Atle Selberg

Atle Selberg (14. června 1917 Langesund, Norsko6. srpna 2007 Princeton, New Jersey) byl norský matematik známý především svými pracemi z analytické teorie čísel, a teorie automorfních forem.

Atle Selberg
Atle Selberg.jpg
Narození 14. června 1917
Langesund, NorskoNorsko Norsko
Úmrtí 6. srpna 2007 (ve věku 90 let)
Princeton, New Jersey, USAUSA USA
Alma mater Univerzita v Oslu
Pracoviště Syracuse University
Obor teorie čísel
Ocenění Fieldsova medaile (1950)
Wolfova cena za matematiku (1986)
Gunnerus Medal (2002)
komandér s hvězdou Řádu svatého Olafa
Rodiče Ole Michael Ludvigsen Selberg
Příbuzní Henrik Selberg, Arne Selberg a Sigmund Selberg (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a práceEditovat

Již od mládí ho fascinovaly práce indického matematika Šrínivásy Rámanudžana. Vystudoval matematiku na univerzitě v Oslu, kde v roce 1943 získal doktorát.

Během druhé světové války pracoval v osamocení kvůli německé vojenské okupaci Norska. Po válce se jeho práce staly známými, včetně důkazu tvrzení, že nenulový podíl netriviálních nul Riemannovy zeta-funkce leží na kritické přímce Re(s)=1/2, což byla první verze později vylepšené tzv. věty o kritické přímce. V roce 1948 Selberg podal elementární důkaz věty o prvočíslech.

Za své úspěchy Selberg obdržel v roce 1950 Fieldsovu medaili.

Selberg se přestěhoval do Spojených států a v roce 1950 se stal členem Institute for Advanced Study v Princetonu, kde zůstal až do důchodu. Jeho nejslavnějším výsledkem je objevení duality mezi délkovým spektrem kompaktní Riemannovy plochy a vlastní hodnotou laplaciánu, což je analogií k dualitě vztahu mezi prvočísly a nulami Riemannovy zeta-funkce. V roce 1986 byl oceněný Wolfovou cenou.

ZajímavostEditovat

První výsledek objevil Selberg už ve svých čtrnácti letech. Jednalo se o vztah

 

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat