tvorby je umělec v maximální míře soustředěn na své vnitřní vize, do procesu tvorby vědomě nevstupuje a je pouhým prostředníkem (médiem), jehož ruku vede určitá inteligence (božská bytost, anděl, duch elementu, kosmická bytost, ...).[1]

Medijní projevy ve výtvarném umění zahrnují náměty fantaskních mimozemských (E.T.) [p 2] krajin, fauny, flóry, různých bytostí, ale i nejrůznějších působivých ornamentů a geometrických vzorů.[1] [p 3] Technika a styl medijní umělecké tvorby nejsou rozhodující a autoři mohou používat nejrůznější výtvarné postupy.[3] Forma a obsah kreseb (maleb) je důležitá a je spojena i s jistou dávkou symboliky.[3] Při interpretaci takovýchto děl se vychází z díla samotného, z jeho topologie a ikonografie, z jeho rozporů a zvláštností i z jeho vlastní dynamiky.[1]

S medijní tvorbou je spjat i pojem automatická kresba, která je součástí imaginativního umění.[1] Toto umění nenapodobuje vnější skutečnost (objekty okolního světa) ale ztvárňuje skutečnost psychickou (jakýsi vnitřní model).[1] Výsledky (původního) imaginativního umění (ornamenty a geometrické útvary) provázejí lidstvo již od doby evropského neolitu přes všechny kultury a napříč všemi kontinenty.[1] Prožitky mysl umělce nejprve zpracuje a pak, vzápětí nebo po určité časové prodlevě, dochází k „automatickému přenosu“ na papír či plátno.[3] Během tvorby je umělec maximálně soustředěn na své vize, dosahuje nejvyšší možné autenticity vizuálních forem nevědomých psychických dějů a současný či následný proces automatické kresby pak umožňuje nejvěrohodnější zpodobnění (zachycení na papír či plátno) těchto vizuálních forem a to i tehdy, kdy se tyto případně vymykají zažitým estetickým normám.[1]

PhDr. Vratislav Effenberger rozlišoval „automatismus vize“ od „automatismu vytváření“:

  • Při automatismu vize umělec (básník či výtvarník) nechává ve své mysli postupně ustálit obraz, jenž se pak snaží věrně reprodukovat výtvarnými či literárními prostředky.[1]
  • Při automatismu vytváření se tvůrce (básník či výtvarník) snaží výtvarnými či literárními prostředky objektivně zachytit tok svých myšlenek nebo obrazů, které prýští z hlubin osobního nebo kolektivního nevědomí.[1]

Právě „automatismus vytváření“ se stal primárním tvůrčím postupem evropského uměleckého směru nazvaného surrealismus.[1] [p 4] Jeho základy položil francouzský básník a prozaik André Breton v Surrealistickém manifestu (z roku 1924), kde surrealismus definoval jako „čistý psychický automatismus“, jímž má být vyjádřen, ať slovně, ať písmem nebo jakýmkoli jiným (tedy i výtvarným) způsobem, skutečný průběh myšlení a to do té míry, že prvotní je „diktát myšlení“ s vyloučením kontroly vykonávané rozumem a to i mimo jakékoli estetické nebo mravní zaujetí.[1]

Postupy a nesporné znaky medijní tvorby se kupříkladu nalézají v uměleckých dílech českého malíře, grafika a ilustrátora Františka Kupky a také v díle (zejména malířském) českého fotografa a mystika Františka Drtikola.[3]

Metod automatické kresby využívá alternativní medicína jako jeden z diagnostických prostředků, jimiž někteří léčitelé (a senzibilové) určují zdravotní stav svých klientů (např. stav aury, energie a směr její rotace v čakrách, ...) nebo touto technikou vytvářejí „léčivé a harmonizační“ obrázky.[4] Klasická medicína, především psychiatrie, tuto metodu využívá jako podpůrný prostředek například ke zjišťování nálad vyšetřovaného pacienta.[4] V komerčním světě existují kurzy automatické kresby, které se skrývají pod pojmem „kreslení pravou hemisférou“ (levá – rozumová – mozková hemisféra se procesu automatického kreslení nemá účastnit).[4]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Art brut – tento termín zavedl francouzský malíř a sochař Jean Dubuffet.[1]
  2. E.T. = extra-terrestrial nebo extra-terrestrian (mimozemský, mimozemšťan)
  3. U Alfonze Muchy se takovéto ornamenty a vzory staly součástí nejen jeho plakátů ale i návrhů šperků a i jeho volné tvorby.[1]
  4. Termín surrealismus (nad-realismus) poprvé použil francouzský básník, dramatik a anarchista Guillaume Apollinaire ve spojení se svou divadelní hrou Prsy Thirésiovy.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m TURNOVSKÝ, Pavel. AUTOMATICKÁ KRESBA; Poznámky k fenoménu automatické kresby [online]. www rezonance cz, 2009-11-20 [cit. 2019-03-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j HOSKOVEC, Ladislav. Herba mythologica: Rostliny z art brut – medijních kreseb [online]. botany CZ, 2009-11-08 [cit. 2019-03-13]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g MERTOVÁ POBUCKÁ, Ivana. Spirituální znaky v díle Františka Kupky a Františka Drtikola. Zábřeh, 2013 [cit. 2019-03-13]. 33 s. bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita; Filozofická fakulta; Ústav hudební vědy; Sdružená uměnovědná studia. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Koudelková. s. 16, 17, 18, 19, 20. Dostupné online.
  4. a b c VYCHODILOVÁ, Alena. Co je automatická kresba a k čemu se používá [online]. [cit. 2019-03-14]. Sarah Bush: „Je to způsob, jak získat neočekávané, netradiční informace. Tato technika je velmi osvobozující, protože neexistuje žádný špatný způsob kreslení.“. Dostupné online. 

Související článkyEditovat