Aruské ostrovy

Indonéské souostroví

Aruské ostrovy jsou souostroví ležící západně od ostrova Nová Guinea v Arafurském moři. Administrativně spadají pod indonéskou provincii Moluky. Hlavní sídlo se jmenuje Dobo.[2]

Aruské ostrovy
Satelitní pohled
Satelitní pohled
Mapa
Geografie
Poloha
Rozloha8 563 km2[1]
Počet ostrovů90+
Časové pásmoUTC+9
Země
StátIndonésie Indonésie
ProvincieMoluky
Obyvatelstvo
Počet obyvatel102 237 (2020)

GeografieEditovat

Aruské ostrovy leží západně od ostrova Nová Guinea v Arafurském moři a zahrnují šestici hlavních ostrovů Warilau, Kola, Wokam, Kobroor, Maikoor a Trangan, které oddělují úzké průlivy, a desítky menších ostrovů, s jejichž započtením tvoří Aruské ostrovy více než 90 samostatných ostrovů. Hlavní město Dobo leží na ostrově Wamar a je vybavené menším letištěm a přístavem.[1]

Ostrovy většinou pokrývá bujná vegetace (arekovité, pandánovité), pobřežní oblasti bývají bažinaté. Ostrov Trangan se vyznačuje spíše travnatou vegetací. Složení fauny upomíná na doby, kdy bylo souostroví společně s Austrálii a Novou Guinejí součástí pevninského bloku Sahul, převládajícími savci jsou zde vačnatci.[1] Aruské ostrovy spadají do australské biogeografické oblasti. Během svých cest Malajským souostrovím je navštívil britský přírodovědec a průkopník evoluční teorie Alfred Russel Wallace.[3]

HistorieEditovat

První zmínka o Aruských ostrovech v západní literatuře pochází asi z roku 1515 z pera portugalského spisovatele Tomé Pirese. Od roku 1623 bylo souostroví pod formální suverenitou Sjednocené východoindické společnosti. V průběhu historie byly z ostrovů do Asie a Evropy exportovány luxusní přírodní produkty, jako byly rajky, želví krunýře a perly. Přestože byly ostrovy součástí globální obchodní sítě, aruská společnost zůstávala bezstátní a relativně rovnostářská a až do pozdního koloniálního období unikala výraznější koloniální kontrole.[4] Během druhé světové války v Tichomoří ostrovy obsadilo japonské vojsko, od roku 1949 jsou součástí Indonésie. Místní se stále živí obchodem s přírodninami, jakož i pěstováním ságovníků, kokosových palem, rýže, cukrové třtiny či tabáku.[1]

Obyvatelstvo je papuánského a malajského původu, vyznává tradiční náboženství, na západních ostrovech žijí i muslimské a křesťanské komunity.[1] Aruské ostrovy patří k nejvýchodnějším místům na světě, kde se v raném novověku tato dvě klíčová náboženství omezeně prosadila.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e https://www.britannica.com/place/Aru-Islands
  2. Encyklopedie Universum 5, heslo „Aruské ostrovy“.
  3. IANBURNET. Alfred Russel Wallace – The voyage to Aru [online]. 2017-11-27 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b HÄGERDAL, Hans. On the Margins of Colonialism: Contact Zones in the Aru Islands. The European Legacy. 2020-07-03, roč. 25, čís. 5, s. 554–571. Dostupné online [cit. 2022-02-17]. ISSN 1084-8770. DOI 10.1080/10848770.2020.1751965. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat