Augustine Bulteau

francouzská spisovatelka (1860-1922)

Augustine Mathilde Victoire Bulteau (29. února 1860, Neuilly-sur-Seine, Francie22. září 1922, Paříž, Francie) byla francouzská novinářka a prozaička. Podepisovala své texty pod pseudonymy Fœmina, Cleg nebo Jacque Vontade.

Augustine Bulteau
Augustine Bulteau, portrét, malíř Fernand Khnopff
Augustine Bulteau, portrét, malíř Fernand Khnopff
Rodné jménoAugustine Mathilde Victoire Bulteau
Narození29. února 1860
Neuilly-sur-Seine, Francie
Úmrtí29. září 1922 (ve věku 62 let)
Paříž, Francie
ZeměFrancie
Národnostfrancouzská
Povoláníspisovatelka, saloniérka, fotografka a novinářka
RodičeAuguste Bulteau
Manžel(ka)Jules Ricard
OceněníŘád čestné legie
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Augustine Bulteau, narozená 29. února 1860 v Neuilly-sur-Seine se 18. září 1880 se provdala za spisovatele Julesa Ricarda; rozvod byl oznámen 19. listopadu 1896, ale rozešli se mnohem dříve. Augustine přezdívaná „Toche“ shromáždila od konce 80. let 19. století na svém panství v Léry v Burgundsku okruh umělců a spisovatelů. Učila se fotografovat, pořádala živá vystoupení a zanechávala důležité ikonografické svědectví, částečně uchované ve Francouzské národní knihovně. Psala například o umělci Maxime Dethomasovi, který byl jedním z jejích nejvěrnějších přátel.[1][2] Bulteauová je také úzce spjata s Isabellou Crombezovou z La Baume-Pluvinel (1858-1911), která publikovala pod jménem „Laurent Évrard“; tyto dvě ženy obývaly palác Dario v Benátkách a přijímaly tam mnoho osobností ze světa umění a kultury.[3]

 
Madame Bulteau a někteří přátelé v Léry, kolem roku 1890

V roce 1898 pod pseudonymem "Cleg" psala pravidelné sloupky do týdeníku La Vie parisienne a vydala svůj román Les Histoires amoureuses d'Odile en feuilleton.

Souběžně s tím v roce 1899 slavnostně zahájila ve společenském deníku "Le Gaulois" sloupek s názvem „Foemina“ , který psala do roku 1901, poté následující rok pokračovala v listu Le Figaro až do roku 1914. Podporovala zejména kandidaturu Marie Curie-Skłodowské na francouzskou akademii[4]

V roce 1900 se pod jiným pseudonymem, pod jménem „Jacque Vontade“, vydala na dráhu romanopisce vydáním Les Histoires amoureuses d'Odile v Ollendorffu.

Dne 11. ledna 1913 byla jmenována rytířkou čestné legie.

Zemřela v Paříži 29. září 1922. Její monografie se objevily v letech 1922 až 1929. Znovuobjevená a důležitá je její korespondence, která odhaluje její vazby na Louise Duchesneho (od 1902 do 1922), Jeana de Tinana, Paula-Jeana Touleta a další osobnosti.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustine Bulteau na francouzské Wikipedii.

  1. « Maxime Dethomas - Augustine Bulteau. Livre d'or du château de Léry, 1883-1902 », vente du 13. 12. 2012 — sur Artcurial[nedostupný zdroj].
  2. « Recueil. Album de photographies d'Augustine Bulteau, femme de lettres », sur Gallica.
  3. Laurent Évrard (1858-1911), na stránkách data.bnf.fr
  4. Parmi les hommes|Parmi les hommes, le Figaro, 24. 11. 1910

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Augustine Bulteau na Wikimedia Commons
  • Jean-Louis Vaudoyer, P. J. Toulet et Madame Bulteau [suivi de] Lettres de P. J. Toulet à Madame Bulteau, Éditions de la Revue de Paris, 1924 ; nouvelle édition par Claude Sicard, chez Honoré Champion, 2019.
  • Bruno Neveu, « Mgr Duchesne et Madame Bulteau : une amitié (1902-1922) », in: Publications de École française de Rome, Řím, École française de Rome, 1975, str.271-303, – lire en ligne.
  • Louis Duchesne. Correspondance avec Madame Bulteau, 1902-1922, édition établie et annotée par Florence Callu, Rome, École française de Rome, 2009.